V Podyjí se letos objevily housenky smrtihlava
Boj s housenkami je častou činností zahrádkářů, a tak není divu, že ani zvláštní žlutočerné, které se objevily na několika místech jižní Moravy, neunikly jejich pozornosti. Odborníci v nich poznali housenky lišaje smrtihlava. Známým nočním motýlům, původem z Afriky, totiž vyhovovalo letošní horké léto. Více se dozvíte v rubrice Zaujalo nás. Nejen o smrtihlavech bude hovořit bioložka národního parku Podyjí Lenka Reiterová.
"Příroda určitě tento teplotní i vlhkostní výkyv pocítila, ale pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny je to jen taková epizoda v životě, protože příroda se s tím dokáže vyrovnat lépe, než člověk."
Kterým rostlinám a živočichům to letošní letní počasí opravdu nevyhovovalo?
Jakým druhům léto naopak vyhovovalo?
Extrémní počasí: kuriozita i problém
Kolik smrtihlavů, pokud je to vůbec možné spočítat, tady u nás žije?
"Tuto statistiku my tedy vedenou rozhodně nemáme, protože nález smrtihlava je většinou taková náhodná záležitost, takže pokud se už v tom roce objeví, tak jsou to jednotlivé kusy v celé republice. My jsme letos kromě Podyjí dostali i informaci z Třeboňska, kde se smrtihlav taky objevil, ale to už bylo dospělé zvíře."
Pokud jsem správně pochopila, tak dospělý motýl se u nás občas vyskytuje, ale zajímavostí jsou právě ty housenky. Jak dlouho trvá takové housence, než se z ní stane motýl?
"To dost výrazně závisí právě na počasí, protože u hmyzu je rychlost vývoje závislá na teplotách. Pokud je tepleji, tek vývoj probíhá rychleji, pokud je chladnější počasí, tak to trvá déle. Právě proto se zřejmě letos těm motýlům podařilo dostat se do posledního stádia housenky před kuklením a zřejmě se do zimy ještě stihnou vylíhnout."
"To do jisté míry závisí na štěstí. Smrtihlav je motýl, který k nám přilétá z Afriky, a ti dospělci se pak zase do Afriky před zimou vracejí. Pokud tedy bude slušný podzim, pokud se všechno dobře podaří, tak ti vylíhlí motýli zase odletí zpátky do své africké domoviny."
"Z pohledu biologické zajímavosti to určitě nějaký přínos je. Jakákoliv změna, jakýkoliv extrém, který se v přírodě vyskytne, je pro přírodovědce zdrojem nových poznatků. Je ale pravda, že pro druhy, které dnes v naší krajině žijí, to může být trochu problém zejména proto, že při takových extrémech počasí se výrazně snižuje zásoba vody v krajině. Mohlo by to směřovat i nějaké rozsáhlejší změně biotopů, třeba ke snižování zastoupení dřevin nebo i k vymizení některých druhů náročnějších na vodu. Dá se tedy říct, že to vnímáme spíše jako trošku jako problém."
