Z krajanského tisku

Český dialog avizuje třídenní seminář o otázkách českého národa a státu, vlády a společnosti, jak tyto otázky chápou Češi usazení ve Spojených státech i ti, kdo žijí v České republice.

Seminář proběhne začátkem října v New Yorku a bude se v mnohém lišit od tradičních setkání zahraničních Čechů s představiteli české vlády, které se dosud vždy konaly v České republice. Seminář tentokrát připravuje Český občanský dobročinný spolek, založený už v roce 1894, ale kolotající mladistvým životem a rychle se rozrůstající o nové přistěhovalce z Čech, Moravy, Slezska i Slovenska, informuje Český dialog.

Časopis Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků na Novém Zélandě Střípky přináší rozloučení generálního konzula v Austrálii Víta Koláře, který končí svou čtyřletou misi s pozitivním konstatováním, že konzulát České republiky v Sydney zůstane zachován, i když na něm dojde k určitým, zde neupřesněným změnám.

Nový domov informuje o srpnových sokolských letních hrách, kterým počasí přálo po celý den. Ke sportovní pohodě přispěl také venkovní bazén v Masarykově parku, nově připravené doskočiště pro skok daleký a upravený terén pro běh. A v závěru pak nechyběly ani zasloužené grilované klobásy i trampské a country písničky u kytar. Účastníci přitom do Toronta dorazili dokonce až z Washingtonu uzavírá Nový domov.

Český dialog nabízí historikům kopie materiálů o činnosti československých emigrantů a jejich organizací v Nizozemsku a v Kanadě. Jde o rozsáhlé podrobné texty s řadou osobních a dalších údajů, které redakce obdržela, nejsou však vhodné pro otištění. Českým exilem v Nizozemsku po puči v roce 1948 a po invazi v roce 1968 se zabývá ve svém rozboru dr. Miroslav Kabela, zatímco zásilka z Kanady je od Václava Vostřeze, předsedy Čs. agrární strany v exilu a obsahuje kopie dokumentů z let 1948-1990, informuje Český dialog.

Český dialog zve na výstavu, kterou v Tereziánském křídle Pražského hradu od 15. září pořádá Velvyslanectví Brazílie spolu s Kanceláří prezidenta republiky. Výstava se snaží přiblížit české stopy v Brazílii, kde se už od jejího objevení Portugalci v roce 1500 začala vytvářet nová, koloniální společnost, která postupně vyrostla do společnosti vskutku multikulturní, neboť k domácímu obyvatelstvu přibyli nejen Evropané, ale i Afričané a v malé míře také Indové a Číňané z asijských území ovládaných Portugalci.

Na vytváření euroamerické civilizace se podílela také římskokatolická církev a do tohoto úsilí se zapojili i čeští misionáři, kteří kromě vlastní misijní práce plnili také úkoly vědecké povahy. Například autorem první přesné a úplné mapy neuvěřitelného toku a povodí Amazonky byl rodák z Trutnova Samuel Fritz, píše Český dialog a doodává, že svými astronomickým pozorováními zhruba v téže době proslul moravský rodák Valentin Stansel.