Přehled tisku
Deníky s datem 29. ledna listoval Vilém Faltýnek.
Úterní deníky se zabývají pondělní dohodou stran čtyřkoalice o vyřešení mnohamiliónového dluhu ODA. Komentují také výroky premiéra Miloše Zemana o sudetských Němcích a pondělní výzvu vedení rakouské strany Svobodných (FPÖ) k odškodnění Židů v České republice.
"Padli si do náruče, zazvonil zvonec a čtyřkoaliční krizi je konec," komentuje čtyřkoaliční dohodu, jak řešit téměř sedmdesátimiliónový dluh ODA Mladá fronta Dnes (MfD). Podle listu měla několikatýdenní krize čtyřkoalice smysl. Stejně smysluplné byly i ultimativní požadavky lidovců. "Dluh ODA má být nyní splácen rychleji a průzračněji," domnívá se list. Aliance by však podle deníku měla ještě přiznat, kdo byli její tajemní sponzoři z exotických ostrovů, kteří jí rovněž půjčili. "Má přece ve znaku mytického jednorožce, který krom nepřemožitelné síly symbolizuje i čistotu a nevinnost. Síla ODA je tatam, tak alespoň čistotu by měla zachránit," dodává MfD. Podle komentátora Večerníku Praha vyslala čtyřkoalice v pondělí "kouřový signál: Dohodli jsem se na splácení dluhů ODA. Zapomeňte na rozmíšky. Pokračujeme dál!" Komentátor ale varuje, že voliči nemají tak krátkou paměť. Čtyřkoalice podle něj na tahanice kolem dluhu ODA doplatí. "Intriky, hrozby, ultimáta - to vše vrhá stín na tříhlavé kvarteto, které za sebou táhne ODA, zadluženou stranu téměř bez voličů, jejíž čas už vypršel," domnívá se. Připomíná, že nastává období předvolební kampaně, v němž se strany přetahují o voliče. "Čtyřkoalice se však pere sama se sebou, voličů se lehkomyslně zbavuje. A to je na pováženou," uzavírá.
Komentátor Práva upozorňuje, že vyřešení dluhu ODA nakonec dopadlo "podle notové osnovy unionistů". Nepadlo totiž ani slovo o sloučení aliance s Unií svobody-DEU, které lidovci původně požadovali. Ve vzduchu podle něj visí otázka, proč předseda KDU- ČSL Cyril Svoboda na takovou dohodu přistoupil. "Možná, že se zalekl, když se mu nepodařilo přetáhnout na stejnou stranu barikády unionisty a zanechat tak ODA osamocenou." přemítá. Do boje s ODA podle něj Svoboda investoval příliš mnoho na to, aby dnes mohl vykazovat nezdar jen jako pouhý kompromis, ke kterému při každém vyjednávání zákonitě dojde. "Krachem oslabil svoji pozici ve čtyřkoalici a tvářením se, že se vlastně nic neděje, dal lidem návod, aby jeho výroky nebrali zas až tak vážně," dodává.
Lidové noviny (LN) se vracejí k výrokům premiéra Miloše Zemana na adresu sudetských Němců, které rozzlobily bavorského premiéra Edmunda Stoibera. "Český premiér se ocitl v nezáviděníhodné pozici. V interview pro rakouský časopis Profil se vyjádřil natolik nešťastně, že většina čtenářů chápala jeho slova jako kolektivní obvinění sudetských Němců za činy některých z nich," připomíná deník. V Zemanově pondělní odpovědi Stoiberovi podle LN figuruje vedle obvyklého hulvátství i pozoruhodné tvrzení: "Za pravdu se neomlouvá. Přičemž o tom, co je pravda, si rozhoduje premiér sám". Deník míní, že premiér měl reagovat jinak a navrhuje například reakci: "Mrzí mne, že mou odpověď pro časopis Profil pan Stoiber pochopil takhle. Nikdy jsem neměl na mysli kolektivní vinu sudetských Němců, když jsem mluvil o páté koloně."
MfD se zase zabývá prohlášením generálního tajemníka rakouské strany Svobodných Petera Sichrovského o postoji Čechů k Židům za války i po ní. Sichrovsky v pondělí vyzval Prahu k odškodnění Židů v ČR. Podle listu se pokusil "trumfnout" svého stranického kolegu Jörga Haidera i českého premiéra Miloše Zemana. Sichrovského však podle listu vůbec nezajímá, zda se Češi skutečně podíleli na vyvražďování Židů. "On jenom nechce Temelín a nejraději by měl Evropskou unii bez nás. Proto ta obvinění, že se k Židům dál chováme nespravedlivě, i když to není pravda," domnívá se. Politikům se podle deníku jako klacek hodí cokoliv. "Jednou statistika, podruhé dějiny. Proto by o historických faktech neměli vůbec mluvit. Mají nám přece ukazovat pravdu o naší minulosti. Z jejich úst však nezazní nic víc než bída naší současnosti," uzavírá Mladá fronta Dnes.
