Lipavský na setkání velvyslanců: Snahy Putinova režimu cílí daleko za ovládnutí Ukrajiny

Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) zahájili v pondělí pravidelnou každoroční schůzku českých velvyslanců. Fiala v projevu uvedl, že ruská imperiální politika zůstává pro Česko největší bezpečnostní hrozbou. „Je mimo jakoukoliv diskuzi, že ruské pokusy o opětovné vytvoření sfér vlivu je potřeba zastavit. Jinak to povzbudí nejen Putinův režim, ale budou povzbuzeni i další agresoři,“ řekl. Ostražitost je podle něj nutná i v případě Číny, která konflikt „pečlivě sleduje i s ohledem na vlastní mocenské ambice“. Podle ministra Lipavského loni mohla Evropa ještě doufat, že Rusko po selhání v dosahování prakticky jakéhokoli z válečných cílů začne hledat cestu k jednání. Je tomu ale naopak, snahy prezidenta Vladimira Putina a jeho režimu cílí daleko za ovládnutí Ukrajiny, řekl na schůzce. Současný ruský režim označil jako „putinismus“. „To je směs imperialismu vycházející z ruské a sovětské koloniální historie, s odkazy na pravoslavný mysticismus, stavějící na metodách KGB a petrohradské mafie,“ řekl. „Dokud se Rusko putinismu nezbaví, tak ať bude v Kremlu sedět kdokoliv, vždy bude závislý na potlačování svobod uvnitř i mimo Ruska,“ poznamenal.

Česko podle šéfa diplomacie plně stojí za mírovým plánem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. V tuto chvíli je podle něj jediným východiskem z války. Česká republika byla zároveň s Francií vybrána jako spolupředsedající země první skupiny, která se věnuje jaderné a radiační bezpečnosti Ukrajiny, oznámil Lipavský. Útok na Ukrajinu je podle Lipavského součástí boje Ruska proti liberální demokracii, svobodě a lidským právům. Česko podle něj bude Ukrajině pomáhat tak dlouho, jak bude potřeba. Podporuje také ustavení zvláštního tribunálu pro zločin agrese spáchaný vrcholnými ruskými představiteli. Velkým úkolem pro demokratické země je vytlačování Ruska z pozic v mezinárodních organizacích, míní.

Potenciál české zahraniční politiky je podle Lipavského v nových formátech intenzivnější spolupráce například s Německem, Polskem, Francií, Nizozemskem a Skandinávií. Loňské předsednictví v Radě EU podle něj dodalo Česku respekt a posílilo obraz země jako silného člena bloku. "Dokázali jsme se vymanit ze škatulky východoevropské země, která těžko drží tempo se zbytkem Evropy," poznamenal.