Nový královský palác

Pražský hrad
0:00
/
0:00

Vydejme se do míst Pražského hradu, která bývají veřejnosti skryta - do Nového královského paláce. Zde jsou reprezentační prostory Pražského hradu, mimo jiné známý Španělský sál či byt prezidenta Masaryka. Veřejnosti se salony a salonky otevírají většinou jen dvakrát ročně u příležitosti státních svátků.

Pražský hrad
Nový královský palác se začal stavět v polovině 16. století pro Maxmiliána II. a Rudolfa II. Rezidence panovníků dnes tvoří čelní křídlo II. nádvoří Pražského hradu. Součástí reprezentačních prostor je například Španělský sál, kde probíhala volba prezidenta. Své jméno získal proto, že byl postaven nad stájemi ušlechtilých španělských koní, které miloval Rudolf II.

"Tento sál byl určen pro sochy, konkrétně v těch výklencích, které jsou dnes zakryty zrcadly, tam byly monumentální plastiky od Adriana de Vries, údajně z terakoty a štuku, "

Rudolf II.
řekl pro Český rozhlas architekt Petr Chotěbor z Kanceláře prezidenta republiky. Španělský sál je velkolepý svými rozměry. Na délku měří 43 metrů, široký je 21 a vysoký 12 metrů. Na okně sálu je zavěšen sádrový model řádu Zlatého rouna. Tím byl vyznamenán Rudolf II. u příležitosti návštěvy španělského krále Filipa II. Španělský sál tehdy vypadal úplně jinak než dnes.

"Byl za doby Rudolfa II. o něco nižší a měl uprostřed řadu velikých dřevěných sloupů. To bylo nutné, protože ten prostor kryly dvě souběžné sedlové střechy a potřebovaly uprostřed nějakou oporu. Teprve v 18. století, kdy byl vyřešen nový krov v dnešním rozsahu, a ten je zachován, bylo možné sloupy odstranit. Sál byl o něco zvýšen a dostal ještě horní řadu oken."

Další přestavba na Španělský sál čekala u příležitosti korunovace Ferdinanda V. v roce 1836, kdy se zde konaly dvorní plesy. Stropy ve světlých tónech vymaloval malíř Josef Navrátil a svíce na nových lustrech se odrážely od osmi velkých zrcadel. Znovu byl sál přestavován pro neuskutečněnou korunovaci Františka Josefa I., kdy sem byly osazeny sochy Věda, Průmysl, Obchod a Umění. Je zajímavé, že Španělským sálem se původně nazývala Rudolfova galerie. Také v ní byly slavné rudolfinské sbírky.

Španělský sál, foto: CzechTourism
Celý komplex Nového paláce byl stavebně sjednocen a upraven v dobách Marie Terezie. Autorem byl dvorní architekt Nicolo Pacassi. Slavné je jeho schodiště, které vede přímo do reprezentačních salonů v jižním křídle Pacassi vtiskl fasádě prvky baroka a klasicismu. Do západního křídla vsadil i starší Matyášovu bránu, která bývá považována za nejstarší barokní stavbu v Praze. Zdivo paláce skrývá i několik starších budov. Třeba románskou hradbu z 12. století a nebo na třetím nádvoří bývalou vstupní bránu do středověkého hradu - Bílou věž.

Matyášova brána, foto: CzechTourism
"Pokud jde o tu nejstarší, kterou bychom mohli alespoň ve zbytcích vidět, tak ta se nachází v průjezdu mezi 2. a 4. nádvořím. Je to pozůstatek nejstaršího kostela Panny Marie, který založil Bořivoj I. To je první pokřtěný kníže z rodu Přemyslovců a ten kostel je archeologicky datován do let 882 až 884."

Když jsem se dostali tak hluboko do historie, pojďme ještě dál. Na třetím nádvoří, kde stojí katedrála sv. Víta, bývalo v pohanských dobách naší historie místo zvané Žiži, sloužící ke kultovním účelům. A někde tady snad stával kamenný stolec českých knížat.

Ale pojďme vystoupat do druhého patra Nového paláce - tady je byt prezidenta Masaryka. Tyhle prostory jsou dílem Josipa Plečnika, který je pro prezidenta upravoval ve 20. letech 20. století, uvedl architekt Petr Chotěbor.

Pražský hrad, foto: CzechTourism
"Plečnik pojal ten byt komplexně včetně přístupu. Vybudoval točité schodiště s výtahem. Schodiště je z režných neomítnutých cihel s takovými výraznými spárami. Ústředním prostorem prezidentova bytu bylo tzv. impluvium, což je hala s horním osvětlením, a žulovou fontánou uprostřed. Na tuto halu navazovaly ostatní prostory reprezentačního bytu."

Některé z nich se zachovaly, některé bylo možné po roce 1990 obnovit do původního stavu.

"Masarykova knihovna nebo pracovna, kde jsou Plečnikem navržené regály na knihy, pracovní stůl, a co bylo obnoveno, je mramorová fontánka. Ta se nedochovala, ale dochovala se k ní dokumentace."

Další místností je společenský Zelený salon se stěnami potaženými zelenou látkou. Krásný je i Zlatý salonek, jeho stěny, jak opět název napovídá, pokrývá plátkové zlato, říkávalo se mu také Harfový. Výšku dvou podlaží zabírá tzv. Erbovní síň.

Nejen Nový královský palác, ale celý Hrad si mohou postavit zruční modeláři. Největší hradní komplex na světě je možné postavit v poměru 1:450. Výpravná publikace je v tvrdých deskách v gotickém duchu a v první části se modeláři od Petra Chotěbora dozví, o historickém vývoji pražského hradu. Všechny texty, historie i návody k modelu, jsou kromě českého jazyka také v angličtině, němčině, francouzštině, italštině, polštině a ruštině.

10
50.094639840000
14.400818750000
default
50.094639840000
14.400818750000