Zelený kruh slaví 35. narozeniny. Ekologická sdružení založila asociaci už v listopadu 1989
Svoji historii začal psát v listopadu 1989 a dodnes je významnou občanskou iniciativou. Nezávislá ekologická asociace Zelený kruh sdružuje přes 90 spolků zabývajících se ochranou životního prostředí, přírody a občanských práv. Její 35. narozeniny přišli oslavit někteří jeho zakladatelé i ministři životního prostředí, první polistopadový Bedřich Moldan i současný Petr Hladík.
Oficiálně byl Zelený kruh založen 21. listopadu 1989. Myšlenka na jeho vytvoření jako nezávislého hlasu pro ochranu přírody a životního prostředí ale padla ještě před sametovou revolucí. Stály za ní přední osobnosti tehdejšího československého ekologického hnutí. Například bývalí ministři životního prostředí Josef Vavroušek, Ivan Dejmal i Miloš Kužvart, nebo Jindřich Petrlík, který stál u zrodu Dětí Země a v roce 2001 spoluzaložil spolek Arnika, či fotograf Václav Vašků.
„My jsme se v roce 1989 na té ekologické scéně docela znali. Byl to Ivan Dejmal, který se pokoušel založit Ekologickou společnost a asi dva roky vydával tzv. Ekologický bulletin v Samizdatu. Znali jsme se s Jindrou Petrlíkem, Ivem Šilhavým, který později založil českou pobočku Greenpeace. Znali jsme se i s některými filmaři nebo architekty, kterým také šlo o životní prostředí. Ekologie byla něčím, čím jsme sjednotili odpor vůči komunistickému režimu,“ vzpomíná Vašků.
Postoj režimu k životnímu prostředí byl totiž tristní a informace o jeho stavu občanům tajil. Když v listopadu 1989 smogová situace na severu Čech dosahovala obřích rozměrů, ekologické demonstrace přivedly do centra Teplic tisíce lidí. Také v Praze se za ekologii demonstrovalo.
„Komunistický režim tehdy připravoval dálnici, která měla vést přes hlavní park v Praze - Stromovku. K tomu se v roce 1989 udála spousta akcí. Jedna z nich, a to bylo dva dny před listopadovou revolucí, byla demonstrace proti této snaze. Před pražským magistrátem se sešlo asi pět tisíc lidí. My jsme se tam pak náhodně potkali a tam od Ivana Dejmala padl nápad, že by se založila zastřešující organizace, která by malým organizacím posloužila jako servisní. A byl to architekt Ivan Plicka, který navrhl název Zelený kruh.“
Konkrétní podoby Zelený kruh nabýval až počátkem devadesátých let. Za 35 let své existence podpořil desítky legislativních změn a veřejných kampaní ve prospěch ochrany životního prostředí. Asociaci v současné době tvoří 95 organizací z toho je 28 řádných členů. Sdružuje organizace malé, velké, regionální, celostátní, profesionální, dobrovolnické.
„A to je její síla, že je schopna podívat se na ty věci z různých perspektiv. Máme široký tematický záběr, rozhodně neřešíme jenom klimatickou změnu. A síla spolku je v tom, že jsme schopní táhnout za jeden provaz. A to nejen ve chvíli, kdy máme společný cíl, ale i ve chvíli, kdy máme cíle na první pohled protichůdné. Třeba ochrana krajiny versus instalace větrných elektráren. Naše síť dokáže vymyslet průnik tak, aby byla ochráněna jak krajina a divoká příroda, tak aby byl dostatek instalovaného výkonu větrných elektráren nebo solárních panelů,“ popisuje dnešní ředitelka Zeleného kruhu Petra Kolínská.
Prostor pro dialog
Zelený kruh také napomohl vytvoření prostoru pro dialog mezi státními institucemi a občanskou společností. To ocenil i ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
„Potřebujeme právě neideologickým a neaktivistickým způsobem prosazovat otázku ochrany přírody, krajiny, otázku předání dědictví, které jsme dostali, budoucím generacím. Spolupracujeme nejenom se Zeleným kruhem, ale se všemi neziskovými organizacemi v oblasti ochrany životního prostředí. Zřídili jsme pozici koordinátora směrem k neziskovému sektoru, pravidelně se potkáváme, řešíme spolu jednotlivá témata, informujeme se dopředu, sdílíme tu zpětnou vazbu.“
I když je stav životního prostředí v Česku výrazně lepší než v předchozích desetiletích, je podle Kolínské před Zeleným kruhem ještě spousta práce.
„Pana ministra, kterého máme, si moc vážím. Ale zároveň cítím, že pro politické strany a pro poslance a pro jiné členy vlády ochrana životního prostředí není prioritou. Což je v 21. století zvláštní. A taky je mi líto, že se povedlo různým, řekněme, temným silám postavit proti sobě zájmy ochrany životního prostředí a sociální práva. Protože si myslím, že jsou to věci, které jsou v souladu, nikoli v protikladu. To vidím i jako úkol pro Zelený kruh - podpořit sociální požadavky, podpořit důstojný život, důstojné ekonomické podmínky, které jsou v souladu se zájmy životního prostředí,“ naznačuje ředitelka Zeleného kruhu.
