Josip Plečnik ovlivnil tvář Prahy, Vídně i rodné Lublaně
Slovinský architekt Josip Plečnik ovlivnil podobu řady měst někdejší habsburské monarchie. Narodil se před 150 lety, 23. ledna 1872.
Do Prahy přišel před první světovou válkou vyučovat architekturu a získal si dobré jméno. Prezident Tomáš Garrigue Masaryk mu svěřil nejen úpravy Pražského hradu, ale také své oblíbené rezidence v Lánech.
Za hradní zakázky nepřijal honorář
Na Hradě začal Plečnik změnami Jižních zahrad. Střídmé, ale zároveň noblesní řešení mu otevřelo cestu k dalším zakázkám pro prezidentskou kancelář. Mimochodem nikdy za ně nepřijal honorář. Tvrdil totiž, samotný úkol pro něj představuje největší poctu.
Na Masarykův návrh se pak Plečnik stal oficiálním hradním architektem. Zároveň byl jmenován profesorem architektury na nově založené univerzitě v Lublani. Na jeho návrhy tak částečně dohlížel jeho žák Otta Rothmayer. V létě však Plečnik jezdil do Prahy, kde kontroloval práci.
Na Vinohradech postavil kostel, připomínající antické chrámy
ČTĚTE TAKÉ
Výrazně ovlivnil i další místa Prahy. Například na Vinohradech podle jeho plánů vyrostl mezi roky 1928 a 1932 kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. Moderní stavba připomínající antické chrámy je dnes národní kulturní památkou a hovořilo se i o jeho nominaci k zápisu na seznam světového dědictví UNESCO.
Plečnikova pražská mise skončila v polovině 30. let, když se stále častěji stával terčem nacionalisticky zabarvených útoků. V novinách se například objevovaly články o "cizákovi ničícím posvátné sídlo českých králů" a Plečnik, kterému prezident Masaryk už nemohl poskytovat potřebnou podporu, nakonec zůstal doma v Lublani.
