Romové se dočkali důstojného památníku v Letech
Dlouhá léta museli Romové přesvědčovat politiky i českou veřejnost, že na místě bývalého koncentračního tábora nemůže stát vepřín. Ledy se hnuly až v roce 2018, kdy vláda rozhodla o vykoupení velkokapicitního vepřína a vybudování Památníku holocaustu Romů a Sintů. V Letech v Písku ho slavnostně otevřel prezident Petr Pavel, pro veřejnost se zpřístupní 12.května.
„Co byl pro Romy koncentrační tábor Lety? Bylo to mlčení a odvracení očí od romského holocaustu. Koncentrační tábor Lety bylo místo, kde se naplno projevila neúcta a ponížení romských obětí, které zde zahynuly, ale i neúcta k těm, kteří peklo koncentračních táborů přežili. Byl to i můj otec, kteří přežil Osvětim, několik dalších koncentračních táborů i pochod smrti. Je neuvěřitelné, že zástupci přeživších rodin museli 20 let po revoluci přesvědčovat společnost, proč je důležité nemít na takovém místě velkochov prasat. Zneuctěním a ponížením tak nebyla jen samotná existence vepřína, ale i přesvědčování společnosti, že jsme taky lidi, kteří si zaslouží mít důstojné místo pro své zahynulé příbuzné,“ - hořce konstatoval na ceremoniálu Rudolf Murka.
„Je mi ctí být u otevření Památníku holocaustu Romů a Sintů v Čechách. Splácíme tím desetiletí trvající společenský dluh vůči obětem romského holocaustu, ale i vůči všem přeživším. Stojíme na místě, kde byly vězněny celé rodiny, včetně malých dětí a starých lidí. V letech 1942-3 táborem prošlo téměř 1300 osob. V důsledku hrůzných životních podmínek, ale také tvrdé práce a špatné péče tady zemřelo více než 300 z nich a další stovky byly deportovány do vyhlazovacích táborů“ – uvedl na otevření památníku prezident Petr Pavel.
„Dnes tady otevíráme památník holocaustu, který pro české Romy a Sinty znamenal skutečnou genocidu. Osvobození se jich dočkala jenom desetina. Když mluvím o otevírání, tak musím dodat slovo „konečně“. Konečně si můžeme důstojně připomínat romské oběti zrůdné a nepochopitelné ideologie., která ve 30. a 40. letech sevřela Evropu. Musíme si přiznat, že to všechno trvalo příliš dlouho“ – doplnil předseda vlády Petr Fiala.
Může se otevření Památníků holocaustu Romů a Sintů stát přelomovým momentem ve složitém vztahu české majority a romské menšiny? Co so myslí Jana Kokyová, vnučka vězeňkyně tábora v Letech u Písku?
„Pokud se budeme bavit o běžné populaci, se kterou přicházíte denně do styku, tak si myslím, že ne. Lidé, kteří se kolem toho památníku pohybují, ti věří, že se něco změní. Já v to taky věřím, musím tomu věřit. Ale lepší zítřky asi můžeme čekat ne zítra, ale snad v horizontu let, generací, kéž by… Já bych si strašně přála, aby se naše děti nemusely rodit s tím stigmatem, že jsou Roma a že tím pádem mají startovní čáru o kilometr vzadu.“
https://letypamatnik.cz/
