Koronavirus změnil zaměstnávání vězňů, v Česku jich pracuje nejméně za posledních pět let

Foto: Vězeňská služba ČR

Přibližně šest a půl tisíce vězňů si v Česku přivydělává při výkonu trestu. Jejich počet ale klesá. Například v roce 2019 jich bylo podle statistiky Generálního ředitelství Vězeňské služby zhruba o dva tisíce víc. Důvodem je nejenom úbytek vězňů, ale také protiepidemická opatření.

Zaměstnávání vězňů mimo areál věznice je s ohledem na aktuální pandemickou situaci omezeno. Část odsouzených ale i nadále pracuje mimo zdi věznic.

Většinou jsou to odsouzení s kratšími tresty a ti, kteří si opykávají trest za méně závažnou trestnou činnost, jako například krádeže, neplacení výživného, podvody či maření úředního rozhodnutí.

Foto: Vězeňská služba ČR

„Do práce mimo věznice nyní odsouzení docházejí pouze k nezbytnému zajištění práce v oblasti potravinářství, odpadového průmyslu, zdravotnictví či práce týkající se výroby ochranných prostředků a pomůcek,“ přiblížila Českému rozhlasu mluvčí Vězeňské služby Markéta Prunerová.

Výroba zdravotnických pomůcek

Věznice podle ní už během první vlny koronaviru velmi pružně zareagovaly na nedostatek roušek. „Dá se říct, že napříč všemi věznicemi se ve velkém šily roušky, které jsme potom distribuovali do zdravotnických zařízení, do škol, školek či na úřady,“ uvedla.

„V některých věznicích odsouzení vyráběli pomocí 3D tiskáren ochranné štíty, případně šili ochranné obleky,“ doplnila mluvčí.

Například v ostravské věznici Heřmanice se v únoru rozjela výroba podložek pro bezpečnou přepravu vakcín. „Pomáháme zajistit přepravu očkovacích vakcín. U nich je třeba při přepravě minimalizovat otřesy a nárazy jednotlivých lahviček. Do výroby 25 300 kusů pěnových podložek se zapojuje až 10 vězňů,“ uvedla věznice na sociálních sítích.