Nový královský palác
Vydejme se do míst Pražského hradu, která bývají veřejnosti skryta - do Nového královského paláce. Zde jsou reprezentační prostory Pražského hradu, mimo jiné známý Španělský sál či byt prezidenta Masaryka. Veřejnosti se salony a salonky otevírají většinou jen dvakrát ročně u příležitosti státních svátků.
"Tento sál byl určen pro sochy, konkrétně v těch výklencích, které jsou dnes zakryty zrcadly, tam byly monumentální plastiky od Adriana de Vries, údajně z terakoty a štuku, "
"Byl za doby Rudolfa II. o něco nižší a měl uprostřed řadu velikých dřevěných sloupů. To bylo nutné, protože ten prostor kryly dvě souběžné sedlové střechy a potřebovaly uprostřed nějakou oporu. Teprve v 18. století, kdy byl vyřešen nový krov v dnešním rozsahu, a ten je zachován, bylo možné sloupy odstranit. Sál byl o něco zvýšen a dostal ještě horní řadu oken."
Další přestavba na Španělský sál čekala u příležitosti korunovace Ferdinanda V. v roce 1836, kdy se zde konaly dvorní plesy. Stropy ve světlých tónech vymaloval malíř Josef Navrátil a svíce na nových lustrech se odrážely od osmi velkých zrcadel. Znovu byl sál přestavován pro neuskutečněnou korunovaci Františka Josefa I., kdy sem byly osazeny sochy Věda, Průmysl, Obchod a Umění. Je zajímavé, že Španělským sálem se původně nazývala Rudolfova galerie. Také v ní byly slavné rudolfinské sbírky.
Když jsem se dostali tak hluboko do historie, pojďme ještě dál. Na třetím nádvoří, kde stojí katedrála sv. Víta, bývalo v pohanských dobách naší historie místo zvané Žiži, sloužící ke kultovním účelům. A někde tady snad stával kamenný stolec českých knížat.
Ale pojďme vystoupat do druhého patra Nového paláce - tady je byt prezidenta Masaryka. Tyhle prostory jsou dílem Josipa Plečnika, který je pro prezidenta upravoval ve 20. letech 20. století, uvedl architekt Petr Chotěbor.
Některé z nich se zachovaly, některé bylo možné po roce 1990 obnovit do původního stavu.
"Masarykova knihovna nebo pracovna, kde jsou Plečnikem navržené regály na knihy, pracovní stůl, a co bylo obnoveno, je mramorová fontánka. Ta se nedochovala, ale dochovala se k ní dokumentace."
Další místností je společenský Zelený salon se stěnami potaženými zelenou látkou. Krásný je i Zlatý salonek, jeho stěny, jak opět název napovídá, pokrývá plátkové zlato, říkávalo se mu také Harfový. Výšku dvou podlaží zabírá tzv. Erbovní síň.
Nejen Nový královský palác, ale celý Hrad si mohou postavit zruční modeláři. Největší hradní komplex na světě je možné postavit v poměru 1:450. Výpravná publikace je v tvrdých deskách v gotickém duchu a v první části se modeláři od Petra Chotěbora dozví, o historickém vývoji pražského hradu. Všechny texty, historie i návody k modelu, jsou kromě českého jazyka také v angličtině, němčině, francouzštině, italštině, polštině a ruštině.
