Přehled týdeníků
S výběrem článků v posledním čísle časopisu Týden vás seznámí Milena Štráfeldová spolu s Vilémem Faltýnkem:
O vzniku dobročinné nadace, kterou založil známý rocker, hudební skladatel a bývalý politik Michael Kocáb, píše v článku Vykoupené svědomí Michaela Kocába Týden. Kocáb se spolu s dalším úspěšným hudebníkem Martinem Kratochvílem stal během privatizace počátkem 90. let zakladatelem privatizačního fondu Trend. Ten však jeho noví majitelé, kterým svůj podíl Kocáb poté prodal, zcela vytunelovali. Akcie tisíců držitelů investičních kuponů tak ztratily cenu. Podle autorky článku Renaty Kalenské chtěl Kocáb utišit své svědomí, a proto založil nadaci se základním jměním třiceti milionů korun a rozhodl se z jejích úroků podporovat vydávání Literárních novin. Chce ovšem novopečený mecenáš skutečně jen zachraňovat Literární noviny? ptá se autorka. Nebo je jeho počin prvním krokem na další z cest za politickou kariérou v nové straně? Kocáb tvrdí, že ho k založení nadace vedly jiné motivy než "náprava svědomí". V první řadě se domnívá, že lépe situovaný člověk by se měl věnovat charitě. Druhým důvodem je "potřeba pěstovat národní identitu a hrdost". To prý mu došlo v okamžiku, kdy si v cizině na pláži uvědomil, že se úzkostlivě vyhýbá Čechům. Před čtyřmi lety dal Kocáb i veřejný slib, že peníze z vytunelovaného Trendu nepoužije pro vlastní potřebu. Posledním jeho motivem je úmysl odkázat něco svým dětem, "aby si uvědomily, že být zaopatřený neznamená jen být u koryta a mlaskat, ale také mít odpovědnost za jiné lidí." Ihned po založení nadace se objevily spekulace, že tak Kocáb učinil proto, aby se mohl vrátit na politickou scénu. Na veřejnosti se totiž začalo mluvit o nové politické straně, kterou plánuje založit Jiří Lobkowicz. Má vysoké ambice - hodlá v příštích volbách v roce 2002 získat minimálně 35 procent hlasů. "Kdyby se ukázalo, že čtyřkoalice nedokáže splnit očekávání všech nespokojených, vznikne tato strana a já se toho pravděpodobně zúčastním," netají se Michal Kocáb. Ostře se však ohradil proti spekulacím, že by Literární noviny měly sloužit této nové straně. S tím nesouhlasí ani současný šéfredaktor Literárních novin, známý ekologický aktivista Jakub Patočka. "Nepřipustím, aby nadace ovlivňovala linii listu podle chystané politické strany," uvedl Patočka. Kocáb prohlásil, že by cenzorsky zasáhl jedině v případě, že by Literární noviny přestaly mít s literaturou cokoli společného. "Prosazovat v nich svoje názory, to by byla chytristika, která by se mi nevyplatila. I přesto, že v Literárkách jsou zaměřeni trochu doleva. No a co! Já taky nejsem žádný echtpravičák," říká hudebník v Týdnu.
Casopis Týden uvedl i reportáž o Valašském království herce Bolka Polívky. Na počátku byla recese, uvádí se v článku Mikromonarchie nafurt. Díky recesi se na území České republiky v devadesátých letech zrodilo hned několik soukromých monarchií. Nejznámější z nich je právě Valašské království. Původní myšlenka se postupem času ale vyvinula tak, jak její tvůrci zprvu vůbec nepředpokládali. Vznik království má podle Bolka Polívky, "nafurt z Boží milosti krále valašského, po vše časy rozmnožitele říše", jak zní jeho oficiální titul, své kořeny v povaze Valachů."
"Jako kluci jsme si hráli na valašské království," tvrdí Polívka. "Na střední škole jsme pak přišli s panvalašskou myšlenkou." Přesnější rysy začal nový stát dostávat na začátku 90. let, kdy se prohloubily třenice mezi Čechy a Slováky. Polívka tehdy razil valašský separatismus s lidskou tváří. Jako každý státní útvar má Valašské království svou vlastní vlajku. Modro-bílo-zelenou trikolóru doplňuje valašský klobouk a valaška. Sám král má v erbu valašku zkříženou s láhví slivovice, dále polévkovou mísu, korunu a klaunský nos. Prapor království v loňském roce zavlál na šesté nejvyšší hoře světa Čho-oju, kam jej vynesl Václav Pátek ze Zlína. Barvy valašského království hájil při rallye Paříž- Dakar i její letošní vítěz Karel Loprais. Nejslavnější hodinu království zažil Polívka na loňské výstavě EXPO v německém Hannoveru.
"Do Hannoveru jsme přiletěli letadlem Wallachian Royal Air Force," vzpomíná populární herec a komik. "Na letišti najednou předjelo auto s červeným kobercem a nastoupil uvítací výbor. Pak mi přidělili opancéřovaný mercedes. Doprovázela nás motocyklová kolona. Nakonec mi někdo řekl, že jsme měl víc motorek v doprovodu než pan premiér."
Valašské království už začalo s budováním konzulátů. V současnosti je lze nalézt v Praze, na Slovensku, v Kanadě, na Novém Zélandě, ve Skotsku, další úřady by měly být otevřeny ve Švédsku, Polsku a Japonsku. Kromě vlastního letectva se Valaši chystají zřídit i lodní flotilu. Jeden ze zakladatelů království Tomáš Harabiš začal již před čtyřmi lety šířit valašské pasy, které nyní vlastní asi padesát tisíc osob. Někteří cestovatelé s nimi již údajně prošli pasovou kontrolou na pražském ruzyňském letišti. Valaši mají dnes i svou měnu jurovalšár, jehož směnný kurz vůči dolaru je jedna ku jedné. A jak vidí budoucnost království jeho král?
" Původní myšlenkou bylo postupně anektovat všechny regiony v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku. Takže by znovu vzniklo Československo, ale tentokrát valašské, naše. Tento plán však byl dočasně opuštěn a s Čehúny udržujeme přátelské vztahy," vysvětluje Bolek Polívka. Nevadí mu ani pověstná roztahovačnost Pražanů. "Většina roztahovačných Pražáků jsou stejně Valaši," tvrdí valašský král.
