Rašeliniště patří k pokladům Šumavy. O jejich obnovu se teď starají dobrovolníci z pěti zemí
Tento týden se dobrovolníci z pěti evropských zemí účastní mezinárodního kempu na obnovu mokřadů v Národním parku Šumava. Právě rašeliniště patří k nejcennějším pokladům šumavské přírody.
Rašeliniště se vyvinula před 9 000 až 10 000 lety. Přístupných slatí je v národním parku pouze pět. Ostatní jsou k vidění alespoň na dálku, ty nejzajímavější jsou chráněny I. zónou parku.
Největším komplexem rašelinišť na Šumavě jsou Modravské slatě. Přírodní památka na území obce Modrava je však z většiny veřejnosti nepřístupná. Navštívit ji je možné pouze ve vybrané dny s průvodcem. Hloubka rašeliniště kolísá mezi 1,5 - 2,3 m.
Revitalizace rašelinišť pomůže s obnovou biotopů
Dobrovolníci se během týdne aktivně zapojili do revitalizace lesních pramenišť a rašelinných smrčin u Filipovy Huti. Pod dohledem odborníků z Národního parku Šumava pomáhali s terénními úpravami, modelovali nové potoky. Revitalizace rašelinišť napomůže obnově přirozených biotopů, zadržování vody v krajině.
Součástí kempu jsou i exkurze do cenných lokalit Národního parku, a zajímavé přednášky zaměřené například na obnovu biodiverzity, adaptaci na klimatickou změnu, návrat vrcholových predátorů do české krajiny nebo problematiku odlesňování. Dobrovolnický kemp je jednou z aktivit organizace Na mysli, která je zaměřena na vzdělávání a osvětu o klimatické změně.
S rašelinistěm je spojená i postava "krále Šumavy"
Na Šumavě je s prostředím močálů a rašelinišť spojena - hlavně díky filmu - osoba tzv. "krále Šumavy". Šlo o skutečnou šumavskou legendu, Kiliána - Franze Nowotného. Pocházel z německé rodiny s pašeráckou tradicí, ze Starých Hutí. V roce 1946 byl, tak jako ostatní šumavští Němci, odsunut do Bavorska a usadil se v městečku Röhrnbachu, nedaleko našich hranic. Už za první republiky si přivydělával pašováním přes hranici a i po odsunu se do své bývalé vlasti vracel.
Za komunismu se stal legendárním převaděčem i agentem americké zpravodajské služby CIC. Cestou musel překonat Chalupskou slať (onen slavný močál z filmu Král Šumavy). Chalupská slať je úzká asi jen půl kilometru. Kilián přes ni přecházel, aby si zkrátil cestu a vyhnul se hlídkám na silnici.
