Zprávy čtvrtek, 20. listopadu 1997
Vazeni posluchaci, u vysilani Radia Praha vas vita Zdenka Kuchynova. Na uvod jsou pripraveny zpravy.
Nyni podrobneji:
Vlada bude privatizovat tri velke banky
Vlada prijala navrh ministerstva financi na dokonceni privatizace Komercni banky, Ceskoslovenske obchodni banky /CSOB/ a Ceske sporitelny, ve kterych stat jeste drzi majoritni podily. Na tiskove konferenci to uvedl ministr financi Ivan Pilip. Jako ramcove pravidlo byl stanoven prodej alespon 51 procent CSOB jednomu strategickemu partnerovi a 34 procent v pripade Komercni banky a Ceske sporitelny. U dvou posledne jmenovanych se predpoklada moznost, ze zbytek podilu bude prodan clenum konsorcia, kteri by zajistily kapitalove posileni a priliv zkusenosti. Vynos z prodeje odhaduje ministr financi na desitky miliard korun.
Vlada souhlasi se zvysenim spoluucasti pacienta na zdravotnim pojisteni
Kabinet dale schvalil navrh zakona o zdravotni peci ktery by mel byt zakladnim zdravotnim kodexem. Zakon vymezuje typy zdravotnickych zarizeni, stanovuje povinnosti poskytovatelu pece i statu a zavadi nemocnice akutni pece a nemocnice osetrovatelske. V prubehu jednani vlady to uvedl ministr zdravotnictvi Jan Strasky. Vlada souhlasi se zvysenim spoluucasti pacienta na zdravotnim pojisteni z nynejsich osmi az deviti procent na 11,2 az 12,6 procenta. Za vsechny druhy luzek by meli od 1.cervence pristiho roku obcane platit 50 korun za den. Od 1.ledna 1999 by pacienti platili take pri navsteve praktickeho lekare a ambulantniho specialisty. Puvodne stanovena hranice spoluucasti u techto lekaru maximalne 800 korun rocne podle Straskeho plati.
Na vysokych skolach se bude platit skolne
Vlada take schvalila navrh vysokoskolskeho zakona, ktery stanovi placeni skolneho na vysokych skolach. To se bude vypocitavat z neinvesticnich nakladu na studium a jeho minimalni vyse bude 3000 korun na jeden rok. Maximalni vyse skolneho by nemela presahnout trojnasobek teto castky.
V Madridu jednaly tajne sluzby clenskych zemi NATO
V Madridu se sesel tzv. zvlastni vybor NATO, ktery koordinuje cinnost tajnych sluzeb sestnacti clenskych zemi. Jak oznamil spanelsky list El Pais, byli na jednani vubec poprve pritomni sefove zvlastnich sluzeb tri kandidatskych zemi - Ceske republiky, Polska a Madarska.
Joseph Ralston jedna o cesko-americkych vojenskych vztazich
O cesko-americkych vojenskych vztazich jednal v Praze prvni zastupce nacelnika generalniho stabu ceske armady Rostislav Kotil se zastupcem predsedy Sboru nacelniku stabu ozbrojenych sil Spojenych statu Josephem Ralstonem. Jeho ctvrtecni program je venovan prevazne ceskemu vojenskemu letectvu. Setka se take s ministrem obrany Miloslavem Vybornym.
Dosavadni vyvoj od menove krize je pozitivni
Posledni mesice prinesly urcita vylepseni makroekonomickych cisel. Na manazerskem foru to uvedl clen bankovni rady Ceske narodni banky Ludek Niedermayer. Krome ekonomickych problemu v Asii nevidi duvody, proc by se mela ceska koruna dostat pod nejaky tlak. Dosavadni vyvoj od menove krize hodnoti jako pozitivni. Niedermayer dale uvedl, ze trend vyvoje obchodniho deficitu, jehoz prohlubovani se stalo velkym problemem ekonomiky, se zlomil a nyni se ubira spravnym smerem. Napriklad v zari 1997 cinil schodek 5,9 miliardy korun proti 10,7 miliardy v zari 1996.