Pět vážných uchazečů má zájem o vstup do soukromé celoplošné televize Nova. "Preferujeme společnosti zabývající se buď broadcastingem nebo telekomunikacemi a navazujícími technologiemi, aby to dávalo další možnosti rozvoje skupiny," řekl úterním Hospodářským novinám předseda představenstva společnosti MEF Holding Jiří Šmejc. MEF Holding je stoprocentním vlastníkem servisní organizace TV Nova a usiluje o majoritu ve společnosti CET 21, která vlastní vysílací licenci. Jména zájemců o vstup do Novy nechtěl prozradit, uvedl však, že jednání s RTL Group "se dostala již dost daleko." Šmejc očekává, že zisk společností CET 21 a Česká produkční za loňský rok překročí miliardu korun. "Co se týče tržeb, zvedly se nám meziročně o takových sedm osm procent. Myslím, že nárůst zisku bude ještě vyšší, ale to jsou hodně předběžná čísla," dodal. Nepočítá s tím, že by Vladimír Železný mohl opustit funkci generálního ředitele CET 21. "Jsem přesvědčen, že zůstane v pozici generálního ředitele," řekl. MEF Holding ovládá přibližně 24 procent v CET 21, má opce na dalších 21 procent od Josefa Alana, Vlastimila Venclíka a Petera Hunčíka. Od Vladimíra Železného se snaží získat 11,78 procenta.
Lékaři, sestry a další státní zdravotníci dostanou od března přidáno více, než čekali. Vedle jedenáctiprocentního růstu tarifních platů, na němž se dohodla vláda s odbory pro celou veřejnou správu, se jim ještě o sedm procent zvedne zvláštní příplatek, který zohledňuje odpovědnost a náročnost profese. V pondělí se na tom dohodli zástupci odborů s ministrem zdravotnictví Bohumilem Fišerem, uvádějí úterní Hospodářské noviny (HN). Odbory navrhovaly na pondělním jednání zvýšení příplatku o osm procent, ale neuspěly. Dosud mají speciální příplatek ve výši deseti procent, dodávají HN. List připomíná, že většina zdravotníků je placena z veřejného zdravotního pojištění. Podle údajů ministerstva zdravotnictví letos získají nemocnice na úhradách od zdravotních pojišťoven o 3,7 miliardy korun více na osobní náklady než loni. "Po odečtení zdravotního a sociálního pojištění, které musí odvádět, by tak měly mít 2,6 miliardy na platy zaměstnanců," řekl HN předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger. Vicepremiér Vladimír Špidla prý potvrdil, že peníze budou na dohodnuté zvýšení pro všechny zdravotníky. Tedy i pro ty, kteří jsou placeni ze státního rozpočtu. Zaměstnanci státní sféry měli původně dostat přidáno od 1. ledna. Navýšení měla zajistit částka 7,6 miliardy korun. Státní rozpočet ale počítá se sumou o 1,5 miliardy nižší, platy proto měly růst až od dubna. Odbory se nakonec s vicepremiérem Špidlou dohodly na tom, že zaměstnanci veřejných služeb a správy dostanou vyšší platy od 1. března. Jejich mzdové tarify vzrostou v průměru o 11 procent.
Pohřební služby v České republice platí zdravotníkům a policistům za informace o nebožtících. Informují o tom úterní Lidové noviny (LN) a Blesk. Podle deníků mohou lékaři, sestry, záchranáři či policisté dostat za zprávu o jednom mrtvém až několik tisíc korun. "Problém existuje a trvá. Takovým způsobem postupují především větší pohřební ústavy, které si mohou dovolit zaplatit své informátory," potvrdil LN Julius Mlčoch, ředitel Pohřebního ústavu hlavního města Prahy. Firmy podle něj vyhledávají nebožtíky prostřednictvím dispečerů záchranné služby, osádek sanitních vozů a některých policistů, kteří se k případu dostanou většinou první. Ředitel pražské Zdravotnické záchranné služby Zdeněk Schwarz LN řekl, že pohřební ústavy nabídly provize za zprávy o mrtvých i jeho podřízeným. "Odmítli to a přišli mi to nahlásit," zdůraznil Schwarz. Skandál kvůli údajnému kupčení s těly zemřelých propukl v minulých dnech v Polsku. Lékaři pohotovosti v Lodži údajně prodávali nebožtíky pohřebním firmám a neměli se prý bránit ani záměrnému urychlení smrti pacientů. Tato praxe by mohla mít celostátní rozměr. V Lodži se prý s mrtvými obchodovalo více než deset let.
Vicepremiéři Jan Kavan a Pavel Rychetský se v pondělí po domluvě s předsedou vlády Milošem Zemanem rozhodli zaslat rakouské vládě nótu, v níž chtějí protestovat proti výzvě rakouské vládní strany Svobodných (FPÖ) k odškodnění Židů v ČR. Uvádí to úterní Právo. Generální tajemník krajně pravicové strany Svobodných Peter Sichrovsky v pondělí ve Vídni vyzval Prahu k "přehodnocení důsledků rasového pronásledování" za války a odškodnění jeho obětí, zvláště pak židovských obětí takzvané arizace. Sichrovsky prohlásil, že "z téměř 400 tisíc Židů v bývalém Československu nepřežily tři čtvrtiny válku a byly nacionálními socialisty často s účinnou podporou místního obyvatelstva deportováni a později zavražděni v koncentračních táborech". Česká vláda podle něj po válce odmítala vrátit ukradený majetek "a až do dneška oběti, jejich potomci a židovské organizace zoufale bojují za svá práva."
Vicepremiér Rychtetský na pondělní tiskové konferenci po zasedání vlády Sichrovského tvrzení ostře odmítl. "Je to odporná lež, naprosto podlé, nepravdivé prohlášení," řekl. Připomněl, že ČR se jako první a jediná země v Evropě s problematikou odškodnění židovských obětí holocaustu bezezbytku vyrovnala. Výzva Svobodných pobouřila i odborníky a představitele židovské obce v ČR. Shodli se, že Rakušané nemají právo v tomto ohledu Čechy kritizovat. "Je to zneužívání osudu Židů k politické přestřelce. Z úst Svobodných to navíc zní velmi falešně," řekl v pondělí ČTK předseda Pražské židovské obce Tomáš Jelínek.
