Klaus do Říma nejede; vláda se dohodla na změnách v ústavě EU

Prezident Václav Klaus nepojede s českou delegací na mezivládní konferenci Evropské unie, která v sobotu v Římě zahájí jednání o euroústavě. Prezident to řekl novinářům po zasedání vlády, na kterém společně s ministry diskutoval o mandátu, s nímž česká delegace na jednání zamíří. Vláda se dohodla, že čeští zástupci budou na mezivládní konferenci prosazovat mimo jiné zachování jednoho plnoprávného člena Evropské komise pro každý stát EU a zachování rotačního předsednictví v radách ministrů. Z Klausova vyjádření vyplynulo, že na konferenci nebude čas na podrobnější diskusi o návrhu evropské ústavy. Pokud by Klaus na mezivládní konferenci jel, bylo by Česko jedinou zemí, kterou by by kromě premiéra zastupovala i hlava státu. Všechny ostatní státy vysílají do Říma pouze jednoho nejvyššího představitele.

Nakonec český postoj k euroústavě, na kterém se shodla vláda, bude prosazovat premiér Vladimír Špidla. V Římě ale nebude chybět ani ministr zahraničí Cyril Svoboda či velvyslanec v Bruselu Pavel Telička. Přestože se názory prezidenta a vlády na evropskou integraci liší, bylo jednání vlády podle ministrů až překvapivě klidné. Před časem se přitom na veřejnosti objevily zprávy o tom, že vládní kruhy nejsou z Klausovy cesty do Říma nadšeny. Obavy pramenily hlavně z jeho kritických vyjádření na adresu evropské integrace. "Považujeme za nutné, aby přesuny kompetencí byly ratifikovány na národní úrovni, tedy aby nebylo možné, že se odehrají jenom na úrovni Evropské rady. Je tady také otázka rotačního předsednictví, otázka vážení hlasů a podobně," citoval premiér z vládního materiálu, který shrnuje pozice České republiky.

Je však podle něj možné, že se tento postoj ještě změní během diskuse v parlamentu. Česká republika podle Špidly obecně dává přednost kvalitě před časem, a nestanovila si tedy žádný termín, do kterého by chtěla diskusi o euroústavě skončit. Záměrem vlády je podepsat takový text, který bude v Česku schválen," uvedl Špidla. Také podle odborníků nemá Špidlova vláda jednoduchou úlohu. Počítá se totiž s tím, že takzvaná ústavní smlouva EU bude sestavena jako klasická mezinárodní smlouva, kterou bude muset schválit parlament a podepsat prezident.

Opozice chce, aby evropskou ústavu schvalovali přímo občané v referendu. K tomu se přiklání i Klaus, který ale požaduje, aby vláda před referendem občany "férově" informovala o důsledcích, které vyplývají z přijetí euroústavy. Ani Špidla se plebiscitu nebrání, bude podle něj však záležet na konečné podobě dokumentu. Nejsilnější opoziční strana ODS už nyní kritizuje vládu kvůli jejím postojům k návrhu euroústavy. Koaliční kabinet jede do Říma jen s minimalistickými požadavky, tvrdí stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil. Vláda podle něj navíc není vstřícná k návrhům opozice. Zahradil také kritizoval fakt, že Špidlův kabinet za hlavní problém považuje počet komisařů, ale skutečně kontroverzní body dokumentu opomíjí. O evropské ústavě jednali na zámku v Dobříši na Příbramsku také premiéři zemí visegrádské čtyřky, tedy České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska. V mnohých otázkách panuje podle předsedů vlád Visegrádu shoda. Každá země však má i své vlastní priority, řekli na závěr jednání.

Mezivládní konference, kde budou zástupci 15 členských zemí EU a deseti vstupujících států projednávat budoucí ústavu unie, začne v italské metropoli v sobotu. Diskuse pak bude pokračovat sérií ministerských schůzek. Italská vláda, která od července Evropské unii předsedá, by chtěla mít na stole konečnou podobu ústavy ještě do konce letošního roku. Budoucí ústava Evropské unie má nahradit nynější základní smlouvy, na kterých teď unie stojí a které mimo jiné definují politiky EU a upravují vztahy evropských institucí. Ústava má být stručnější a průhlednější než dosavadní smlouvy o EU a měla by jako "základní zákon" EU přiblížit toto společenství jejím občanům.