Sumeček africký nemá kosti. Stane se hitem školních jídelen?

Sumeček africký, kuře po thajsku, i takové by mohly být obědy ve školních jídelnách. Pestrá strava bez zbytečné chemie. Tak se jmenuje celostátní projekt zaměřený na základní školy. Letos oslaví už 3. ročník svého fungování.

Ivana Bednářová Častvajová, foto: Archiv Ivany Bednářové Častvajové

Cílem je doporučit a zařadit kvalitní potraviny do školních jídelen, kantýn a bufetů a trvale změnit stravovací návyky dětí, uvedla zakladatelka projektu Ivana Bednářová Častvajová:

"Nabízíme přednášky, konzultace. Tak jako má škola svého psychologa, tak má mnohdy i svého výživového poradce. Nejenom jako službu pro děti, ale i pro jejich rodiče. Nejžádanější aktivitou jsou Projektové dny, výroba svačin, která na školách bude probíhat od příštího týdne. Začínáme už třetí ročník."

Jak Projektové dny ve škole probíhají?

"Probíhají v rámci školního vyučování. Začínáme už v 8 hodin ráno a pracujeme s maximálním počtem 30ti dětí. Hodinu děti tvoří svačinu podle doporučených receptů. Vybírají potraviny a potom pracují v týmech. Pak si vezmou čtvrtku, pastelky a fixy. Říkáme, že žádné jídlo, byť je sebelepší, se neprodá samo. Děti proto vymýšlejí reklamu i svůj originální název. Pak svačinu vystavují a prezentují ostatním. Zjistí, že příprava je jednoduchá, a tuto informaci předají rodině. Řeknou: maminko, podívej se, je to strašně jednoduché, přinesl jsem recept. Pojďme nakoupit, já ti chci ukázat, co jsme dělali."

Projektové dny na školách, foto: Archiv projektu Pestrá strava bez zbytečné chemie

Ve většině případů mají kuchařky nebo vedoucí školních jídelen možnost svačiny ochutnat a zařadit je do nabídky jídel.

Ve druhém roce se do projektu zapojilo 58 škol. Letos chtějí získat dalších 80. Pro projekt pracuje 40 výživových poradců a sponzoři. Už začíná expandovat i na Slovensko.

Sumeček je levný a bez kostí

Sumeček africký, foto: Makro

Pro školní jídelny jsou problémem rybí pokrmy. Kvalitní zahraniční ryba je pro jídelny drahá, domácí ryba má kosti, což odrazuje většinu dětí. Jídelny se často uchylují ke klasice - nabídce smažených rybích prstů či rybí filé.

"My bychom měli ryby konzumovat dvakrát týdně, což málokdo dodržuje. Letos přicházíme s recepty, které nabízejí alternativu ke smaženým rybím prstům. Nabízíme sumečka afrického s netradičními přílohami, aby to dětem chutnalo. A proč jsme zvolili sumečka? Je to česká ryba, cenově dostupná, což je pro jídelny podstatné. Navíc, což děti uvítají, v těch filetách nemá kosti. Kromě ryb jsme se zaměřili i na bezlepkové pečivo, které je žádané, a je ho ve školách málo," dodala Ivana Bednářová Častvajová.

Školní stravování nám závidí i v okolních zemích

Partnerem projektu je Asociace školních jídelen. Její výkonný ředitel Karel Jahoda uvedl, že školní kuchařky si vyzkoušely například thajskou kuchyni:

"Některé dámy se toho zpočátku děsily. Protože však měly možnost si to od začátku s thajským kuchařem vyzkoušet, tak z nich ten ostych spadl. Na svých domovských školních jídelnách byly excelentní."

Kolik je limit v českých školních jídelnách na dítě?

"Maximum je 34 korun."

Jak hodnotíte školní stravování v dnešní době?

Foto: ČT

"Myslím, že školní stravování, v podobě v jaké ho máme, je velký fenomén, a měli bychom si ho hlavně uchovat. To, že spousta lidí odsuzuje školní stravování, a říká, že s ním má špatnou zkušenost, to si myslím, že je návyk z rodiny. Školní stravování si zaslouží velký respekt. Řada států okolo nás školní stravování v takové podobě jako máme my, moc nemá, a když jim prezentujeme naše věci, tak se diví. Říkají, že by to taky rádi zavedli, ale protože to u nich není zakořeněné natolik, aby to bylo automatické, tak tento systém u nich selhává."