Zprávy Radia Praha

Úřad vydal souhlas k zavezení paliva do Temelína

Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) vydal souhlas, aby elektrárenská společnost ČEZ mohla zavést palivo do druhého bloku jaderné elektrárny Temelín. Zavážení paliva do reaktoru potrvá podle mluvčího elektrárny Milana Nebesáře zhruba deset dnů. První ze 163 palivových souborů by mohl být do reaktoru vložen ještě během pondělí. První řízená štěpná řetězová reakce bude ve 2. bloku elektrárny nastartována asi měsíc po zavezení paliva.

Česká polní nemocnice zřejmě odjede do Afghánistánu

Konec března nebo začátek dubna označil ministr obrany Jaroslav Tvrdík za pravděpodobnou dobu odletu české 6. polní nemocnice do Afghánistánu. Vojenští lékaři by měli v Kábulu působit jako součást mezinárodních mírových sil ISAF a kromě vojáků pomáhat i civilnímu obyvatelstvu. Tvrdík ale upozornil, že podmínkou odletu nemocnice je oficiální požadavek britské strany, neboť Britové mírové operace v Afghánistáná velí, a souhlas vlády a parlamentu. V Afghánistánu se od neděle pohybují čtyři čeští armádní experti, kteří přímo na místě posuzují podmínky. Vede je velitel 6. polní nemocnice Jindřich Sitta. Kvůli bezpečí lékařů a personálu uvažuje armáda i o vyslání skupiny výsadkářů na jejich ochranu. Na financování práce polní nemocnice v Kábulu vláda zřejmě požádá sněmovnu o vypsání dluhopisového programu.

Do Afghánistánu jsou připraveni odjet i lékaři a zdravotní sestry z olomoucké vojenské nemocnice. Podle ředitele nemocnice Milana Veselého jsou zdravotníci ve stavu stálé pohotovosti, aby se mohli připojit k 6. vojenské polní nemocnici. Olomoučtí lékaři a sestry mají bohaté zkušenosti například z vojenských misí v bývalé Jugoslávii a Albánii. Zasahovali i po ničivém zemětřesení v Turecku.

Republikáni se distancují od Miroslava Sládka

Někteří bývalí poslanci Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa (SPR-RSČ) se chtějí vrátit na parlamentní půdu. Hodlají rehabilitovat republikánské hnutí, které podle nich zdiskreditoval bývalý šéf SPR-RSČ Miroslav Sládek. O přízeň voličů budou v červnových volbách do sněmovny usilovat pod názvem Republikáni. Předsedou Republikánů je Jan Vik, místopředsedy se stali Josef Krejsa a Pavel Maixner, tajemníkem Milan Loukota. Obracejí se na ty, kteří byli v minulosti členy či příznivci SPR-RSČ a kvůli "sobecké likvidační činnosti" Miroslava Sládka nyní nemají koho volit. Za nástupce SPR-RSČ, která je kvůli dluhům od loňského února v konkursu, se nicméně považují i Republikáni Miroslava Sládka. Tato strana je zaregistrována od loňského ledna a na nedávném sjezdu byl do jejího čela zvolen právě Sládek.

Stát vloni vymohl téměř 7 miliard korun nedoplatků na daních

Finančním úřadům se lépe daří vymáhat nedoplatky na daních. V loňském roce vymohly 6,7 miliardy korun z celkového objemu pohledávek 46 miliard. Předloni přitom z nedoplatků za 41 miliard vymohly 4,5 miliardy korun. Stát zároveň loni odepsal nedoplatky za 11,1 miliardy korun. "Nedoplatky nelze radikálně snížit," uvedla k tomu náměstkyně ministra financí pro daně a cla Yvona Legierská. Za úspěch považuje to, že kumulované nedoplatky víceméně již tři roky stagnují kolem 100 miliard korun. Zatímco od roku 1993, kdy začala platit nová daňová soustava, nedoplatky meziročně rostly v průměru o 25 procent, se loni zvýšily již jen o procento na 99,4 miliardy korun.

