Lichtenštejnsko zmařilo kvůli sporu s ČR podpis smlouvy o EHP

Lichtenštejnsko kvůli svému historickému majetkovému sporu s Českou republikou a také se Slovenskem zmařilo v úterý v Lucemburku uzavření smlouvy o rozšíření Evropského hospodářského prostoru (EHP). Termín přistoupení deseti států k EHP souběžně s rozšířením Evropské unie k 1. květnu příštího roku je tak vážně ohrožen. Praha přesto doufá, že k podpisu dohody nakonec dojde. Podle českých analytiků by postoj Lichtenštejnska neměl být překážkou vstupu České republiky do EU.

Pozadím sporu je konfiskace majetku rodu Lichtenštejnů, zejména na Moravě, na základě Benešových dekretů po druhé světové válce. Hodnotu zabavených nemovitostí a movitostí odhaduje Lichtenštejnsko na sto milionů eur. Český postup považuje za neoprávněný, protože zmíněné dekrety se měly týkat Němců, a má za to, že jeho země má nárok na odškodnění.

Smlouva o EHP by měla vytvořit mezi rozšířenou Evropskou unií a Lichtenštejnskem, Norskem a Islandem prostor volného obchodu s výjimkou zemědělských komodit. Dnes ovšem ze solidarity nepodepsali dokument také ministři Norska a Islandu, zatímco zástupci 25 členských a vstupujících zemí včetně ČR ji naopak podepsali.

Smlouva se nerodila snadno, panovalo ale všeobecné přesvědčení, že nakonec bude podepsána a vstoupí v platnost s deklaracemi koncipovanými jako přílohy, které si ČR a Slovensko na jedné a Lichtenštejnsko na druhé straně delší dobu vyměňovaly. Lichtenštejnská strana však koncem minulého týdne text své deklarace změnila; Praha na to odpověděla doplňkem ke své deklaraci, na který Lichtenštejnsko reagovalo dnešním postojem.

Stanovisko Lichtenštejnska k rozšíření EHP může být překážkou pro vstup ČR do EU pouze teoreticky, řekla ČTK analytička Volksbank Markéta Šichtařová. Jak dodala, "zatímco vstup do EU je pro ČR extrémně důležitý, pozdější vstup do EHP není tragický". Pozdější uzavření smlouvy o EHP by pro české obchodníky nemělo fatální důsledky ani podle českého ministra zahraničí Cyrila Svobody.

Podle českého velvyslance při EU Pavla Teličky se lichtenštejnská strana snaží do multilaterálního rámce kontraproduktivně vnášet bilaterální problém a poškozuje tím zájmy všech 28 zainteresovaných zemí. Velvyslanec při EU princ Nikolaus von Liechtenstein, bratr vladaře, považuje za normální a rozumné, aby Česká republika uznala odvěkou existenci jeho země. "Uděláme vše, abychom nalezli řešení. Toto není konečná situace," řekl princ Nikolaus po zmařené podpisové ceremonii.

Za bilaterální záležitost, jež s uzavřením smlouvy o EHP nesouvisí, považuje historický majetkový problém Lichtenštejnska i slovenská diplomacie. Jak řekl mluvčí slovenského ministerstva zahraničí Juraj Tomaga, "Bratislava... Lichtenštejnsko uznává a chce s ním navázat diplomatické styky. Zároveň však nepřipisuje žádné právní účinky prohlášením, která nesouvisí s předmětem a účelem dohody".

Evropská komise v prohlášení na okraj jednání připomněla, že času není nazbyt. "Stále ještě doufáme, že dohoda vstoupí v platnost 1. května," upozornil nejmenovaný vysoký úředník EK.

Smyslem jednání o rozšíření EHP bylo zajistit, aby k němu došlo souběžně s rozšířením EU. Pokud by se mělo přistoupení nových zemí k EHP zdržet, mohlo by to negativně ovlivnit obchodní a další ekonomické vztahy mezi 28 zeměmi, které mají po 1. květnu tvořit Evropský hospodářský prostor. Hospodářské vztahy se v něm řídí pravidly platnými pro jednotný vnitřní trh EU, s výjimkou zemědělství a rybolovu.