Nezapomenout češtinu pomáhají České školy bez hranic
V Praze od pondělí 4. srpna jedná mezinárodní konference Českých škol bez hranic. Vystupují zde odborníci na problematiku výuky českého jazyka v zahraničí.
Zabývají se také otázkami spojenými s dvoujazyčnou výukou a výchovou, ale také vztahem českého státu ke svým občanům trvale žijícím v zahraničí. Záštitu nad akcí převzal ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
České školy bez hranic zaštiťují v současné době činnost více než 40 škol po celém světě. Jejich prostřednitvím už deset let umožňuje setkávání českých dětí českých dlouhodobě žijících mimo území České republiky - Islandem počínaje a Novým Zélandem konče. Dlouhodobým cílem této neziskové organizace je zvyšování úrovně znalosti českého jazyka ve světě a zvyšování počtu rodilých mluvčích, kteří budou mít k České republice vztah a budou ji považovat za druhý domov. Uznáním přínosu České školy bez hranic bylo udělení ceny Ministerstva zahraničních věcí Gratis Agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí její zakladatelce Lucii Slavíkové-Boucher.
A jaká témata konference nabízí? Je to úroveň vzdělávání českých dětí v zahraničí, úskalí výchovy v dvoujazyčném prostředí, specifika fungování českých škol v jednotlivých zemích. Na konferenci probíhá i prezentace vzdělávacích projektů, které financuje ministerstvo školství, jako například "Významní cizinci v novodobých dějinách Československa." Podle představitelů Českých škol bez hranic bude tato generace dětí nejen umět česky číst a psát, ale také si uchová povědomí o svých kořenech a pocit sounáležitosti s českým národem.
První Česká škola bez hranic vznikla na podzim v roce 2003 v Paříži. Školu založila lékařka Lucie Slavíková-Boucher, trvale žijící ve Francii, když se sama začala potýkat s problémem bilingvní výchovy u svých dětí. 40 škol po celém světě už 10 let vzdělává české děti žijící v zahraničí ve věku od 18 měsíců do 15 let. Školy vznikají jako nezisková organizace, většinou z iniciativy v zahraničí žijících českých rodičů, kteří mají zájem na tom, aby jejich děti hovořily jejich rodným jazykem.