Ministerstvo nesouhlasí s jezy na Labi

Ministerstvo životního prostředí vydalo zamítavé stanovisko k výstavbě jezů na Labi v Prostředním Žlebu a Malém Březně. Podle náměstkyně ministra Evy Tylové se jedná o jedno z posledních zachovalých území na Labi. Jezy, které zde chtěl vybudovat resort dopravy a spojů, by podle ekologů měly negativní vliv na faunu a flóru žijící v řece. Stanovisko ministerstva životního prostředí však není závazné. Ministr Miloš Kužvart ale zdůraznil, že ke stejnému projektu jeho úřad vydal negativní stanovisko i podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Při rozhodování o investici za více než 6 miliard korun vzalo ministerstvo v úvahu i to, že stavby by zasáhly území budoucích rezervací evropské sítě Natura 2000. Místo prohlubování řeky doporučuje resort ochrany přírody modernizaci lodí.

Poslanci chtějí hradit staré ekologické škody z výnosů z privatizace

Dvě skupiny poslanců chtějí z výnosů privatizace financovat projekty revitalizace zničených území v severních Čechách a na severní Moravě. Jedná se například o staré ekologické zátěže po důlní činnosti za minulých 40 až 50 let. Zákonodárci proto předložili dva návrhy novel téhož zákona; ve středu je projedná vláda. Každý z nich problém řeší jinak. Dva poslanci z ČSSD a z ODS chtějí přidělovat peníze z FNM přímo podnikatelům na ekoprojekty, zatímco druhá skupina zákonodárců, kterou zastupuje lidovecký poslanec Libor Ambrozek, zamýšlí umožnit čerpání prostředků z Fondu národního majetku Státnímu fondu životního prostředí. Ten by je pak převáděl na obce. Vláda už na některé ekologické projekty prostředky z privatizace uvolnila, chybí ale právní úprava umožňující uvolňování financí do jednotlivých projektů.

Odbory v Nové huti jsou dál ve stávkové pohotovosti

Odboráři akciových společností Nová huť a Vysoké pece Ostrava zůstávají ve stávkové pohotovosti, další protestní akce však zatím nechystají. "My se zejména soustředíme na to, abychom uměli reagovat na případné nepřátelské ovládnutí NH," řekl po pondělním společném zasedání podnikových odborových rad ekonom odborů NH František Saidl. Ostravským odborářům, kteří jsou ve stávkové pohotovosti kvůli situaci v českém hutnictví, se nelíbí, že materiál Fondu národního majetku o restrukturalizaci ocelářského průmyslu byl beze změn předán k jednání s Evropskou komisí do Bruselu. Podle odborářů představitelé vlády ohrozili úspěšnou restrukturalizaci ocelářských firem. Vláda udělila do konce května exkluzivitu v jednáních o vstupu do NH firmě LNM Holdings. Kabinet se ale v případě neúspěchu nebrání jednáním s dalším zájemcem. Podle odborářů jsou jimi americká firma U.S.Steel a nadnárodní společnost Shiran.

Škoda Auto bude v úterý jednat o odstávkách výroby

Chystaná omezení výroby ve Škodě Auto chce v úterý projednat vedení firmy s odboráři. Předběžně hodlá automobilka omezit výrobu ve dvou dnech na konci března a začátkem dubna, a snížit tak produkci o 2000 automobilů. Další omezení by mělo následovat zřejmě v první třetině dubna. Rozhodnutí firmy souvisí s plánem koncernu Volkswagen zastavit o Velikonocích výrobu v některých evropských továrnách včetně ústředního závodu ve Wolfsburgu. Cílem je snížit produkci o zhruba 15.000 vozů, a reagovat tak na pokles poptávky v situaci slabého ekonomického růstu.

