Národní knihovna v Jeruzalémě s potížemi hledá Kafkovy rukopisy

Izraelská Národní knihovna podle izraelských médií musí dohledat rukopisy Franze Kafky, které jí minulý týden přiřkl soud. Rukopisy, jež měly být dle spisovatelovy poslední vůle zničeny, jsou nyní podle verdiktu majetkem knihovny. Dosud byly v rukou dcery sekretářky Kafkova přítele a vydavatele jeho děl Maxe Broda. Brod se rozhodl nesplnit Kafkovu poslední vůli a rukopisy si ponechal. Jeho sekretářka Esther Hoffeová po Brodově smrti v roce 1968 tento majetek zdědila. Část rukopisů prodala a zbytek po její smrti přešel do vlastnictví jejích dcer Evy a Ruth. Dnes žije už jenom Eva.

Knihovna se podle izraelského tisku nyní snaží dohledat rukopisy, z nichž některé jsou staré století a byly přechovávány v nevyhovujících podmínkách. Část je uložena v bankovních sejfech rodiny Hoffeových v Curychu a Tel Avivu. Zatím nikdo ale neví, co přesně v trezorech je. Za jednu z nejcennějších položek se považují deníky z let 1913 až 1924, kdy Kafka tvořil. Odbornice na Kafkovo dílo Anat Perryová se obává, že je rodina Hoffeových převezla na tajné místo. Právník Ehud Sol byl při otvírání sejfů ve Švýcarsku a řekl, že soud nebyl schopen sestavit vyčerpávající seznam položek, které mají být v dědictví po Brodovi. Navíc nikdo neví, jaká část rukopisů byla uložena v bankách a jakou si Esther Hoffeová nechala doma nebo v sejfech, o nichž se zatím neví. Hoffeová se o dědictví soudila dlouho a k nejasnostem přispěla, když v době procesu oznámila, že jí vtrhli do bytu v Tel Avivu neznámí lidé. Nevyšetřilo se, zda a co z bytu zmizelo.