Chceme, aby země, kterým poskytujeme pomoc, prosperovaly. Lidé nemohou hledat budoucnost v Evropě
Ministerstvo zahraničí veřejnosti představilo, jak reálně vypadá rozvojová pomoc. A to díky lidem, kteří se na ní podílejí. Na mezinárodním rozvojovém dni vystoupil například hasič, který pomáhá při přírodních katastrofách, nebo lékař, který spolupracuje s Lékaři bez hranic, ale i reportéři z krizových oblastí.
Na pódium přišel také Arthur Sniegon, který mění osudy zvířat v Africe. O jeho aktivitách vznikl i dokumentární film.
"Jsme dobrovolnický spolek a už deset let se snažíme podporovat různé iniciativy, někdy i jednotlivce ve střední Africe, nejvíce v Kongu. V minulosti to býval i Kamerun a Čad. V konžském Brazzaville máme v tuto chvíli největší škálu aktivit, které zahrnují mimo jiné represi, tedy boj proti pytlákům. Jde například o podporu často ozbrojených hlídek, které hlídají ty nejcennější úseky deštného lesa. Je to spojeno i s monitoringem, který nás upozorňuje nejen na přítomnost pytláků, ale zároveň nám dává informace o výskytu klíčových druhů zvířat. Vše sdílíme s našimi partnery. Snažíme se nehrát na vlastním písečku, ale být platní tam, kde je to potřeba."
Zájemci se podívali na filmy z nabídky festivalu Jeden svět, práci Paměti národa i zajímavosti z cest ministra zahraničí. Měli možnost ochutnat speciality z rozvojových zemí a vyzkoušet na vlastní kůži život etiopské dívky nebo syrského uprchlíka.
Rozvojová spolupráce má smysl, když je dlouhodobá
Národní rozvojový den začal na ministerstvu zahraničí vystoupením ministra Jana Lipavského (Piráti), který zdůraznil, že zlepšování podmínek v zahraničí je ze strany Česka nejen projevem dobré vůle, ale také investicí do vlastní bezpečnosti a prosperity.
Česko má šest prioritních zemí, kam pomoc směřuje, uvedl Petr Gandalovič z ministerstva zahraničí.
"Rozvojová spolupráce má smysl jenom tehdy, když je dlouhodobá, a je ve spolupráci s místní vládou. Například tři země, které jsou na cestě do EU - Bosna a Hercegovina, Moldavsko a Gruzie, vítají naše vlastní zkušenosti, když jsme sami do Evropy vstupovali. Pak máme země, které jsou chudé, jako je například Etiopie, Zambie nebo Kambodža. A tam poskytujeme spolupráci například při budování institucí, při zlepšování systému zemědělství, zásobování vodou a podobně. Tam ta rozvojová spolupráce je taková typičtější, a kdo zná ty obrázky, tak většinou jsou to právě obrázky z Afriky."
Globální krize jako pandemie, klimatická změna nebo válka na Ukrajině jsou podle prezident Petra Pavla, který se setkání také účastnil, událostmi, které proměňují mezinárodní prostředí a v propojeném světě mají vliv na životy všech. Investice do rozvojové a transformační pomoci podle něj mají potenciál předcházet krizím nebo je aspoň mírnit. To zdůraznil i Petr Gandalovič.
"Máme zájem na tom, aby to byly země stabilní, prosperující, aby nepadly pod vliv například Ruska. Pokud se bavíme o zemích v Africe, tak tam je naším zájmem, aby Afrika prosperovala a představovala pro své mladé lidi budoucnost. A ne, aby se snažili hledat všichni budoucnost v Evropě. To prostě není možné."
Česko podporuje i aktivisty z jiných zemí
Zahraničí pomoc má podle Veroniky Mitkové z odboru lidských práv řadu rozměrů.
"Pomáháme dostávat aktivisty z jiných zemí tím, že dostávají třeba dlouhodobé pobytové tituly, nebo krátkodobá schengenská víza do EU. Z těch dlouhodobých titulů existuje program Občanská společnost. Jeho prostřednictvím jsme pomohli některým aktivistům z Ruska a Běloruska poté, co se situace v jejich zemích výrazně zhoršila, aby mohli pokračovat ve svých činnostech i mimo zemi jejich původu."
Česko poskytuje humanitární pomoc například zemím postiženým přírodními katastrofami nebo válečnými konflikty. V zahraničí pomáhají i české neziskové organizace, univerzity a firmy, třeba společnost Člověk v tísni, organizace ADRA nebo Charita ČR.