Policisté rozbili gang výrobců pervitinu

Koncem minulého týdne policisté na Jesenicku a Šumpersku rozbili organizovaný gang výrobců pervitinu a překupníků drog. Policie objevila dvě utajené výrobny pervitinu, zadržela osm osob podezřelých z výroby a distribuce drogy a zabavila dvě nelegálně držené zbraně Podle šumperského policejního mluvčího Josefa Ostřanského se rozsáhlé akce zúčastnilo od pátku do neděle pět desítek policistů se speciálně vycvičenými psy. Během razie byly provedeny čtyři domovní prohlídky. Z osmi zadržených osob zůstalo pět v policejní cele a soud rozhoduje o jejich vazbě. Policisté hlavní podezřelé obvinili z nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů, šíření toxikománie a nedovoleného ozbrojování.

Český podnikatel zadržený v Rumunsku by se měl vrátit do ČR

České ministerstvo zahraničních věcí usiluje o to, aby se podnikatel František Příplata mohl z Rumunska vrátit do České republiky a zde čekat na soudní projednání svého případu. Ministr zahraničí Jan Kavan oznámil, že české velvyslanectví v Bukurešti zaslalo rumunskému ministerstvu spravedlnosti oficiální nótu. V ní zastupitelský úřad požádal rumunské úřady, aby vyjasnily, kdo o Příplatově vycestování může rozhodnout. Podle Kavana Příplatovi zatím znemožňuje ze země odjet razítko v jeho pase. Příplata byl zadržen v Rumunsku předloni na podzim v souvislosti s vraždou odborového předáka Virgila Sahleana. Na základě rozhodnutí rumunského nejvyššího soudu byl český podnikatel loni v září po roční vazbě propuštěn a nyní je vyšetřován na svobodě.

Rakouská policie zadržela běžence, kteří přešli přes české hranice

V Dolních Rakousích bylo od pátku do neděle zadrženo 45 ilegálních běženců osmi národností, kteří přešli hranici z Česka a Slovenska. Z Česka zřejmě přešlo 18 Arménů, kteří byli zadrženi poblíž Gmündu, a pět Ukrajinců se dvěma Indy, kteří byli zadrženi u Falkensteinu. Ze Slovenska přišlo 11 osob. Ze zadržených požádalo 36 o azyl v Rakousku a bylo prozatímně umístěno ve sběrném táboře v Traiskirchenu jižně od Vídně. Devět dalších, kteří o azyl nepožádali, bylo obratem vypovězeno zpět na Slovensko.

Němci zadrželi pět uprchlíků, kteří přešli česko-německé hranice

Pětici cizinců předala v neděli německá policie českým kolegům na hraničním přechodu ve Svatém Kříži u Chebu. Zadržela je krátce poté, co nelegálně překročili státní hranici do Bavorska. Společně se dvěma Gruzínci se o útěk do Německa pokusila arménská žena se dvěma dětmi, která bez udání důvodu opustila uprchlický tábor. Pobývala v něm jako žadatelka o azyl v České republice. Policie jí proto nakázala, aby se i s dětmi vrátila zpět do tábora. Dvojici z Gruzie policie eskortovala do záchytného zařízení ministerstva vnitra v Balkové na Plzeňsku.

Nadace neplatila za zboží na humanitární pomoc

Nadace Františka kardinála Tomáška nezaplatila za zboží, které objednala v roce 1997 jako humanitární pomoc pro zaplavené oblasti Moravy. Podle jejího někdejšího ředitele Jana Ševčíka, který je v této kauze obžalovaný z milionových podvodů, však na zaplacení peníze měla. Jako důvod neplacení Ševčík uvádí, že neměl dispoziční právo k účtům. Předpokládá, že přístup k finančním prostředkům měl prezident nadace Vladimír Elis, který v právě pobíhajícím soudním řízení figuruje jako svědek. Seznam poškozených zahrnuje podle obžaloby přes 80 firem. Hodnotu zboží, které údajně zmizelo, vyčíslilo státní zastupitelství na více než devět miliónů korun. Od nadace se důrazně distancovalo pražské arcibiskupství. Podle Elise ale vznikla v souladu se zákonem a byla řádně registrována. Vyšetřování podle něj prokázalo, že s podvody nemá nic společného, a proto není stíhán.

