Na Šumavě pokračuje záchrana perlorodky říční. Vzácného mlže vysazují v další řece
Má tmavou protáhlou lasturu s hustými nepravidelnými přírůstkovými čarami a k životu potřebuje víc než čistou vodu. Perlorodky říční jsou kriticky ohrožené a v českých řekách jsou jen těžko k nalezení. Jejich počet se začal rapidně snižovat ve 20. století. Na Šumavě se už několik let snaží perlorodky do přirozeného prostředí vrátit. V posledních letech vzácného mlže vysazují v Teplé Vltavě a nově i v řece Blanici.
V minulosti obývalo české a moravské řeky obrovské množství perlorodek a byly také významným zdrojem říčních perel. Nalézt perlu nyní se ale rovná téměř nule. Podle odborníků je pouze v jedné ze sta tisíc perlorodek. A takové množství jich v Česku zdaleka není. Ale nejen v Česku. V celé střední i západní Evropě je perlorodka na hranici vymření.
V Česku začal počet perlorodek říčních dramaticky klesat na konci 20. století v důsledku změn v hospodaření v povodích, používání chemikálií v zemědělství, vodní eroze či znečištění z různých zdrojů. Šumavský národní park už dlouhá léta pracuje na postupném navýšení populace tohoto vzácného mlže. V posledních letech tato snaha zesílila.
Loni začali vědci z národního parku s pravidelným vypouštěním tisíce perlorodek do Teplé Vltavy, která splňuje pro jejich život všechny kritéria. Pravidelná výsadba by měla vydržet minimálně do roku 2026. Nyní tam už žije asi 1500 kusů ohroženého tvora a do pěti let by se měl jejich počet zvýšit na pět tisíc.
Letos v národním parku odstartoval i projekt, díky kterému by se měla perlorodka rozšířit také v řece Blanici. Jak uvádí na webu národního parku Šumava mluvčí Jan Dvořák, ještě před 25 lety patřila Blanice k nejvýznamnějším místům výskytu perlorodek. Na začátku devadesátých let se jejich počet na horním toku řeky odhadoval na zhruba 114 tisíc. V roce 2016 však v řece zůstalo jen okolo 7 a půl tisíce kusů.
„Nebývale vysoká úmrtnost perlorodek se projevila už na začátku devadesátých let. Konkrétně v roce 1990, kdy byla velmi tuhá zima, část kolonií perlorodek vymrzla. Druhá enormní úmrtnost byla zaznamenána hned o dva roky později po silném znečistění toku a k poslední největší ztrátě perlorodek došlo při více než tisícileté povodni v roce 2002,“ popsala důvody obrovského úbytku perlorodek náměstkyně ředitele Správy Národního parku Šumava Silvie Havlátková.
Nad 10 tisíc kusů
Podle hydrobioložky národního parku Evy Zelenkové se začalo v roce 2016 s polopřirozeným odchovem v odchovné stanici.
„Věděli jsme, že vysazovat můžeme až starší odchované jedince, kteří pak mají vyšší pravděpodobnost dožít se dospělosti. A k vypuštění prvních stovek malých perlorodek došlo právě letos v srpnu a září,“ říká bioložka Eva Zelenková.
Do Blanice tak bylo letos vypuštěno 400 šestiletých perlorodek. V nadcházejících letech plánuje národní park vysazovat další. Každoročně bude vypuštěna do řeky zhruba tisícovka kusů a to do doby, než počet perlorodek bezpečně stoupne nad 10 tisíc kusů.
„Podle našich zkušeností z monitoringu a odchovů je v současnosti Blanice schopná bez problémů uživit perlorodky starší tří let. Tedy po překonání kritických dvou až tří let perlorodky již prospívají. Zároveň realizujeme v povodí Blanice kosení, stružkování a kompostování na podporu tvorby potravy pro perlorodky,“ říká Silvie Havlátková.
