Nahlédněte pod povrch Pražského hradu. Nepřístupným podzemím provede zájemce nová aplikace
Pražský hrad archeologický je název nové aplikace, která provede zájemce podzemím Hradu. Seznámí je s historií pěti nejdůležitějších archeologických areálů, které jsou veřejnosti z většiny nepřístupné. Aplikace pomocí 3D scanů i 3D rekonstrukcí dávno zmizelých staveb lidem ukáže i to, jak se prostor vyvíjel v průběhu staletí.
„Hlavní úlohou aplikace je zpřístupnit archeologické památky Pražského hradu co nejširší veřejnosti a zároveň je ochránit před negativním vlivem turistického provozu,“ uvedla vedoucí projektu Jana Maříková-Kubková z Archeologického ústavu Akademie věd. Ten na aplikaci spolupracoval s Odborem památkové péče Kanceláře prezidenta republiky.
Archeologický průzkum na Pražském hradě trvá více než 150 let a je pod ním několik tisíc metrů čtverečních prostor krytých železobetonovými konstrukcemi, pod kterými odpočívají památky z období přelomu 9. a 10. až 15. století. Málokdo podle vědců například tuší, že když se prochází po třetím nádvoří, je pod ním schováno 2000 metrů čtverečních fragmentů staveb z dávných časů.
Lidé si virtuálně prohlédnou pět nejvýznamnějších archeologických areálů: kapli Panny Marie, třetí nádvoří - Velké a Malé vykopávky, kryptu katedrály svatého Víta a klášter a baziliku svatého Jiří. Po rozkliknutí se jim ukáže 3D sken prostoru, ve kterém mohou zkoumat jednotlivé stavby a na časové ose si projít, jak se konkrétní areál měnil. Seznámí se nejen se stavebními fázemi jednotlivých církevních budov, ale i s pozůstatky rezidenční zástavby či opevnění.
„Aplikaci lze využívat jako průvodce po Pražském hradě i doma v obýváku. Celkem lidé můžou projít skoro 5000 metrů čtverečních,“ říká Jana Maříková-Kubková. Lze ji stáhnout na obvyklých platformách zdarma v české, anglické a německé verzi.
Aplikace je postavena na 3D skenech současného stavu, který doplňují body s informacemi o stavbě samé a historii jejího výzkumu. Práce na aplikaci trvala čtyři roky a navazuje na digitální mapu archeologických areálů, která vznikla k zefektivnění archeologické památkové péče a je k dispozici především odborníkům.
Rodinné stříbro
Vědci připomínají, že archeologické areály jsou velmi křehké, vznikaly v obdobích po 1. a 2. světové válce, v návaznosti na velké rekonstrukce spojené s archeologickým výzkumem. Na památky, které si lze v aplikaci prohlédnout, působí negativně proměny klimatu, jež s sebou nesou různé typy poškození, a proto není žádoucí zhoršovat jejich stav nadměrným návštěvnickým provozem.
V drtivé většině je v současnosti zakrývají železobetonové konstrukce, které jsou samy o sobě působivými technickými díly.
„Archeologické areály jsou významné z mnoha hledisek, jsou mimo jiné součástí tvorby naší kulturní identity. Modelují naši historii. Je to naše rodinné stříbro, které je potřeba chránit. Zároveň je škoda ho neukázat, což řeší tahle aplikace,“ dodala Jana Maříková-Kubková.
Související
-
Pražské památky s příběhem
Pražské Jezulátko, Vyšehrad, Židovské město – patří k nejnavštěvovanějším památkám v Praze.
-
Archeologické objevy
Odkud pochází nejznámější keltská hlava? Kdo byl Viking na Pražském hradě? Jaké poklady se zachovaly z doby bronzové? Vše se dozvíte v seriálu Radio Prague International.
