Na pivo, pečenou kachnu, nakládané zelí narazíte i v New Yorku. Do české restaurace zavítal Miloš Zeman
Co člověk, to národnost - v americkém New Yorku nejspíš nechybí vůbec žádná, pochopitelně včetně té české. Kromě sushi, hamburgeru, či thajské kuchyně, tam narazíte i na pečenou kachnu a půllitr plzeňského. Restaurace, která tradiční české pokrmy servíruje, je ale proslulá nejen svou kuchyní. Už víc než sto let sdružuje české krajany. Během cesty do New Yorku je tam navštívil i prezident Miloš Zeman.
Čeština, koláčky a tradiční česká kachna s pivem - slavná krajanská restaurace v newyorské Astorii není ve vítání hlav států nováčkem. Patří k nejproslulejším základnám krajanské komunity v New Yorku. Poprvé tu není ani Miloš Zeman, který se tentokrát setkal s učiteli, podnikateli i šéfy krajanských spolků.
„Je to pro nás ocenění“, říká Jiří Suchánek, předseda spolku Bohemian Hall. "Určitě si toho vážíme. Není první prezident, který tu byl. Se všemi prezidenty jsme se tu sešli. A když budou další, tak je tu přivítáme," říká Jiří Suchánek, který patří k nejvýraznějším postavám krajanského hnutí.
To je tu dodnes živé a aktivní - a mnohé se pojí právě s touto budovou, která stojí na pozemku, jenž podle pana Suchánka čeští krajané zakoupili už v roce 1892.
Krajané si chtějí udržet pojítko k české vlasti
Čeština tady zní stále a dokonce se tu vyučuje. Jednou z učitelek je Magda Hellerová:
„Já učím češtinu jako cizí jazyk. To znamená děti, které sem přicházejí s naprosto nulovou znalostí češtiny, a učíme se od prvních slovíček“.
Magda Hellerová vyučuje češtině děti napříč věkovými kategoriemi. Jedno podle ní ale mají společné - zájem o zemi, kterou v některých případech znají jen z vyprávění:
„Většinou jsou to děti rodičů, kde alespoň jeden je Čech. Většinou je to tatínek, takže ta kultura nebo jazyk se moc v rodině neudržuje. Nebo jsou Češi prarodiče a jejich děti už jsou narozené tady. Ale pořád sounáležitost a pojítko k české vlasti chtějí udržet a proto děti posílají k nám do české školy učit se alespoň základy českého jazyka“.
Magda Hellerová, která je přesvědčená, že dynamika funguje i opačně - skrze děti, které si tu každý víkend lámou jazyky, se o Česku dozvídají i jejich vrstevníci a kamarádi, kteří by jinak dalekou zemi měli jen za neznámé místo na mapě.