Fiala: Dopad na Rusko musí být tvrdý. Musíme být jednotní, nedat Rusku najevo slabost
Rusko v pondělí večer uznalo samostatnost povstaleckých regionů na východě Ukrajiny a prezident Vladimir Putin do oblastí vyslal ruskou armádu, která má údajně zajistit mír. Tímto krokem vyvolal ostré reakce ze západního světa. Česká diplomacie, představitelé české vlády i čeští politici krok Ruska odsoudili. Stejně jako spojenci Česka v Evropské unii či NATO považují chování Moskvy za porušení mezinárodního práva.
Premiér Petr Fiala (ODS) v projevu v Poslanecké sněmovně uvedl, že Česká republika považuje uznání povstaleckých území na východě Ukrajiny a následné zahájení vojenské operace za akt agrese vůči sousednímu suverénnímu státu a za jednoznačné porušení mezinárodního práva.
„Stojíme za plnou nezávislostí a územní celistvostí Ukrajiny. Podporujeme zavedení tvrdých sankcí, které odradí Rusko od další agrese a otevřou cestu diplomatickému řešení,“ řekl poslancům. Zopakoval, že Evropa je krok od války. Unie nesmí dát Rusku najevo jakoukoli slabost a rozpory, zdůraznil. „Musíme být jednotní, nedat Rusku najevo slabost,“ řekl.
V důsledku sankcí by podle něj mohlo dojít k omezení dodávek energií. Informoval, že Evropská unie pracuje na snížení energetické závislosti na Rusku, jsou předjednány dodávky z jiných zemí. „Mohu konstatovat, že jsme připraveni jak na možnost výpadku dodávek energetických surovin, tak na případný příliv uprchlíků z Ukrajiny,“ uvedl. „Kdo by věřil, že Putinovy snahy mohou skončit na východě Ukrajiny, ten se mýlí,“ komentoval Fiala.
Česko je podle něj připraveno jednat o další formě pomoci, pokud o to Ukrajina požádá. Nemělo by se jednat pouze o pomoc vojenskou, ale také humanitární či týkající se zdravotnického materiálu.
Fiala také zdůraznil, že kromě podpory je prioritní ochrana českých občanů na Ukrajině. „Zastupitelský úřad a generální konzulát fungují. Kyjev opustili rodinní příslušníci diplomatů, další fáze evakuace jsou připraveny,“ řekl.
Není možné překračovat silou hranice v Evropě
K dění na Ukrajině se vyjádřil také prezident Miloš Zeman. Podle něj vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu a snižuje naději na diplomatické řešení. Podrobněji zatím současnou krizi na rusko-ukrajinské hranici nekomentoval. Dříve vyjádřil přesvědčení, že Rusko nebude riskovat ozbrojený konflikt se sousední zemí.
Už v pondělí rozhodnutí Ruska odsoudilo české ministerstvo zahraničí. „Ministerstvo za Českou republiku jednoznačně odsoudilo akt, který učinila Ruská federace – Vladimir Putin, nemá to žádný právní základ, ani těch takzvaných republik. Je to narušení územní suverenity Ukrajiny,“ řekl v úterý Českému rozhlasu ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
„Není možné překračovat silou hranice v Evropě. To je princip, který vede potenciálně k velkým konfliktům,“ doplnil.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) po velitelském shromáždění armády informovala, že kvůli situaci na Ukrajině zasedne ve středu Bezpečnostní rada státu (BRS). Ministerstvo obrany na ní předloží návrhy, jak řešit některé problematické otázky v souvislosti s rozhodnutím Ruska. Ministryně stále věří tomu, že se krizi na Ukrajině podaří vyřešit diplomaticky. Rusko podle ní nemá žádný mandát diktovat suverénním státům, kam mají patřit.
Kroky Ruska odsoudili i další představitelé české vlády a čeští politici napříč politickým spektrem. Opoziční ANO vyjádřilo jednoznačnou podporu vládní koalici.
„Tento krok, a v tom se shodujeme s poslanci vládní koalice, v tom se shodujeme s panem premiérem, je jednoznačným porušením mezinárodních smluv," uvedla předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová. „My jako Česká republika vnímáme tento krok obzvlášť citlivě vzhledem k historii, kterou jsme si prošli,“ dodala.
Rozhodnutí Moskvy odsoudilo i opoziční hnutí SPD. „Jakékoli porušení suverenity a integrity hranic je porušením mezinárodního práva. Cílem našeho snažení je, aby nedošlo k válečnému konfliktu,“ řekl poslanec SPD Jiří Kobza.
Doněcká a Luhanská oblast leží na samém východě Ukrajiny a dohromady mají zhruba 53 tisíc kilometrů čtverečních, což odpovídá asi 70 procentům rozlohy Česka. Proruští separatisté ovládají přibližně třetinu tohoto území.
