Přehled tisku
Z českých deníků s datem 6. srpna 2001 vybíral Vilém Faltýnek.
Diskriminace a rasismus v České republice je tématem většiny pondělních deníků. V této souvislosti komentují kontroly britských imigračních úředníků na letišti v Praze-Ruzyni. Lidové noviny se vrací ke kauze takzvané hradecké mafie.
Kauzu odstartoval vpád skupiny lidí do hradeckého diskotékového klubu, kde 20. července napadali a vydírali personál a provozovatele. Podnikatelé si začali veřejně stěžovat na praktiky podsvětí a laxní přístup policie. Ministr vnitra Stanislav Gross proto podle LN neváhal a opět ukázal, že si umí na policii došlápnout: zase vznikla vyšetřovací komise, která bude činnost policie složitě prověřovat, do případu se zapojila i vnitřní kontrola ministerstva, mezi výtržníky jsou první obvinění a sám ministr s postiženými na místě hovoří. Přesto se deník ptá, zda česká policie vždy nejdříve potřebuje veřejně viditelný pohlavek, aby začala pořádně dělat svou práci. "Nešlo by to jednou jinak, bez zoufalého volání občanů a mediálního humbuku? Možná i šlo, drobná každodenní práce se však prodává hůře než ministrova empatie, hrdinské nasazení a ráznost," píší LN.
Právo soudí, že opatření britských úředníků, kteří na ruzyňském letišti kontrolují české občany mířící na britské ostrovy, je další "ťafkou" do živého po nechuti Německa a Rakouska dovolit Čechům volný pohyb za prací po vstupu do Evropské unie. Podle deníku ale Británie není rasistická ani xenofobní země. I když list připouští, že je velmi nepříjemné trpět dominaci úředníka cizího státu rozkazujícího na české půdě. Podle listu je také pochopitelné, že se vláda snaží odvrátit víza s Británií. Bojí se, že jestliže k tomu dojde, spadnou pro Čechy závory před dalšími hraničními přechody. Tento čin je v logice jejího úsilí o vstup do unie. Ale bohužel i v logice její přehlíženosti vůči vlastním občanům. Neměla nechávat činy na Českém helsinském výboru, míní Právo. "Místo toho z vládních míst slyšíme pouze ujištění, že všechno je v nejlepším pořádku, anebo rady typu: Když mě někde nechtějí, tak se tam necpu," končí deník.
Prostřednictvím článku Zemědělských novin se vrátíme ještě i k problematice Českých drah. Ty připravují na podzim rekonstrukci pražského železničního uzlu za několik miliard korun, které však nemají. Může se tedy stát, soudí deník, že stavba na nějaký čas uvázne na mrtvém bodě. "O financování investice vám nemohu nic říci," uvedli pro ZN mluvčí ČD Petr Šťáhlavský a tajemník správní rady ČD Antonín Věchet. "V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury rovněž nic takového není," cituje deník předsedu dozorčí rady fondu Karla Sehoře. Projekt rekonstrukce počítá s vytvořením centrálního nádraží v Praze pro osobní dopravu. Zrušena budou nádraží Bubny a Vršovice a pozemky chtějí České dráhy rozprodat. Doprava ze směru od Kolína má být odkloněna a dráhy také počítají s tím, že z hlavního nádraží postaví novou čtyřkolejnou trať do Libně a Holešovic. Technický ředitel pražské Stavební správy ČD Pavel Mathé podle ZN předpokládá, že práce na hlavním nádraží začnou v říjnu.
Neodvratný zánik zřejmě hrozí podle pondělních Hospodářských novin (HN) strojírenské firmě a.s. Avia Kutná Hora, monopolnímu dodavateli náprav pro firmu Daewoo Avia. Již několik týdnů nevyrábějící podnik čelí od 1. srpna návrhu na konkurs, který podala podstatná část jeho vlastních zaměstnanců. V podniku se veškerá výroba zastavila již v polovině července a od doby jsou zaměstnanci na odstávce se 100procentní náhradou mzdy. Tu však nikdo nevyplácí. "Je to asi jediná šance, jak dostat nějaké peníze," řekl listu hlavní mechanik Avie Jaromír Pešout, který stejně jako ostatní počítá s výplatami náhrad dlužné mzdy od úřadu práce. Podle HN krach Avie ohrožuje i pražského výrobce středních nákladních vozů Daewoo Avia (DA). Zástupci DA proto s Kutnou Horou intenzivně jednají o převzetí výroby náprav.
Dodavatel armádních padáků, firma Anex Cirus podnikatele Jiřího Andrlíka, přišla o důležitý patent. Podle pondělní Mladé fronty Dnes soud potvrdil stanovisko Úřadu průmyslového vlastnictví, který zbavil Andrlíka autorství na uvolňovací zařízení záložního padáku. Andrlíkem zaregistrovaný vzor tohoto zařízení byl podle MfD vymazán z rejstříku průmyslových vzorů. "Na první pohled je patrné, že vykazuje zcela shodné konstrukční a technické prvky i znaky jako již o dva roky dříve registrovaný vzor Svatoslava Marka z firmy Mars," řekl náměstek Úřadu průmyslového vlastnictví Vladimír Pítra. Podle firmy Mars existuje podezření, že Anex od ní původní vzor okopíroval. "Pravděpodobně podáme na Anex žalobu. Soud by měl také rozhodnout, zda může armádě prodávat padák, v němž použil bez našeho souhlasu náš 'patent'", řekl advokát Jiří Štancl, který zastupuje Svatoslava Marka. Resort obrany původně počítal v letech 1997 až 2000 s odběrem 2310 padáků, zůstalo ale jen u dvou dodávek v roce 1997 a 1998. Od tragické smrti výsadkáře Romana Prinicha v roce 1997 se na těchto padácích neskáče.
Rentabilitu úspor v souvislosti s vyšším odhadem růstu cen pro letošní rok komentuje dnes na svých ekonomických stránkách tisk. Deníky se shodují, že spoření se v současnosti nevyplácí, a to i přes to, že komerční banky minulý týden mírně zvedly úrokové sazby. Lidové noviny (LN) upozorňují, že inflace je mnohem vyšší než úroky v bankách, a bankovní úroky označují za pouhou záplatu na bolestivé ztráty. "Když k tomu připočteme patnáctiprocentní daně, stane se z nadějného plusu nabízeného bankovními ústavy slušné minus," píší s tím, že na spoření teď není doba.
Hospodářské noviny upozorňují, že z hlediska makroekonomické stability to znamená možné nebezpečí do budoucna a že hypnoticky magická spirála inflace se může roztočit ... "Je to jako ze základních pouček o ekonomii. Domácnosti jsou ochotny slušně utrácet. O zboží i služby je zájem a výrobci i obchodníci mohou zdražit bez obav, že přijdou o zákazníky. Vyšší ceny způsobí, že pracující budou po zaměstnavatelích požadovat více ze svou práci. Mzdy vzrostou a bude znovu co utrácet. A tak dokola. Není proto divu, že centrální banka má obavy o další osud měnového vývoje," píší s tím, že její poslední kroky, především mírné zdražení sazeb, tak dávají ekonomice signál, že nerovnováhu je zapotřebí vyrovnat.
