Některé Gočárovy projekty zůstaly jen sny a vizemi
Hradec Králové rád připomíná své přízvisko salon republiky, kterého se mu dostalo díky působení několika slavných architektů. Významné místo mezi nimi zaujímá především Josef Gočár. Ve městě začal intenzivně pracovat už na počátku 20. let a Hradec Králové rozhodně dodnes nese jeho otisk. Nicméně ani všechny jeho návrhy pro Hradec nebyly realizovány a některé zůstaly jen sny a vizemi.
Jan Jakl má i svůj oblíbený neuskutečněný projekt, který se ale liší od toho, co se nejvíce líbí většině návštěvníků.
"Když jsem připravoval tuhle výstavu, tak musím říct, že člověk získá vztah ke všem a opravdu na každém projektu je něco výjimečného. Většině lidí se líbí ta městská galerie. Je to výjimečný projekt, na návrhu pracoval Gočár v letech 1930-1932 a celý projekt splňoval ty nepřísnější tehdejší podmínky na vystavování uměleckých děl. Budova měla stát hned v sousedství městského muzea, dokonce Gočár už tehdy počítal s přístavbou, kterou navrhoval až o deset let později. Budovy měly být propojeny, dokonce městská galerie neměla mít samostatné vytápění, ale měla být vytápěna z kotelny muzea. Ten projekt byl založen na tom, že v sousedství muzea bude vytvořen celek umělecko - historických institucí, vytvoří se tam náměstí a budovy budou tvořit celek stejně tak jako v návaznosti pak sokolovna a bazén. Takže to je projekt, který zaujme většinu lidí, ale já každého upozorňuji na projekty z roku 1909. Ty byly myslím obdivuhodné, protože to byl první rok, kdy Gočár jako architekt začínal a ta jeho produkce byla úžasná, navrhl toho hodně a v obrovské kvalitě. Takže jak ten Lutherův ústav, tak evangelický kostel i vila továrníka Petrofa jsou na svou dobu naprosto výjimečnými projekty."
Hradec Králové bez Josefa Gočára si Jan Jakl nedokáže představit.
"Meziválečná doba byla po té architektonické stránce myslím všeobecně kvalitní. Vedle Gočára tady působil už zmiňovaný Kotěra, Liska, pražský architekt Novotný, Babuška...Ale od většiny z nich bylo realizováno jen pár objektů. Ale ten Gočár, těch pětadvacet projektů, které Hradci věnoval, to je výjimečné. A když připočteme k tomu celou tu regulační práci, protože ten tvar Hradce, ten známý silniční okruh, který nebyl jeho původním nápadem, ale on jej dopracoval do preciznosti... Myslím si, že zvlášť ten regulační plán z roku 1928 je pro Hradec mimořádný, protože i po druhé světové válce, kdy už architektura šla jiným směrem a začala se stavět hlavně ta sídliště, tak tady v Hradci se, jakoby trošku i z piety ke Gočárovi, nenarušilo to centrum, všechna sídliště vznikala jako samostatné satelity. Nebyly tady naštěstí žádné proluky, takže novostavby nijak nenarušovaly tu architekturu dvacátých a třicátých let. Takže v tom si myslím, že ten Gočár má význam vlastně...ani se to nedá popsat!"A nakonec ještě poznámka jako z kalendária: Jeden z nejvýznamnějších českých architektů 20. století Josef Gočár se narodil před 130 lety v Semíně u Přelouče. Působil na pražské Akademii výtvarných umění, byl nositelem francouzského řádu Čestné legie a za povšimnutí stojí také jeho rozsáhlá publikační činnost.
Příspěvek jsme poprvé vysílali 15. srpna 2010, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.