Ministři EU a vstupujících zemí o Blízkém východě a Iráku

Ministři zahraničí zemí Evropské unie a vstupujících států včetně šéfa české diplomacie Cyrila Svobody začali na společném zasedání na řeckém Rhodu řešit otázku zahraničně-politického vlivu EU na izraelsko-palestinské vztahy a poválečnou obnovu Iráku. Probírají mimo jiné iniciativu čtyř zemí EU, a sice Francie, Německa, Belgie a Lucemburska, které vyzvaly k vytvoření "evropské bezpečnostní a obranné unie". Podle Cyrila Svobody se ministři shodli na nutnosti aktivní angažovanosti EU po boku Spojených států, Ruska a OSN při prosazování takzvané cestovní mapy řešení izraelsko-palestinských vztahů, jejichž vyústěním má být vznik samostatného palestinského státu v roce 2005. Ministr Svoboda řekl, že EU si nyní v této souvislosti přičítá jako úspěch vznik nové palestinské vlády. V jejím čele již není palestinský vůdce Jásir Arafat, ale v nově ustavené funkci premiér Mahmúd Abbás, což byla izraelská podmínka pro odblokování mírového procesu.

K iniciativě čtyř o přijetí opatření k posílení bezpečnosti a schopnosti obrany v evropském prostoru ministr Svoboda řekl, že takovéto otázky by se měly řešit společně na evropských fórech jako jsou Konvent nebo nynější setkání ministrů zahraničí, aby se nevytvářely rozdíly mezi jednotlivými státy. Česká republika na nynějším jednání hodlá připomenout nezbytnost rozvíjení transatlantických vazeb. Podle české diplomacie zůstává spojenectví s USA prioritní záležitostí.

V otázce poválečné obnovy Iráku se mají ministři na základě návrhu řeckého předsednictví dohodnout na tom, že EU se do ní musí aktivně zapojit jako celek. Ambicí EU by mělo být podílet se na obnově pořádku v Iráku, na pomoci při organizování svobodných voleb v této zemi a na reformě tamních ekonomických struktur. V krátkodobém horizontu by EU chtěla v Bagdádu zřídit úřad, který by v první řadě dohlížel na přerozdělování evropské humanitární pomoci, a pak se zapojil do dalšího procesu rekonstrukce Iráku.