Mezi vědci a lesníky se rozhořela bitva o motýly

Jasoň dymnivkový, foto: Algirdas / CC BY-SA 3.0

Věci z Biologického centra Akademie věd tvrdí, že hospodaření státního podniku Lesy ČR zlikvidovalo tisíce přísně chráněných motýlů. A to v jihomoravské Chráněné krajinné oblasti Pálava. Podle nich Lesy v místě nevhodně hospodaří, hlavně co se týče těžby dřeva, strojního čištění pasek a příliš velkého počtu zvěře v oboře.

Jasoň dymnivkový,  foto: Algirdas / CC BY-SA 3.0

Foto: Anna Kottová,  ČRo
Podobně podle vědců hospodaří státní lesy v dalších přírodně cenných lokalitách, jako jsou jihomoravské lužní lesy, kde se masivně těží. Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová obvinění odmítla. Podle ní za úbytek motýlů mohou klimatické změny a sucho.

"Kde nejsou rostliny, nemohou žít ani motýli, a další živočichové vázaní na vegetaci. Voda prostě chybí a zalévat louky není možné. Dávat v těchto klimatických podmínkách do spojitosti způsob hospodaření s úbytkem populace některého přírodního druhu je zavádějící a nesmyslné."

Motýl jasoň přežívá v jedné malé kolonii

Eva Jouklová,  foto: Lesy ČR
Vědci napsali, že kvůli hospodaření Lesů vymírá v Milovickém lese pod Pálavou například motýl jasoň dymnivkový, kriticky ohrožený lesní motýl. Dříve běžný druh vymřel v Čechách, na Moravě přežívá na pár posledních místech, nejvíce jich žilo donedávna v CHKO Pálava.

"Nedávno tu žily tisíce jasoňů. Dnes zbývají poslední kusy v jedné malé kolonii. Milovický les byl donedávna na motýly mimořádně bohatý. Dnes tu potkáte hlavně pár nenáročných druhů. Pokles je velmi rychlý, jeho příčiny jsou zjevné. Navíc k němu dochází v chráněném území," řekl Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd.

Lukáš Čížek,  foto: Khalil Baalbaki,  ČRo
Podle vědců by stačilo mírně změnit přístup. Jasoňům vyhovuje takzvané výmladkové hospodaření, kdy se stromy nechají obrazit z pařezů. Tak se podle vědců v místě hospodařilo tisíce let. "A bylo by to i ekonomičtější, ušetří se za výsadby a ještě naroste více dřeva. Ochrana přírody se právě tohle snaží dlouho marně prosadit,"řekl Martin Škorpík z České společnosti entomologické.

Úbytek druhové rozmanitosti je celosvětový problém

Ředitel lesního a vodního hospodářství Vladimír Krchov tvrdí, že Lesy ČR postupují podle doporučení Agentury ochrany krajiny a přírody.

"Jestli někdo sleduje konkrétní jeden druh, tak my jako lesníci sledujeme celý ekosystém. Nejde tedy jenom o jeden konkrétní druh. Jedná se o obecný ekosystémový přístup, který je našemu hospodaření vlastní."

Vladimír Krchov,  foto: Lesy ČR
Jan Vybíral, ředitel Biosférické rezervace Dolní Morava, v tiskové zprávě Lesů ČR uvedl, že úbytek druhové rozmanitosti je celosvětový problém. Změna klimatických charakteristik velkých území včetně oteplování je podle jeho slov spojená s druhovou výměnou.

Lesy ČR obhospodařují přes 1,2 milionu hektaru státního lesního majetku a 38.000 kilometrů vodních toků. Loni podniku propadly zisky na 70 milionů korun z více než 3 miliard korun v roce 2017. Důvodem byl výrazný pokles cen dřeva způsobený kůrovcovou kalamitou.