Přehled tisku
Českými deníky listoval Vilém Faltýnek.
Čeští politici zapojení do boje o Benešovy dekrety připomínají Lidovým novinám frustrované děti, které si všechny výzvy okolí vykládají jako útok na vlastní integritu. Místo důkladné analýzy problému a následné uvážené odpovědi nabízejí hysterickou obranu či protiútok. Nikdo z českého parlamentu se dodnes přitom nezeptal, co vlastně sousední země po ČR chtějí. Prudká obranná reakce politiků a velké části společnosti na povětšinou vágní, efektní a ploché populistické výzvy ke zrušení Benešových dekretů jen symptomaticky dokládá, jak mocných rozměrů komplex z vlastní nedostatečnosti nabývá, píše list s tím, že ani jeden z českých politiků nenašel odvahu, aby se o tento komplex byť jen otřel. Nikdo z nich se nezvedl a neřekl, že s tím nacionálním anachronismem prostě musí ČR jednou skoncovat, aby se jednou neudusila nesnesitelným pachem vlastní nenávisti. "Český boj o Benešovy dekrety se tak stává smutným svědectvím o úrovni místních politiků," končí Lidové noviny.
První mezinárodní institucí, která se bude zabývat dekrety prezidenta Edvarda Beneše, bude Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Podle středeční Mladé fronty Dnes totiž švýcarský občan zažaloval Českou republiku za vyvlastnění majetku. Stížnost související s dekrety poslal do Štrasburku jeho advokát Felix Nevřela. "Očekávám že soud rozhodne v mé věci příští rok," řekl. Národní výbor v Kamenici pod Lipou zkonfiskoval v červenci 1945 majetek vlastníka tamního zámku Richarda Geymüllera. Národní výbor postupoval podle Benešových dekretů - majetek byl označen za německý a zabaven. Jenže Geymüller byl Švýcar. Po roce 1992 začal o majetek usilovat Geymüllerův dědic. Krajský soud v Českých Budějovicích podle Mladé fronty Dnes ale jeho nárok smetl ze stolu a Ústavní soud se postavil za předcházející rozhodnutí soudů. Pokud by Geymüllerův dědic se žalobou uspěl, evropský soud by nejspíš zpochybnil verdikt Ústavního soudu a nařídil české vládě, aby mu vyplatila spravedlivé zadostiučinění a odškodnění. Benešovy dekrety by podle odborníků ale zpochybnit spíše nemohl, uvádí Mladá fronta Dnes.
Deník Právo charakterizuje zprávu amerického ministerstva zahraničí o stavu lidských práv ve světě jako skládačkou nejrůznějších kauz, které byly v uplynulém období takříkajíc "přetřásány". Jde o soubor letmých zmínek, nikoli studií, píše list. Přesto je letošní zpráva podle něj na Českou republiku neobyčejně vlídná. Nad zprávou se ale i tak rojí i otazníky: "Zmínka o britském sítu na české Romy v pražské Ruzyni měla asi být hlavně odpálena přes La Manche do Velké Británie," míní deník. Najít protismeče na výsledky "lidskoprávní píle Powellova úřadu" ale podle něj není těžké. Například výtku, že české věznice jsou přeplněny, snižovat faktem, že nejpřeplněnější věznice jsou v USA. "Jenže toho, kdo má tu a tam máslo na hlavě, v principu neočišťuje, je-li kritizován kýmkoli, komu přemíra másla stéká od hlavy až k patám. Není žádný důvod odmávnout skutečnost, že sociální, zdravotní a jiná situace Romů je u nás tíživá. A může být obtížné se zcela vykroutit ze zaregistrovaných zpráv o policejním násilí," dodává deník Právo.
Předseda vládní ČSSD Vladimír Špidla je rozhodnut dát svou funkci k dispozici, pokud strana prohraje parlamentní volby. "Jestliže existuje kladný nebo záporný výsledek voleb, tak to má vždy důsledky na předsedu strany. Kdybychom měli volební neúspěch, tak bych dal svou funkci k dispozici straně," řekl Špidla v rozhovoru pro bulvární deník Super. Uvedl, že vyvodit důsledky z případné volební prohry musí, aby bylo jasné, že má vliv a není figurka, která "přetluče" rok a půl svého funkčního období. Odpovědnost za výsledky své strany ve volbách se rozhodl převzít i předseda ODS Václav Klaus, který to řekl loni v listopadu. Z jeho slov vyplynulo, že v případě neúspěchu ODS ve volbách je odhodlán z jejího čela odstoupit. Špidla chce ještě před volbami zahájit debatu o ukončení opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS. "Ona končí a já si dovedu představit nějaké zřetelné prohlášení, konstatování tohoto faktu," doplnil.
