Revoluce ve školních jídelnách: Zdravé cíle, ale také vlna kritiky
Méně masa, radikální omezení cukru i tuků a naopak více ryb, luštěnin a zeleniny. České školní jídelny čekají od nového školního roku zásadní změny. Podle nové stravovací vyhlášky, kterou připravil Státní zdravotní ústav, mají začít vařit moderně a hlavně zdravě. Nová pravidla ale vyvolala vlnu kritiky.
Školní jídelny v současné době vaří podle vyhlášky staré více než 30 let. Státní zdravotní ústav proto pod záštitou ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) sestavil skupinu odborníků, která několik let připravovala reformu školního stravování a od září 2025 se ve školních jídelnách má začít vařit podle nového spotřebního koše.
Nově by se například mělo zmenšit množství červeného masa, zvýšit podíl ryb a luštěnin. Základem pitného režimu bude voda, přibude čerstvé zeleniny i ovoce. Mléko se zařadí do skupiny Mléčné výrobky, a půjde tak nahradit jogurtem či sýrem. Sloučí se i skupiny Zelenina a Ovoce. Rybí pokrm tak nebude muset být doprovázený banánem, aby se splnila kvóta ovoce, ale děti si dají třeba salát. Vyhláška přináší i možnost nosit si do škol vlastní jídla.
„Úprava spotřebního koše podle nejnovějších vědeckých poznatků, ale zároveň s ohledem na podmínky provozovatelů, kteří s ním budou každý den pracovat, je velkým krokem vpřed. Dětí se v jídelnách každý den stravují skoro 2 miliony a vliv školního stravování na jejich zdraví je zcela zásadní. Všem, kteří se na přípravě nového spotřebního koše podíleli, patří velké uznání a vděk všech, kterým zdraví dětí není lhostejné,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Přestože se většina odborníků shoduje, že některé změny jsou nutné, objevuje se i kritika nových plánů. Například Svaz měst a obcí chápe nutnost zvýšení množství ryb a luštěnin, děti podle něj ale nejsou na tuto stravu zvyklé, změnu neocení a bude více odpadu. Vyhlášku zkritizovali i zástupci Národního týmu kuchařů a cukrářů či Potravinářská komora. A mezi kritiky patří také ministerstvo zemědělství.
„Z jakého důvodu je navrhováno snížení zastoupení masa v jídelníčku rostoucích a vyvíjejících se dětí a mladistvých? Je nezpochybnitelným faktem, že živočišná bílkovina má v průměru téměř dvojnásobnou využitelnost, než mají bílkoviny rostlinného původu, takže mladý či rostoucí organismus se při jejím nedostatku nemusí vyvíjet správně,“ uvádí resort zemědělství v jedné z připomínek k návrhu vyhlášky.
Návrh kritizuje i opozice. Třeba podle poslankyně Jany Pastuchové (ANO) si rodiče za jídlo pro svoje děti ve školách a školkách od září pravděpodobně připlatí, zato je ale děti nebudou tolik jíst.
„Zkušební projekt nového stravování podle připravované vyhlášky ministerstva školství ukázal, že dětem jídlo nechutnalo a významně se zvedlo množství toho nesnědeného, tedy vyhozeného jídla. Nemám nic proti omezení cukrů a většímu zařazení zdravých potravin. Všeho moc ale opravdu může být na škodu. Neumím si představit, že všechny děti budou nadšeně jíst polévku z hlívy nebo tofu,“ napsala na facebooku.
Kritiků je většina
Podobně na sociálních sítích reagují na změny, které přinese novela vyhlášky o školním stravování, rodiče, ale i zaměstnanci školních jídelen:
„Zdravá strava, dobře. Ale proboha, všeho s mírou. Na některých školách už se tak vaří a proto se můj syn stravuje doma; My takto vaříme už asi 10 let. Tedy 10 let bulguru, kuskusu, 4 druhů čoček, salátů, batátů, avokád aj. Ale z praxe víme, že to děti prostě nejí. Z 600 asi tak 50 lidí. Takže jsme proti nařízením, které povedou k tomu, že v dětech to jídlo neskončí, naopak se dojí drekama z obchodu... a jídelny skončí; Nevím, jak žáci 2. stupně, ale děti 1 - 4. třída zdravou výživu nejí - sušená rajčata, fazole, kokosové mléko a další ingredience, které se dávají do jídel, se vyhazuje; Samozřejmě se dětem musí vařit i zdravá jídla. Ale moje kamarádka, která je vedoucí stravování ve školní jídelně, říkala, že děti o to nestojí. A ať se snaží sebevíc, aby třeba kaše z hrachu a cizrny chutnala sebelépe, nebo filé na páře ochutí bylinkami, děti to prostě nechtějí. Naopak, když se dětem navaří obyčejná rajská s těstovinami, nevyhodí se na konci dne téměř nic.“
I když kritiků nové vyhlášky stravování ve školních jídelnách je většina, řada rodičů změny naopak vítá:
„Já jsem ráda, že se bude měnit jídelníček, protože moje dcera nejí klasickou českou kuchyni, která je tučná; Je to lepší než cpát dětem maso každý den a zadělávat jim do budoucna na zdravotní problémy. Třeba ryby jsou správným směrem a argument, že to děti jíst nebudou, je směšný. Pokud je k tomu povedou rodiče a půjdou příkladem, jíst ryby budou…; A co chcete, aby se vařilo? Bůček, knedle, párky? Pokud stát to jídlo dotuje, tak by mělo být zdravé; Jako rodič jsem pro modernizaci způsobu stravování svých dětí ve škole. Když dostanou tuhé maso, co ani neukrojí, je to zbytečné plýtvání jídlem. To raději 2x týdně bez masa, ale lepší a kvalitnější a zbytků bude minimum; Pokud se budou vařit pokrmy zdravější a navíc ze surovin, které děti mají raději, není to žádná tragédie. Naopak. Bude se méně plýtvat jídlem.“
Takzvaná změna stravovacího koše by měla začít platit po školních prázdninách. Podle informací Mladé fronty DNES ale nejspíš nakonec k odložení skutečně dojde. Zda a kdy se tedy změna rozjede a v jakých parametrech, nakonec nejspíš rozhodne až vláda, která vzejde z podzimních voleb.
