Muzeum Kampa ukazuje tvorbu v Česku neznámého malíře Jaroslava Serpana

Jaroslav Serpan tvořil ve Francii a ve své vlasti je skoro neznámý. Výstavu jeho děl teď připravilo Muzeum Kampa. Jedná se o retrospektivní přehlídku nazvanou Mezi uměním a vědou.

Jaroslav Serpan nejen maloval, byl také básník a vědec. Sám sebe nazýval „spisolířem", protože v rámci tvorby co do důležitosti nerozlišoval mezi malbami a texty. Pro názvy svých obrazů používal vlastní smyšlený jazyk, kterým prý mluvila mezi sebou jeho rodina. Jeho život od malička provázely mnohé zvraty.

Jméno si změnil podle hada

Jaroslav Serpan (vlastním jménem Sossountzov) se narodil v roce 1922 v Karlštejně lékařům, kteří do Československa emigrovali v roce 1917 z carského Ruska. Rodina pak odešla do Francie, protože tam ale neuznali jejich lékařské tituly, přesídlili do tehdejší francouzské kolonie v africkém Dahome (dnes Benin). Po návratu do Paříže vystudoval matematiku a biologii na Sorbonně, kde později učil.

Původní jméno si změnil na Serpan - prý podle hada, kterého jako student chytil ve školní zahradě. Do Česka naposledy přijel v roce 1947, kdy byla jeho díla součástí pražské verze mezinárodní výstavy surrealismu, uvedla kurátorka výstavy Jitka Šosová.

Sbírku koupil český sběratel

V počátcích své tvorby se Jaroslav Serpan věnoval surrealismu. Později zvítězila abstrakce. Kladl velký důraz na barvy, především červenou. Od roku 1970 začal tvořit ve stylu popartu. Serpanova díla jsou ve sbírkách Muzea moderního umění (MoMA) a Guggenheimova muzea v New Yorku nebo ve vídeňském MuMoKu.

Základ výstavy v Muzeu Kampa tvoří sbírka, kterou loni koupil český sběratel ze Serpanovy pozůstalosti, uvedl spolupořadatel výstavy David Železný. Jde o poměrně velká plátna, na nichž se prolíná okolní svět s geometrickými tvary.

Tvorbu Jaroslava Serpana předčasně ukončila dramatická událost, kdy v roce 1976 při každoroční dovolené v Pyrenejích zmizel. Jeho ostatky byly objeveny až po mnoha letech a jako příčina smrti bylo stanoveno, že se zřítil ze skály.