Rada cinskeho velvyslanectvi loboval proti prijeti rezoluce odsuzujici porusovani lidskych prav v Cine a v Tibetu
Rada cinskeho velvyslanectvi Wang Zuej-che mel na konci minuleho tydne lobovat mezi uredniky Poslanecke snemovny, aby dolni komora a jeji zahranicni vybor neprijimaly rezoluci odsuzujici porusovani lidskych prav v Cine a v Tibetu. Vyplyva to z informaci ziskanych CTK, ktere pri verejnem jednani zahranicniho vyboru neprimo potvrdil jeho clen Pavel Tollner (KDU-CSL). Ten se totiz durazne ohradil proti tomu, ze cinsky diplomat pri schuzce s reditelem odboru mezinarodnich vztahu Kancelare snemovny Alexandrem Slabym pouzil nektere pro diplomata neprijatelne vyroky. Podle informaci CTK mel Wang pri setkani s uredniky vyjadrit prani, aby ceska strana prijala opatreni branici vyboru v tom, aby o rezoluci dale jednal a schvalil ji. Cinsky diplomat mel pry dokonce prohlasit, ze "nepravdiva verze rezoluce o otazce Tibetu je ze slovniku protistatni kliky". Puvodnim podkladem pro navrh rezoluce se stala petice vice nez 5000 obcanu.
Gunter Verhaugen pro individualni odskodneni ceskych obeti nacismu
Zahranicnepoliticky mluvci nemeckych socialnich demokratu Gunter Verhaugen v Bonnu znovu pozadoval individualni odskodneni pro ceske obeti nacismu. O dosud planovane projekty cesko-nemeckeho fondu, jako napriklad domovy duchodcu, nemaji postizeni zadny zajem a krome toho by jejich realizace prisla pozde, zduvodnil svuj navrh Verhaugen.
Presny pocet Romu v Ceske republice neni znam
Presny pocet Romu, kteri ziji v Ceske republice, neni znam. Odhady se se pohybuji mezi 150 az 300 tisici. Namestek ministra bez portfeje Viktor Dobal vysvetlil poslancum tento fakt tim, ze jednotlive resorty si princip obcanske spolecnosti vysvetlily tak, ze nemaji ve svych statistikach obcany rozlisovat. Takovy pristup do urcite miry znemoznuje pomoc Romum.
Nedavna kampan, ktera mela do rad policie prilakat vice Romu, neprinesla ocekavany vysledek, a pocet romskych policistu zustava nizky. Pri jednani peticniho vyboru snemovny, ktery se zabyval situaci romske komunity v CR, to rekl Ladislav Kaderabek z Reditelstvi sluzby kriminalni policie. Z jeho slov vyplynulo, ze jednou z pricin selhani projektu byla neschopnost nekterych romskych uchazecu splnit predepsane pozadavky. Podle Kaderabka ale neuspela snaha "pritahnout" do policie vice Romu i z jinych duvodu. Behem zminene kampane byl totiz vysetrovan romsky policista z Olomouce pro podezreni z rozsahle majetkove trestne cinnosti, do niz meli byt zapojeni i jeho rodinni prislusnici.
Mineni - narodnostni mensiny
Z narodnostnich mensin zijicich na uzemi Ceske republiky maji obcane nejlepsi vztah ke Slovakum, s nimiz dobre vychazi 70 procent dotazanych. Nejmene priznive hodnoti lide Romy, se kterymi dobre vychazi jen sedm procent respondentu. Vztah obcanu CR k jinym narodnostem zijicim na uzemi republiky se pritom od roku 1993 mirne zlepsuje. Vyplyva to z dnes zverejnenych vysledku setreni Institutu pro vyzkum verejneho mineni.
