Komu nevyhovuje kompromis?

r_2100x1400_radio_praha.png

Výbor pro zachování židovských hřbitovů v Evropě minulý týden oznámil, že bude žalovat český stát u Evropského soudu ve Štrasburgu pro údajné porušení práva židovské menšiny. Tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus to považuje za nehoráznost. K souvislostem s celou záležitostí se vrací Zdeněk Vališ.

Už už se zdálo, že dva roky trvající spor o osud bývalého pohřebiště v centru Prahy skončil rozhodnutím vlády z konce března. S tímto rozhodnutím souhlasila Pražská židovská obec i Česká pojišťovna, které pozemek patří a která na něm staví novou administrativní budovu. Také zástupci ortodoxních židů včetně rabína Abrahama Ginsberga, který je předsedou Výboru pro zachování židovských hřbitovů vyslovili poděkování české vládě i pojišťovně za dohodnutý způsob konzervace pohřebiště. Nyní podávají žalobu k soudu pro porušení lidských práv.

Zopakujme si základní fakta. Pozůstatky starého pohřebiště bez náhrobků byly objeveno náhodou před začátkem hlavních stavebních prací. Historici zjistili, že na inkriminovaném místě stál kdysi ve středověku jeden z mnoha židovských hřbitovů. Ten byl zrušen už v roce 1478 králem Vladislavem Jagellonským a rozdělen na stavební parcely. Od 15. století do dnešní doby už byla celá lokalita mnohokrát zastavěna a přestavěna. Po objevení kosterních pozůstatků došlo k jednání mezi Pražskou židovskou obcí a pojišťovnou. Nejprve se objevila přijatelná varianta pro obě strany spustit neporušený blok zeminy s hroby pod základy stavby a zpřístupnit veřejnosti. Pak ale začal obrovský mezinárodní tlak ortodoxních židů vyhrocovat situaci. Zazněla přitom nejrůznější obvinění na adresu českého státu, od údajného nerespektování hlubokého náboženského cítění a oddanosti židovskému ritu až po nařčení z antisemitismu. Možná úmyslně se světem začala šířit mystifikace, že Češi chtějí zrušit známý 800 let starý židovský hřbitov s hrobem rabína Lowa na Starém městě, který se nachází vzdušnou čarou asi jeden kilometr od nalezeného pohřebiště. Do původních jednání mezi soukromou společností a pražským rabinátem tak byla plně vtažena i vláda. Ta nakonec rozhodla o uznání pohřebiště za kulturní památku a o nábožensky korektním uložení prostoru o rozměrech čtyřicet krát deset metrů do betonového sarkofágu. Vláda přitom na tuto akci uvolní mimořádně ze státního rozpočtu 45 miliónů korun. Jinými slovy, vláda rozhodla, že středověké židovské pohřebiště zůstane nedotčeno tam, kde bylo a na témže místě bude stát budova České pojišťovny. S tímto řešením všichni zainteresovaní souhlasili. Krátce po dosažení dohody se ale ukázalo, že se některé skupiny zahraničních ortodoxních Židů snaží udělat vše, aby realizaci dohody znemožnily.

Izraelský časopis 7 jamim před časem s odvoláním na nejmenovaného ortodoxního rabína žijícího v Praze napsal, že ředitel České pojišťovny prý obdržel nabídku od londýnských ortodoxních židů, podle které budou ochotni přistoupit na dohodu, pokud pojišťovna na oplátku přesvědčí pražskou radnici, aby byli uznáni jako druhá židovská obec v Praze. To by mělo, jak konstatuje izraelský časopis, dalekosáhlé následky jak z hlediska právního, tak ekonomického. Na jméno obce je totiž registrováno mnoho nemovitostí v centru Prahy a rozdělení obce by znamenalo rozdělení velkého majetku. Harry Mendelman, americký židovský podnikatel, který se specializuje na investice ve střední a východní Evropě, odhaduje podle časopisu 7 jamim hodnotu majetku pražské židovské obce na miliardu dolarů. Britsko-český spisovatel Benjamin Kuras vyslovil v pondělních Lidových novinách obavu, že celý mumraj kolem hřbitova by mohl v českém povědomí změnit image českých Židů. Obraz českého Žida jako masarykovského liberálního demokrata, obhájce spravedlnosti a svobody se prý podle Kurase pomalu zamlžuje a nahrazují jej kontury stereotypu, tedy do sebe zahleděného a na vlastní výhody soustředěného cizího živlu, zaměřeného víc na to, co může získat, než na to, čím by mohl být užitečný. V každém případě je zřejmé, že ministr kultury Pavel Dostál problém hřbitova do vlády znovu nepředloží. Jak oznámila mluvčí ministerstva, pro všechny zúčastněné je závazná březnové rozhodnutí kabinetu. To je zcela v souladu s českým právním řádem a případné žaloby jsou proto bezpředmětné. Žaloba pro hypotetické narušení židovských tradic by se musela týkat stavby všech budov, které na tom místě stály od roku 1478, kdy byl hřbitov zrušen.