Krajanská konference v New Yorku: Češi jsou národ bez hranic

Mají dnes ještě smysl krajanské spolky? A co zahraniční Čechy vůbec motivuje, aby ve spolku pracovali? Jaký vztah si mají uchovávat k české vládě? A patří krajané do českého národa, i když žijí už dlouho v zahraničí? - Takové otázky si kladli účastníci mezinárodní konference Češi národ bez hranic, která během tohoto víkendu proběhla v New Yorku. Členové krajanského spolku Astoria si tak připomněli sté výročí svého spolkového domu Bohemia Hall.

Bohemian Hall v New Yorku

Na náplň a závěry konference, ale i na to, jak konferenci sám hodnotí, se Milena Štráfeldová zeptala jejího hlavního organizátora a viceprezidenta Astorie Pavla Vančury:

„Já myslím, že probíhala a dopadla tak, jak jsme si to tu představovali. Sjeli se nám hosté ze všech koutů světa, měli jsme jich tu asi třicet."

Když se vrátíme úplně na začátek: jak dlouho jste konferenci připravovali?

„O konferenci jsme začali přemýšlet asi před rokem. Souviselo to s úvahami, co dělat ke stému výročí Bohemian Hall."

Vy jste ale udělali mimořádný krok, že jste na ni pozvali nejenom členy svého spolku a Newyorčany nebo Čechy žijící v Česku, ale i východní českou diasporu. Co vás k tomu vedlo?

Rovensko v Banátu

„Myšlenka tohoto semináře byla především vyvolaná situací v našem spolku před rokem. Tam někde jsme se začali ptát, co vlastně má spolek dělat dál, protože chyběl jakýkoliv směr. A tam taky vznikl nápad udělat seminář, kam bychom si pozvali členy z jiných spolků. Měli jsme představu, že pozveme hosty z Austrálie, z Nového Zélandu a samozřejmě i z těch starých komunit, které vznikaly za úplně jiných podmínek, nežli třeba ta naše v Astorii v New Yorku. Zaměřili jsme se na Banát, jak rumunský, tak srbský, a vzhledem k tomu, že víme, jak jsou aktivní spolky v Chorvatsku, zaměřili jsme se i na ně. A od nich jsme chtěli slyšet, jak oni udržují českou identitu, protože ty komunity tam jsou sto padesát let i víc. A my jsme si říkali, že když přemýšlíme o cílech našeho spolku, tak bychom chtěli vědět, jak taková komunita bude fungovat třeba za dalších sto let. Proto jsme si pozvali spolky z tradičních komunit."

Taneční soubor České besedy v chorvatské Rijece

Dospěli jste k nějakému konkrétnímu závěru?

„Nedá se samozřejmě říct, že jsme se všichni shodli na stejné interpretaci a na stejných cílech. Nicméně byli jsme schopni dát dohromady závěrečné prohlášení a představu, jak bychom mohli pokračovat dál jako krajanská komunita a jako příslušníci českého národa. Víme, že v České republice jsou snahy o zřízení koordinačního centra pro krajany, a my tuto iniciativu podporujeme. To jsme také dali do závěrečného prohlášení, že podporujeme snahu zřízení centrálního pracoviště při Úřadu vlády ČR, které se bude zabývat problematikou krajanů nebo české diaspory.".