V úterý proběhne dražba 250 zakázaných internetových domén

Správce tuzemských internetových domén CZ.NIC uspořádá v úterý dražbu 250 dosud zakázaných českých doménových jmen. Vzhledem k předpokládanému velkému zájmu žadatelů o uvolněné domény pověřilo sdružení uspořádáním dražby firmu VP real. Seznam dražených domén, dražební řád i dražební vyhláška jsou vystaveny na adresách www.nic.cz a www.vpreal.cz. Podle odborníků lze očekávat vysoký zájem zejména o atraktivní domény arts.cz, com.cz, firm.cz, net.cz, nom.cz, rec.cz nebo web.cz. Nevydražená doménová jména pak budou uvolněna 1. dubna letošního roku. Sdružení CZ.NIC má 22 členů a od září 1999 zajišťuje registraci domén druhé úrovně pod národní doménou .cz. Sdružení koncem minulého roku registrovalo 117.383 domén pod doménou .cz.

V Jaroměři připravují program pro opuštěné děti

Dětem ze stacionářů a dětských domovů je určen zábavný večer v jaroměřském divadle, který se uskuteční 30. března. Výtěžek z estrády, jíž se zúčastní dvě stovky dětí, bude věnován dětskému domovu v Sedloňově na Rychnovsku a Pomocné internátní škole v Jaroměři na Náchodsku. V pořadu vystoupí zpěváci, moderátoři a další osobnosti známé z televizních obrazovek. Organizátoři doufají, že se podaří shromáždit alespoň 50.000 korun. Pro všechny děti, které se večera zúčastní, jsou připraveny i drobné dárky. Vedle estrády v jaroměřském divadle se pořádají podobné charitativní akce i v Náchodě a Broumově. Za šest let se tak podařilo pro opuštěné děti sehnat několik set tisíc korun.

Známé výletní místo Marvánek v Říčanech se dočká obnovy

Říčanská radnice letos zahájí obnovu kdysi proslulého výletního místa Marvánek. V letošním roce chce vybudovat úpravnu vody a inženýrské sítě a postavit dva bazény na rybníce Marvánek. V dalších letech by podle říčanského starosty Františka Vrby měly na Marvánku vzniknout nové pláže a restaurace. V sousedství koupaliště vybuduje soukromý investor tenisový areál s krytou halou a venkovními kurty. Začátek prací se odsunul kvůli biologickému průzkumu, který nařídil okresní úřad. V letošním roce tak město stihne jen hrubou stavbu bazénů. V rozpočtu města je na ni vyčleněno kolem deseti milionů korun. Marvánek byl kdysi symbolem Říčan. Na konci 30. let se stal vyhledávaným letoviskem pražských rekreantů. Pro svá soustředění si ho vybíraly i pražské sportovní kluby. Na významu sportovní areál opět získal v 60. letech, později už ale jenom chátral.

Na hradech a zámcích se připravují na novou turistickou sezónu

30. března se znovu otevřou hrady a zámky. V jejich prostorách tak nyní vrcholí přípravy pro novou turistickou sezónu. Prohlídku hradu Švihova, který patří k národním kulturním památkám, letos rozšíří nový návštěvnický okruh. Zatímco původní okruh je zaměřen na reprezentativní prostory a život šlechty, nová trasa nabídne nahlédnutí do života ostatních obyvatel hradu. Připraveny budou místnosti hejtmana, stráží, fraucimoru a sklepmistra i černá kuchyně. Přípravy na novou turistickou sezónu se dokončují i na zřejmě nejnavštěvovanější památce Plzeňského kraje, na zámku Kozel. Atraktivní národní kulturní památka, kterou loni vidělo na 160.000 lidí, nechystá sice žádné nové okruhy, jsou zde však připraveny doprovodné programy, například výstavy výtvarného umění a série sedmi koncertů kytaristy Lubomíra Brabce, který si bude na zámek zvát známé hosty.