Lidové noviny soudí, že premiér Miloš Zeman a jeho první zástupce Vladimír Špidla rozhodli zcela správně, když přímý prodej hnědouhelných dolů zamítli. Je totiž krátce před volbami a horečná privatizace čehokoli vyvolává oprávněnou otázku, proč má socialistická vláda tolik naspěch, vysvětluje list. To ovšem neznamená, že by se státní podíly v dolech neměly prodávat vůbec, zdůrazňují LN. Není to ani útok proti důlním manažerům, kteří v uplynulých letech prokázali, že obě polostátní firmy vést umějí, podotýkají. Stále ale platí, že privatizovat se má transparentně a prodej bez výběrového řízení toto kritérium nesplňuje. Lidové noviny zároveň poukazují na to, že se proti Grégrovu privatizačnímu návrhu postavil jak premiér Zeman, tak vicepremiér Špidla. Grégr jako by se tím ocitl v roli svého někdejšího úhlavního soka Pavla Mertlíka. "Nikdo ho nemá rád a nikdo si s ním nechce hrát," uzavírají LN.
Demonstrovat budou dokonce už i stavbaři, tedy profese, u které na to zatím nejsme zvyklí, poznamenávají HN v dalším komentáři. Demonstrace je podle listu především důkazem toho, že v tuzemsku nastává přirozené rozložení sil mezi jednotlivými zájmovými skupinami, mezi něž samozřejmě patří i odbory. Češi s oblibou porovnávají své mzdy s platy v Německu nebo Rakousku, poznamenává deník. Mnozí přitom zapomínají, že peníze nejsou všechno. Důležitá jsou i pravidla hry, především kvalita a vymahatelnost pracovního práva, píší HN. A právě zde v lecčems zaostáváme ještě více než ve výši a kupní síle mezd. "Nedělejme si iluze. I v zemích unie se najdou podnikatelé, kteří se například bez váhání spolčí s mafií a zaměstnávají na stavbách cizince bez povolení, které jejich krajané odírají jak novodobí otrokáři," upozorňuje deník s tím, že celkový standard vztahů mezi firmami a odbory je ale na zcela jiné úrovni. Proto počítejme s tím, že v tuzemsku bude přibývat demonstrací a jiných protestů, v nichž nepůjde jen o platy, ale také o pravidla hry samotné.
Vrchní ředitel Václav Srba, který je na ministerstvu financí odpovědný za privatizaci, v rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, že žádnou konkrétní nabídku 230 miliard korun za státní podíl v elektrárenské společnosti ČEZ a šesti distribučních společnostech neviděl. O nabídce se v půli února zmínil předseda hospodářského výboru sněmovny a člen privatizační komise Josef Hojdar. Odmítl však sdělit jméno zájemce. Srba v rozhovoru naznačil, že se privatizace energetiky odloží. Příliš reálná totiž podle něho není ani varianta přímého prodeje, ani vyhlášení dalšího výběrového řízení nebo soutěže. Srba míní, že zájemcům o ČEZ nevadily doplňující podmínky, ale zejména podmínka minimální ceny 200 miliard korun. Úvahy prodeje ČEZ bez distribučních společností Srba nepokládá za příliš šťastné.
Místopředseda ODS Ivan Langer se minulou středu setkal se spolumajitelem televize Nova Jiřím Šmejcem. Langer podle středečních Lidových novin (LN) tvrdí, že na schůzku šel jako předseda sněmovní mediální komise. Obsah jednání ale označil za neveřejný. Členy mediální komise Langer podle informací listu o schůzce dopředu ale neinformoval. Šmejc je předsedou představenstva firmy MEF Holding, která získává většinu příjmů Novy. Jeho vyjádření se deníku nepodařilo získat. Vzhledem k tom, že Langer nechce o setkání více informovat, existuje podle LN podezření, že mohl jednat o případné mediální podpoře ODS. Vzájemné podpoře ODS a Novy nasvědčuje i loňský průzkum agentury InnoVatio, podle něhož zpravodajství Novy informuje nejlépe právě o ODS. Langer před časem veřejně také napadl vyšetřování ředitele Novy Vladimíra Železného, který čelí obvinění z krácení daně a cla a z poškozování věřitele. Nikdy předtím přitom Langer žádného stíhaného podnikatele nebránil. S Železným se loni v listopadu sešel i předseda ODS Václav Klaus a vyjádřil mu podporu.
Komentátor Mladé fronty Dnes (MfD) se táže, zda nejsou pravidla mysliveckého sportu příliš benevolentní. Počet mrtvých a zraněných je totiž mnohem vyšší než při jiných sportech, včetně automobilových závodů. Připomíná, že civilizované země chrání před výstřelky kratochvíle nejen okolní obyvatelstvo, ale i účastníky samé. Ilegální jsou například boxerské zápasy se železnými rukavicemi. V případě myslivců ale jakoby platila jiná pravidla. "Pravidla mysliveckého sportu a dohled nad nimi jsou příliš volná, počet postřelených je toho důkazem. Je tedy v zájmu nejen společnosti, ale zelených sportovců samých, aby aspoň možnost zabíjet lidi při honech byla výrazně omezena," dodává MfD.
