Nahlédněte do historického alba zaniklých šumavských obcí

To, že tady stávaly domy, připomíná už jen pár ovocných stromů, na místě políček jsou lesy a louky. Taková je dnes realita mnoha obcí v pohraničí. O zmizelé obce je v poslední době velký zájem a vstříc mu vychází i Národní park Šumava, na jehož území se nachází mnoho z nich. Na starých fotografiích tak alespoň na chvíli ožívají obce a osady Březová Lada, Radvanovice, Knížecí Pláně a mnohé další. Zalistovat Historickým albem Šumavy nás v Historických obzorech pozve tiskový mluvčí parku Jan Dvořák.

Tiskový mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák, foto: archiv J. Dvořáka

Podle čeho jste vybírali ty zaniklé obce, které jsou součástí toho projektu?

"Vezmu to trochu zeširoka. Těch zaniklých obcí je na celém území Šumavy necelá stovka. Výběr tedy musel proběhnout a vybírali jsme je tak, abychom o nich měli především dost informací: o jejich vzniku, jak se tam žilo, kolik tam bylo domů a obyvatel a také informace o jejich zániku. Zároveň jsme také potřebovali, aby ty zaniklé obce byly na turisticky přístupných místech, aby nebyly v prvních zónách, protože takových obcí je také několik. Vyšla z toho třicítka obcí, která splňovala tyto atributy včetně toho, že my jsme k těm obcím potřebovali mít nějakou fotodokumentaci, konkrétně minimálně 4 historické fotky, které představujeme vždy na tom fotoalbu na tom místě, kde ta obec stála. Ne vždy to bylo jednoduché a ne vždy se to podařilo. Nakonec se opravdu vybralo těch 30 obcí, které jsou rozesety jako korálky od severu na jih Šumavy. Ta první obec, kterou na severu můžeme najít, je Zhůří u Železné Rudy. Na jihu ležela Zadní Zvonková až u dnešního Lipna."

Vy jste zmínil, že najít materiály k obcím nebylo lehké. Jak jste je tedy sháněli?

Autor projektu Historické album Šumavy Josef Štemberk (vpravo) ze Správy Národního parku Šumava a mluvčí parku Jan Dvořák, foto: Jitka Englová

"Měli jsme k ruce pár pamětníků, tady bych jmenoval konkrétně paní Marii Malou, což je přímo rodačka z Předních Paští, které také zanikly. Ta říká, že i když byla malá holčička, když domy v její obci padaly k zemi, tak to má před očima a je takovou studnicí historie těch zaniklých obcí. Mezi dalšími lidmi, kteří nám pomáhali, je např. milovník a znalec Šumavy Emil Kintzl nebo pan Zdeněk Roučka, který vydal několik knih s historickými fotografiemi o historii Šumavy. Tito lidé pomáhali fotografiemi i informacemi, které v průběhu let své činnosti sesbírali a poskytli nám je. To byla strašně důležitá věc, bez které by tento projekt vůbec nebyl uveden v život."

Liší se nějak osudy těch obcí? Nebo jde vždy o linku: odsun-pár let přežívání v pohraničním pásmu-demolice?

"Tento osud, jak jste nastínila, má většina obcí. Ty obce před II. světovou válkou fungovaly, žily, byly tam stovky obyvatel. Dneska po nich není prakticky ani kámen. Pak přišla II. světová válka, Sudety a odsun německého obyvatelstva a drtivá většina obcí na Šumavě takto skončila. Ty osudy jsou docela pohnuté. Jak říkala paní Marie Malá, jako malá holka viděla, jak jsou domy v její rodné vesnici odstřelovány a padají k zemi. To byly Přední Paště. Podobně skončilo Zhůří na Šumavě, podobně skončily Stodůlky na západní části Šumavy, které sloužily jako vojenská střelnice. Každá ta obec má ten osud trochu jiný. Obcí je, jak už jsem říkal, v té naší připomínce, v historickém albu, 30 a stojí za to se s jejich osudy seznámit. Můžete se podívat na naše internetové stránky www.npsumava.cz, kde naleznete mapu, na které jsou vyobrazeny všechny obce, které připomínáme. Jsou tam GPS souřadnice, jsou tam historické informace i staré a současné fotografie. Návštěvníci si mohou obce připomenout na webu touto jednoduchou formou, nebo, a to je ta lepší varianta, vydat se na Šumavu pěšky a zjistit si informace sami."