Miroslav Macek presvedcil divaky
Mistopredseda ODS Miroslav Macek ve stredecnim poradu Ceske televize Arena presvedcil divaky, ze soucasna koalice je nejlepsi alternativou vlady v Ceske republice. V jeho prospech telefonicky hlasovalo 9336 obcanu, kdezto 4610 lidi jeho nazory odmitlo. V radach Mackovych oponentu stanuli poslanci za CSSD Pavel Rychetsky a Lubomir Zaoralek, mistopredseda Ceskomoravske komory odborovych svazu Milan Stech, politolozka Vladimira Dvorakova a komentator deniku Prava Jiri Franek. Podle Macka ma vlada sanci, pokud "nebude malovat veci na ruzovo" a bude provadet politiku, ktera by byla k obcanum uprimna a pracovita. Chyby vlady pak vidi spise v tom, co opomnela udelat, nez v tom, co udelala. Za dulezite oznacil, aby se lide vice obcansky angazovali, misto toho, aby hledali nekoho, kdo za ne problemy vyresi. Oponenti ODS vytykali, ze vlada, kterou vede, resi problemy prilis pozde a upozornili na to, ze jen maloktery resort se nepotyka s vaznymi problemy. Zaroven ji vytkly, ze je ve vleku lobbystickych skupin.
Vlada chce ziskat investici automobilky General Motors
Vlada se prostrednictvim mnohych vyhod snazi zajistit pro Ceskou republiku investici nejvetsi svetove automobilky General Motors v hodnote 14 miliard korun. Podle deniku Pravo vlada udajne hodla vytvorit nove svobodne celni pasmo podle vyberu firmy a s platbou dane z prijmu chce pockat do roku 2005. Podle ministra prumyslu a obchodu Karla Kuhnla by projekt znamenal nejvetsi investici na zelene louce ve strojirenstvi v Ceske republice.
Velke evropske obchodni firmy podnikaji v zemich Visegradu
Ze 47 prednich evropskych obchodnich firem neni ani jedna, ktera by jiz sve aktivity neprovozovala v nektere ze zemi Visegradske ctyrky, nebo by o rozvoji sve cinnosti do teto oblasti Evropy alespon neuvazovala. Vyplyva to z analyzy marketingove spolecnosti Incoma Praha. Ze 47 nejvetsich evropskych obchodnich firem totiz v Polsku podnika 30 spolecnosti, v Ceske republice 27 a tri svou expanzi uz planuji. V Madarsku jich podnika 20 a na Slovensku sest.
Koncern Lukoil hodla v CR investovat 15 milionu dolaru
Celkem 15 milionu americkych dolaru hodla v CR v pristich 18 mesicich proinvestovat mezinarodni petrochemicky koncern Lukoil, ktery dodava 70 procent ropy zpracovavane v CR. Na tiskove konferenci to rekl jeho prezident Vagit Alekperov. V budoucnu hodla Lukoil, ktery je podle jeho slov patou nejvetsi petrochemickou spolecnosti na svete, ziskat na tuzemskem trhu pohonnych hmot podil deseti az 15 procent. Koncern Lukoil se sidlem v Moskve vznikl v roce 1991 a v soucasnosti zamestnava vice nez 110.000 pracovniku.
Konference OSN vyzvala zeme stredni a vychodni Evropy ke spolupraci v boji proti korupci
OSN na konferenci o reforme administrativy ve vychodni Evrope, ktera se kona v recke Soluni, vyzvala 20 zemi stredni a vychodni Evropy k zahajeni regionalni spoluprace v boji proti korupci. Poradce Vincent del Bueno navrhl, aby tyto zeme prijaly trilety akcni plan, v jehoz ramci by vytvorily strukturu, ktera by umoznila posilit prevenci proti korupci a zaroven tento druh trestne cinnosti potlacovat.