Zámek v Rájci na Blanensku letos láká turisty k návštěvě netradičními nočními prohlídkami a výstavami květin. První z nich prezentovala kamélie a v uplynulých čtyřech dnech si je v zámku prohlédlo přes 8000 návštěvníků. V květnu ozdobí komnaty jarní květiny, v září jiřiny. Rájec se může pochlubit rozsáhlými skleníky, proto zde výstavy kytic a květinových aranžmá mají dlouholetou tradici. Zahradníkem se zde kdysi učil i syn spisovatelky Boženy Němcové Karel. Kromě květin lákají milovníky památek do Rájce také noční prohlídky. Pořádat se začaly před pěti lety a letos jim bude věnováno šest dnů. Správa zámku předpokládá, že památku si při této příležitosti prohlédne 1800 lidí. Nočním zámkem je budou provázet průvodci v historickém oblečení, návštěvníci se stanou svědky šermířských šarvátek a vyslechnou si středověkou hudbu. Zpestřením by měla být scénka ze života původních majitelů zámku - šlechtického rodu Salmů.

ČNB vydá zlatou minci k cyklu Deset století architektury

Česká národní banka vydá 20. března zlatou minci k cyklu Deset století architektury. Mince bude znázorňovat pozdně gotickou kašnu v Kutné Hoře. Je třetí z deseti mincí zachycujících významné architektonické památky, které banka vydá do roku 2005. První mince, vydaná v rámci tohoto cyklu na jaře loňského roku, znázorňovala románskou rotundu ve Znojmě. Na podzim banka vydala minci s obrazem gotického kláštera ve Vyšším Brodě. Letos by měla vydat ještě minci znázorňující renesanční zámek v Litomyšli. Na mincích do roku 2005 budou následovat štíty domů ve Slavonicích z období pozdní renesance, barokní zámek v Buchlovicích, empírový zámek Kačina, novogotický zámek Hluboká a kubistický lázeňský dům v Lázních Bohdaneč. Poslední mince, jejíž vydání je plánováno na říjen 2005, představí Tančící dům v Praze.

V Poděbradech se setkají čeští i zahraniční kouzelníci

Tuzemští kouzelníci, mágové a iluzionisté i hosté ze zahraničí se chystají ve středu na druhý ročník festivalu Kouzelné Poděbrady. V městském divadle se představí mistři současné magie i představitelé starší kouzelnické generace. Své umění předvedou například mistři české mikromagie Zdeněk Seemann, Karel Vaverka a Jiří Kocich či kouzelníci známí pod uměleckými jmény Duo Carlos, mistr Jules, mistr Vilardo a Duo Koubek. Součástí festivalu bude i revue deseti starých mistrů české magie i vystoupení dvojice dětí z poděbradského Handicap centra. První ročník festivalu loni zhlédlo kolem 600 diváků, letos pořadatelé očekávají ještě vyšší návštěvnost. Na rozdíl od loňska nebude součástí festivalu soutěž juniorů Marwin Cup. Soutěž mladých kouzelníků se letos uskutečnila v únoru v Nymburku.

A na závěr ještě krátce o počasí:

V noci bude polojasno až skoro jasno, k ránu se místy vytvoří mlhy nebo nízká oblačnost. Nejnižší teploty nula až -4 stupně. Zítra čekáme polojasno, ráno místy s mlhami nebo nízkou oblačností. Teploty se vyšplhají na 8 až 12, na horách 6 stupňů.