Jiří Sedláček spojil s firmou Baťa 60 let své profesní kariéry

Firma Baťa existuje už 120 let. Světové obuvnické impérium je jednou z nejvýznamnějších firem československé historie. Jubileum firmy připomněla konference, na které vystoupila řada zkušených manažerů, kteří se při své práci nechali inspirovat odkazem Tomáše Bati. Byli tu i manažeři, kteří pro Baťu pracovali. Jedním z nich je Jiří Sedláček, který byl dlouholetým blízkým spolupracovníkem Tomáše Bati juniora.

Díky firmě Baťa poznal Jiří Sedláček celý svět. Z Československa odešel velmi mladý.

"Já sem odešel z Československa v roce 1946."

Kolik vám tehdy bylo?

"Bylo mi 17. Odjel jsem studovat do Anglie. Po únoru 1948 jsem se už nevrátil. Měl jsem možnost dostat se na univerzitu v Cambridgi a tam jsem studoval do roku 1951 ekonomii. Pak jsem pracoval pro různé firmy v Londýně, například pro známou Rothschild Bank. Pak mi jeden známý řekl, že v Londýně je hlavní štáb Baťovy organizace, tak proč tam nejdu, že mě možná přijmou. Začal jsem s Baťovou organizací spolupracovat v roce 1954 v listopadu, takže taky slavím výročí, protože s rodinou Baťů pracuji 60 let."

Co říkali vaši rodiče, když jste zůstal po únoru 1948 tak mladý v zahraničí?

"Ty změny byly velmi dramatické, můj otec odjel do Švýcarska jako uprchlík. Já jsem měl štěstí, že jsem dostal stipendium od Czech Refugee Fund, který tam existoval ještě od války a zůstaly tam ještě nějaké peníze z exilové vlády. Ale ten rodinný styk byl přerušený."

Kdy jste pak své rodiče viděl?

"Protože bydleli ve Švýcarsku, tak jsem je měl možnost občas navštívit."

Vzpomenul jste svoji profesní kariéru, jak probíhalo přijetí u Baťi?

"Já jsem chtěl vidět svět a pracovat s lidmi, i když firma Rothschild byl unikátní byznys a dobře se chovali k lidem. Já jsem věděl, že kdybych zůstal, kde jsem, tak už bych nedostal stejnou příležitost."

Když jste přišel do firmy Baťa, byl jste hned přijat?

"Trvalo to nějakou dobu. Překvapující byly různé pohovory s Baťovými lidmi. Byl jsem překvapený, jak byli o mě dobře informováni. Věděli odkud pocházím, jaké mám zázemí. Tehdy se dával pozor, aby se tam nedostal člověk, který měl co dělat s režimem, který vládl po roce 1948."

Kdy jste se setkal s panem Baťou osobně?

"S ním jsem se setkal na konci roku 1954, protože Tomášův managerský styl nebylo dirigovat a chodit kolem společnosti, on lítal kolem společnosti a tak nebyl vždycky k zastižení. Ale pak jsem s ním měl personální pohovor později."

Jak na vás zapůsobil na první dojem?

"Jako ohromná osobnost. Člověk viděl, že měl takový vnitřní životní elán. Bylo vidět, že se zajímal, co lidé dělají a člověk se cítil, že je ve společnosti někoho, kdo je významný člověk."

Na jakou pozici jste u firmy Baťa nastoupil?

"Byla to manažerská pozice a potom jsem dostal úkol udělat kampaň na boty pro skauty. Na univerzitě v Cambridge se nic o marketingu neučilo. Byla to moc obtížná práce a mnoho jsem se naučil."

Jaká byla vaše další kariéra u Bati?

"Odjel jsem potom do jižní Ameriky, pracoval jsem v Peru a v Bolívii. Tam jsem zůstal přes čtyři roky. Zpočátku jsem měl potíž s řečí. To postupně zmizelo. Ty podmínky nebyly vždy příjemné. Problém byl dostat jisté materiály, které lokálně nebyly a nebyla možnost je dovézt. Tak jsme museli vždy experimentovat, co se může lokálně udělat. A také procovat s lidmi, kde byl zpočátku problém s dorozuměním nebylo jednoduché."

Máte ještě nějaké přátele v Jižní Americe? Stýkáte se s nimi?

"Bohužel už ne. Moje generace už odchází, ale znám ještě některé z mladší generace. Ale je to daleko a nevidíme se často?

Jiří Sedláček spojil s rodinou Baťa 60 let svého profesního života. Mimochodem, obouvání se Baťové věnovali už sedm generací před založením firmy. Lukáš Baťa se připomíná jako švec ve Zlíně už v roce 1667. Během druhé světové války pracovalo pro firmu Baťa v Evropě 85 tisíc zaměstnanců. Další společnosti byly v Británii, na americkém kontinentě, v Africe a Asii. Jak prozradil ještě před konferencí Jiří Sedláček, jeho přednáška je zaměřená na kariéru Tomáše Bati juniora.

"Připomínám v ní počátek Tomášovi kariéry, když byl v Kanadě. Přišel tam v roce 1939 po okupaci. Měl pak veliké těžkosti dát tu organizaci dohromady. Během světové války se všechno zhroutilo. Firma v roce 1945 produkovala jen 26 tisíc párů bot za rok. Když tu organizaci opustil, produkovala 280 nebo 290 tisíc párů."

Jiří Sedláček díky firmě Baťa procestoval opravdu celý svět. Pracoval dva roky ve Spojených státech, pak byl v Bruselu, dlouhé roky v Amsterodamu. Od roku 1981 žije v Kanadě. V centrále v Torontu působil jako viceprezident pro oblast Karibiku a Střední Ameriky a později se stal ředitelem pro podnikové plánování. Byl jedním z hlavních reprezentantů skupiny pro znovuobnovení činnosti firmy Baťa v Československu po sametové revoluci.

"Myslím, že náš návrat po sametové revoluci byla pro mě úžasná věc. A myslím, že ten návrat byl pozitivní pro českou ekonomiku."

Jezdíte často do Česka nebo je toto mimořádná návštěva?

"Toto je velmi mimořádná návštěva. Spolupracuji s paní Soňou Baťovou na různých věcech, a tak když jede do ČR, kterou má velmi ráda, tak ji doprovázím a mám radost, že se sem mohu vrátit tak dvakrát za rok."

Máte v Česku ještě příbuzné?

"Ano, mám tu velmi blízkého bratrance, který je doktor farmacie, tak s tím se velmi rád potkám."

Kde v Kanadě dnes žijete a stýkáte se s Čechy, kteří tam jsou?

"Já jsem žil 17 let v Torontu a pak jsem se odstěhoval do východní Kanady, do provincie New Brunswick, která je velmi příjemná, ale ve východní Kanadě česká komunita není. V Torontu je česká společnost silná a tam jsme byli dohromady s panem Tomášem a stáli jsme za vznikem Československo - kanadské obchodní komory."