Kristalove koule z anninske sklarny potesi obyvatele New Yorku
Anninska sklarna firmy Ruckl a synove u Susice vyrabi v soucasne dobe na zakazku podle pozadavku americkeho zakaznika 50 tisic brousenych kristalovych kouli pro predvanocni prodej v newyorskych obchodnich domech. Americane si kristalove koule o vanocich zavesuji do oken nebo pod lustr, uvedla pro CTK vedouci prodeje sklarny Marie Schoszmeierova. Anninska sklarna se specializuje pouze na zakazkovou vyrobu brousenych kristalovych vaz, mis a sportovnich trofeji, ale i daru pro oficialni statni navstevy. Mezi nimi nechybel pohar pro britskou kralovnu a papeze u prilezitosti jejich navstevy CR. Temer 90 procent rocni vyroby sklarny, ktera ma 66 zamestnancu, putuje do nekolika desitek zemi na celem svete. Vyrobky sumavskych sklaru nachazeji odberatele v USA, Japonsku a dokonce i v Singapuru a Arabii. Po uspechu s kristalovymi koulemi v USA pripravuje anninska sklarna na velikonoce opet pro americkeho zakaznika podobnou dodavku velikonocnich kristalovych vajicek.
Pripravuje se vysilani stredoevropske televize Alfa TV
Mezinarodnim mediem 21. stoleti chce byt nova satelitni televizni stanice, ktera vznika na zaklade dohody 25 zemi stredni a vychodni Evropy. Ma nazev Alfa TV a jejim cilem je vysilat kvalitni porady natocene v ucastnickych zemich. Po navratu z Budapesti, ktera bude sidlem Alfa TV, to rekl reziser Jiri Menzel. Oficialne ma Alfa TV zahajit na prelomu let 1998-99. Diky reklamnimu trhu ma byt sobestacna behem ctyr let. Zatim ji financuje Evropska banka a sponzori.
V sidle Rady Evropy zahajena vystava fotografii Vaclava Havla
V sidle Rady Evropy ve vychodofrancouzskem Strasburku byla zahajena vystava "Pet let na Prazskem hrade - Vaclav Havel na fotografiich z let 1993-1997". Jde o kolekci velkoformatovych snimku, na kterych Jiri Jiru zachytil Havla s radou svetovych osobnosti. Vystavu porada stala mise Ceske republiky pri Rade Evropy. Jiru odesel z byvaleho Ceskoslovenska pred 29 lety. Zil v Bruselu a jako nezavisly fotograf pracoval pro mezinarodne uznavane listy jako Times, Newsweek, Business Week, Fortune, New York Times a dalsi. V roce 1993 se vratil do Prahy, aby pracoval jako oficialni fotograf prezidenta.
Absolutnim vitezem Concertina Praga je rusky pianista
Mezinarodni rozhlasove souteze mladych hudebniku Concertino Praga se letos zucastnilo 13 klaviristu, 18 houslistu a 12 violoncellistu ze 17 zemi. Absolutnim vitezem a nositelem ceny Heleny Karaskove, zakladatelky souteze, se stal podle rozhodnuti poroty patnactilety rusky pianista Dmitrij Demjaskin.
Knihovna Jiriho Mahena v Brne ma Internet
Knihovna Jiriho Mahena v Brne, ktera je s milionem knih, casopisu a hudebnich nosicu, padesati tisici ctenari a dvema miliony vypujcek rocne druhou nejvetsi verejnou knihovnou v republice, slavi dnes 75.vyroci sveho otevreni zpristupnenim Internetu pro verejnost. S Internetem mohou uzivatele zatim pracovat zdarma, po skonceni zkusebniho provozu budou hradit knihovne 20 korun za 30 minut, za praci s CD-ROM deset korun za hodinu.
Plastic People of the Universe se vratili na koncertni podium
Legenda ceskeho undergroundu, skupina Plastic People of the Universe, jez se na ceska podia vratila po dlouhych sestnacti letech, ve stredu vecer pred vyprodanym salem prazskeho palace Akropolis potvrdila, ze jeste zdaleka nepatri do rockoveho duchodu. Temne, vesmes dvacet let stare skladby ve vetsine pripadu otextovane Egonem Bondym, ktere byly opatreny novejsim soundem, neztratily nic ze sve nalehavosti a pusobivosti. Na prvni z celkem ctyr prazskych vystoupeni byl pozvan i prezident a priznivec skupiny Vaclav Havel, jemuz vsak nemoc nakonec nedovolila prijit.
Pocasi v CR
Polojasno, az oblacno, teploty 2 az 6 stupnu Celsia.
Tolik zpravy Radia Praha.