Nová civilizace
Situace ve světě mění kromě jiného čtenářské zájmy, do popředí se dostávají politologická témata, knihy o Blízkém Východě, z pultů prý mizí dokonce i mapy Afghánistánu. Zájem je také o literaturu prognostickou, futurologickou. V nakladatelství Dokořán vyšla před několika dny kniha předních představitelů tohoto oboru, amerických futurologů Alvina a Heidi Tofflerových. Kniha se jmenuje "Nová civilizace" a je to souhrn jejich předchozích prací Třetí vlna, Přesun moci a Válka a antiválka. Zveme vás teď do kavárny na šálek kávy s ekologem a sociologem Bohuslavem Blažkem, který tuto knihu překládal do češtiny. Jeho komentář ke knize zaznamenal Vilém Faltýnek.
Je to první české vydání Tofflerových. Nabízí se tedy otázka, jak se s jejich pracemi Bohuslav Blažek vůbec seznámil. Kniha Nová civilizace nabízí základní seznámení s koncepcí tří civilizačních vln. První vlnu autoři spojují s pluhem, druhou s průmyslovým koncernem a třetí s počítačem. Blažek vysvětluje, v čem vidí Tofflerovi základní konflik dnešního světa. Před dvěma lety otiskl polský deník Gazeta Wyborcza rozhovor s Alvinem Tofflerem. Slova Bohuslava Blažka doplníme ukázkou. Odpovědi Alvina Tofflera čte Zdeněk Vališ.
V tom novém vířícím světě se nemůže osvědčit žádná životní strategie kromě strategie elastičnosti, ale člověk potřebuje alespoň minimum psychické stabilizace. Stokrát za život se člověk nemůže měnit.
Už ale nevyzýváte k vytváření zón "pomalejšího pokroku" nebo "rezervací minulosti" jako před třiceti lety.
Lidé se je sami pokoušejí vytvářet. Nejsou to už komuny hippies, ale mikrosvěty nostalgie, oázy stesku. Existuje celý velký "nostalgický" byznys. Továrny na starožitnosti, nostalgické módy, literatura, hudba. Lidé se jako trosečníci chytají všeho, co má kořeny v minulosti. Hledají tam klid, rovnováhu, minimum trvalosti, bez kterých je život nesnesitelný. Abychom mohli vydržet v systému, který se stále rychleji mění, a abychom se v tom chvatu neztratili, musíme mít neobyčejně silnou kotvu základních hodnot, vědomí, co je pro nás opravdu důležité, co skutečně čekáme od života, od sebe, od jiných.
Podle překladatele Bohuslava Blažka je hlavní přínos knihy v tom, že nedává hotové pravdy, nýbrž se snaží spíš otevírat čtenářovo samostatné přemýšlení. A takových knih, přiznejme si, není zas tak mnoho.
