Rok Jana Kotěry, zakladatele české moderní architektury
Česko si připomíná rok Jana Kotěry, zakladatele české moderní architektury, designéra a kreslíře. Od jeho narození letos uplyne 150 let.
Vyčítali mu německý původ, nesnášeli ho za jeho dobré vztahy s Vídní, přestože do umění prosazoval české ideje. Kromě staveb se věnoval i designu nádobí, skla, nábytku, interiérů a tapet.
"On studoval ve Vídni, byl vynikající student, takže získal takzvanou římskou cenu, což znamenalo pobyt v Itálii a cestování po Středozemním moři, seznamování se s tou krásnou starodobou architekturou," uvedl Oldřich Janota, z badatelského centra v Trmalově vila, která byla jednou z Kotěrových raných staveb.
V zahraničí se setkává s dalšími architekty, jako jsou Josip Plečnik, Josef Hoffmann nebo Adolf Loos.
Konzervativní pražské prostředí Kotěru příliš neuznávalo
"S inspirací se vrací do Prahy, ale jeho návrhy se příliš nezamlouvají obhájcům tradiční architektury. První samostatnou prací je Peterkův dům na Václavském náměstí, který budí rozporuplné názory. Když udělal Peterkův dům, tak ti staří profesoři se do něj pustili a říkali, co nám to ten Kotěra přitáhl z té Vídně. Zneužila se ta nacionální otázka, že jeho matka byla Němka, čili v Praze neměl zdaleka tolik šancí, kolik by si zasloužil."
Kotěra sice působí ve Spolku výtvarných umělců Mánes jako redaktor časopisu „Volné směry", ale v architektuře nedostává příležitost, aby uskutečnil některý z velkých projektů, na které se ve Vídni připravoval.
Pražské okolnosti ho více přitáhly k úkolům, jakými byly nájemní a obchodní domy nebo předměstské vily, ale také městské vodárny, náhrobky na několika pražských hřbitovech. Jeho první práce jsou ovlivněny stylem vídeňské secese.
Základy moderny předal vynikajícím českých architektům
Časem ale upouští od ornamentálního stylu a začíná experimentovat s prostorem. Staví své slavné vily, ale také vyučuje, jak zdůrazňuje Oldřich Janota.
"Když přijel z Vídně tak se stal v sedmadvaceti letech učitelem dekorativní architektury Umělecko-průmyslové školy. Kotěra deset let učil, potom se stal profesorem Akademie výtvarného umění. Za jeho krátkého života bohužel nestačil těch věcí dost udělat, mezitím byly válka, ale vychoval přes osmdesát vynikajících českých architektů."
Kromě Prahy najdeme nejvíc Kotěrových staveb v Hradci Králové.
"Úplně nejvýznamnější Kotěrova stavba je Muzeum východních Čech. To je úplně unikátní fantastická stavba. Tam k tomu přizval Gočára a další lidi. Jeho zásluha není jenom tvůrčí, ale je pedagogická, je badatelská, proto se právem říká, že to je průkopník a vůdčí osobnost moderní české architektury."
Další větší stavby najdeme v Prostějově, ve Vídni nebo v Sarajevu, a pak je tu celá řada významných rodinných sídel.
Vily, vytvářené na zakázku, patří soukromým majitelům a obdivovat je můžeme jen zvenku, pokud neslouží jinému účelu jako třeba zámek v Ratboři, který je znám jako „Chateau Kotěra", nebo vila továrníka Bati, která nyní slouží jako sídlo „Nadace Tomáše Bati".
Spolupracoval s Baťou, jeho žák postavil velkou část Zlína
"Málo se ví o tom, že to byl spolupracovník Tomáše Bati. Kotěra mu předělal vilu, ale hlavně udělal první regulační plán Zlína. Stal se poradcem Bati. Vychoval Františka Gahuru, což byl jeho žák, který postavil velkou část Zlína. Typická cihlová fasáda Baťových domků umístěných v zeleni pro zaměstnance vyšla z jeho projektů, tak jako kolonie domků v Lounech nebo v Králově Dvoře u Berouna, které sloužily zaměstnancům drah."
Jan Kotěra nestíhá dokončit všechna svá rozpracovaná díla, umírá ve svých jedenapadesáti letech, ale základy moderní české architektury stačil ještě předat svým žákům, jako byli Josef Gočár, František Gahura, Pavel Janák nebo Bohuslav Fuchs.
Festival Open House nabídne i Kotěrovy stavby
Festival architektury „Open House" připravuje už sedmý rok hlavní město Praha. V prvním srpnovém týdnu a hlavně o víkendu 7. a 8. srpna se otevře na osmdesát běžně nepřístupných budov a prostorů včetně komentovaných prohlídek.
Do letošní nabídky festivalu jsou zařazeny také objekty Jana Kotěry. Navštívit můžete Trmalovu vilu, Vršovickou vodárnu v Michli a také Laichterův dům na Vinohradech.
