Minimální zájem zahraničních Čechů o referendum k EU

Češi žijící v zahraničí nebo krajané s českým občanstvím neprojevili o hlasování v pátečním a sobotním referendu ke vstupu Česka do Evropské unie téměř žádný zájem.

Nejpočetnější komunita českých občanů za hranicemi vlasti, slovenští Češi, osud euroreferenda příliš neovlivní: ačkoli se odhaduje, že v zemi žije asi 12.000 lidí s českým či dvojím občanstvím, z 229 voličů zapsaných na velvyslanectví v Bratislavě si hlasovací průkaz vyzvedlo jen 76. Další dva pak na generálním konzulátu v Košicích, který registruje 68 voličů. Rozhodně je to ještě menší zájem, než byl loni o české parlamentní volby.

Hůře to dopadlo v Maďarsku. Budapešťský konzulát počítal alespoň s jediným z třinácti zapsaných místních voličů: dotyčný se sice po telefonu průkazu dožadoval, ale nakonec si pro něj nepřišel.

Také mezi krajany v Rakousku se potvrdil mizivý zájem o referendum. Vážit cestu do Česka kvůli hlasování v plebiscitu o vstupu země do EU se rozhodlo pouze 11 krajanů. Hlasovací průkaz si vyzvedlo celkem 36 lidí, z nichž však 25 připadá na pracovníky zahraniční mise; pouze uvedených 11 tak jsou v Rakousku usedlí krajané. "Není to žádná sláva," komentoval nízký zájem o referendum český konzulát ve Vídni.

Jiná není situace ani v Polsku. V oblasti působení varšavského konzulátu je do volebních seznamů zapsáno 18 českých občanů, z toho polovina jsou pracovníci zastupitelského úřadu. Podle údajů konzula si hlasovací průkaz vyzvedli jen tři; jsou to však zaměstnanci zastupitelského úřadu, kteří hodlají jet do Česka hlasovat. Z usedlých krajanů neprojevil zájem nikdo. Na českém konzulátu v Katovicích, kde jsou od loňska zaregistrováni čtyři voliči, si hlasovací průkaz nevyzvedl vůbec nikdo.

Z českých občanů, kteří jsou zapsáni do volebních seznamů na čtyřech konzulátech v Německu (Berlíně, Bonnu, Drážďanech a Mnichově) si hlasovací průkazy vyzvedli jen jednotlivci - v Mnichově například šest lidí a v Bonnu dva. Krajané, kteří mají český pas a dlouhodobě se usídlili v Německu, přitom tvoří voličský potenciál odhadem o síle několika desítek tisíc lidí. Na českých zastupitelských úřadech jich je ale zapsána jen zhruba stovka. Někteří z nich jsou navíc dočasní pracovníci zahraničních misí v Německu. Při loňských parlamentních volbách byla účast přece jen o něco silnější: ve všech čtyřech střediscích tehdy hlasovalo dohromady na 200 voličů.

Ze čtyř desítek českých občanů registrovaných na českém konzulátu v Bruselu si volební lístek nevyzvedl ani jeden. Jak starousedlíci, tak zejména pracovníci českých zastupitelských úřadů při EU a NATO, a v Belgii a již početní zaměstnanci institucí EU žehrají na to, že na rozdíl od Poláků minulý týden nebudou moci hlasovat v zahraničí na velvyslanectví. Většina z nich ovšem není registrována jako voliči v Bruselu a mnozí se do Česka hlasovat vydají. Velvyslanec české mise při EU Pavel Telička dal svým podřízeným v pátek odpoledne volno, aby stačili domů dojet.

Z Francie se na dlouhou cestu za referendem rozhodlo vydat domů nepatrné množství Čechů. Ačkoli na voličském seznamu českého konzulátu v Paříži figuruje 148 jmen, hlasovací průkaz si vyzvedlo jen pět lidí. Podle konzulky Ljuby Svobodové mezi nimi není žádný veřejnosti známý krajan.

Ani krajané v Británii nevybočují z řady: na velvyslanectví v Londýně si k dnešnímu dni vyzvedli voličské průkazy dva lidé. Podle informací konzulky Želmíry Klichové zájem o informace o možnosti volit v referendu postupně klesal s tím, jak se lidé dozvídali o stanovených pravidlech. Konzulát nezaznamenal mnoho stížností na skutečnost, že není možno vlit v zahraničí. Nemožnost volit mimo území republiky se ovšem netýká jen krajanů, ale také diplomatů a dalších dlouhodobě vyslaných občanů České republiky. Navíc se ale dotýká také turistů, studentů nebo třeba au pairs, kterých je v Británii kolem 3000. Při volbách do Poslanecké sněmovny se do volební místnosti v Londýně dostavili například účastníci studentských kurzů angličtiny.