Na procházce šumavskou divočinou

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Šumavský národní park letos v rámci projektu S průvodci za šumavskou divočinou zpřístupnil místa, kam se běžný turista jen tak nepodívá. Zúčastnila jsem se vycházky do "tetřevího domova" na Modravské pláně, která vede i přes hranice s Německem do Bavorského lesa a soustředí se zvláště na pozorování horských smrčin. Vrcholy bývaly kdysi hustě porostlé lesem, dnes jsou ovlivněny činností člověka, větrnými kalamitami i tolik diskutovaným výskytem kůrovce. Pouť za divočinou začíná v civilizaci.

Jsme v Modravě, 31. srpna 2009, je 8:30 a za chvíli vyrážíme na cestu za tetřevy.

"Půjdeme podél Modravského potoka, tady se budeme tak různě motat, kam nás pěšinky povedou nebo nějak to prostě zvládneme, není tam žádná cesta."

Na slova průvodkyně Jany Procházkové došlo už záhy: "Tady jsme se sešplhali dolů ze srázu, my pak dojdeme nahoru k těm plochám, které jsou velkoplošně zasaženy kůrovcem. Tady je vidět, že v rámci toho lesa vzniknul jakýsi kotlík a dál se to už nešířilo. Protože jsme v oblasti první zóny tak se tady netěžilo a ani by to tady nebylo k tomu, to nějakým způsobem více asanovat, je tady vidět, že zmlazení tady je i bez nějakého lidského zásahu."

Dále pak pokračujeme po cestách, kudy bychom se před dvaceti lety neprošli. Asi v polovině naší trasy přicházíme na území Národního parku Bavorský les. Krajina asi nejvíce připomíná obrázky zničených Krušných hor. Mezi holými kmeny místy ještě trčícími k obloze, místy padlými, se prodírají malé stromky, snad vyrůstá nový les.

Jana Procházková už na začátku avizovala, že využijeme jelení cestičky. Zajímavých obyvatel má tato část Šumavy více. Potkat bychom mohli také tetřeva, rysa nebo různé druhy datlů a sov. Aby ale nedocházelo k velkému narušení přírody, smí být ve skupině, která vycházku absolvuje, maximálně osm lidí a termíny jsou omezeny. V čem je tohle území tak vzácné, že se tady může jen na povolení?

"Jsou to oblasti, kde se vyskytují, dá se říct v uvozovkách ty původní horské smrčiny nebo i ostatní porosty - lesy i bylinné patro. Jsou to místa vzácná výskytem některých druhů zvířat, jsou to místa, která byla pro člověka i několik desítek let zcela nepřístupná díky zřízenému hraničnímu pásmu po II. světové válce."

A nakonec ještě doplním malé shrnutí: Na dvacet kilometrů dlouhé cestě jsme viděli, jak se les vyrovnává s následky vichřicí i nálety kůrovce, přelézali jsme spousty padlých kmenů, překročili jsme potoky a potůčky, vyšplhali se na několik vrcholů, z nichž byly vidět až alpské štíty, a dokonce jsme zahlédli vzácné tetřevy, pro které je oblast Modravy domovem.

Foto: Autorka