Týden v ČR

Vladimir Špidla, foto: CTK

Státní volební komise v pondělí potvrdila výsledky voleb do Poslanecké sněmovny. Jak uvedl její předseda a ministr vnitra Stanislav Gross, výsledky lze od této chvíle považovat za oficiální:

Vladimir Špidla,  foto: CTK
"Výsledky budou zveřejněny zítra oficiálně v Hospodářských novinách, což znamená, že vlastně od následujícího dne, to znamená od středy, začne běžet desetidenní lhůta pro podávání stížností proti výsledkům voleb.".

Právě potvrzení výsledků bylo okamžikem, který dovolil prezidentovi Václavu Havlovi pověřit předsedu sociální demokracie Vladimíra Špidlu sestavením nové vlády. Prezident vyjádřil naději, že Vladimír Špidla bude úspěšným vyjednavačem:

"Budou-li ta jednání úspěšná, předpokládá se, že povedou k tomu, že pan Špidla bude v pravou chvíli jmenován předsedou vlády, navrhne mi její složení, budu jmenovat vládu a ta vláda předstoupí před parlament s žádosti o důvěru, kterou, doufejme, dostane."

Vladimír Špidla podle očekávání prezidentově žádosti vyhověl a v pondělí oficiálně vyzval předsedy Koalice Cyrila Svobodu a Hanu Marvanovou k rozhovorům o sestavení společné vlády. Hana Marvanová šla na jednání s touto představou:

"Chtěli bychom, aby vláda byla proevropská, aby bojovala proti korupci, aby otevřela vysoké školy, aby snížila daně občanům a firmám a aby byla vstřícná k občanské společnosti a podporovala rodinu s dětmi. To je těch pět principů a to jsou ty programové mantinely, s nimiž jdeme do jednání."


V Lidovém domě se v úterý poprvé sešly týmy vyjednavačů obou potenciálních koaličních partnerů, tedy sociální demokracie a Koalice. Shodly se na tom, že se znovu uvidí příští pondělí. Jasno mají také v harmonogramu: nejdřív začnou řešit programové shody a rozpory. Ve druhé fázi půjde podle Vladimíra Špidly o to, kdo bude mít ve vládě kolik křesel a jakých. Až nakonec přijde řeč na jména:

"Můj dojem je, že to bylo jednání, kde má cenu pokračovat v to pondělí, ale to, zda dojde k dohodě nebo nedojde, se vyjeví za takových deset, patnáct dní poté, co zahájíme programovou debatu."

Pokud se vyjednávání o této variantě vlády bude vyvíjet dobře, seznam ministrů by mohl být hotov zhruba za měsíc. Pokud ne, pokusí se zřejmě Špidla vytvořit jednobarevnou vládu menšinovou.

Pokud by Vladimír Špidla nabídl sudý počet ministerských křesel stranám Koalice, rozdělí si je lidovci a Unie Svobody-Demokratická unie napůl. Prohlásil to šéf lidovců Cyril Svoboda:

"Určitě jdeme na půl, to jistě. Já jenom vám neřeknu, jestli jsou dvě křesla, tři křesla, jak to bude. To vám nikdo nepoví, protože žádná nabídka nebyla předložena. Jdeme tedy poměr jako rovný s rovným."

Cyril Svoboda a šéfka unionistů Hana Marvanová,  foto: CTK
Místopředsedkyně sociální demokracie Marie Součková uvedla, že sociální demokraté mohou Koalici nabídnout až šest křesel. Zastoupení stran v příští vládě by podle ní mělo odrážet výsledky voleb:

"Osobně já mohu říci, že si myslím, že by bylo spravedlivé, aby koaliční vláda odrážela výsledky voleb, což znamená poměrný systém podle toho, kolik mandátů která strana získala. V rámci koalice má největší počet mandátů strana lidovecká."

Koalice sociálních demokratů, lidovců a unionistů by ve sněmovně měla 101 křesel. Politologové ale takovou vládu považují za mimořádně vratkou.


Výkonná rada Občanské demokratické strany nenavrhla rezignaci svého předsedy Václava Klause. Podle šéfa ODS bude do tří týdnů zpracována analýza, která vyhodnotí letošní volební neúspěch občanských demokratů:

"Chceme velmi zřetelně odlišit, jaké jsou dlouhodobé vlivy působící na naše voličské klima a na náš volební potenciál, odlišit od toho vlivy krátkodobé, přechodné. Chceme odlišit vlivy objektivní, na nás více méně nezávisející, od vlivů sobjektivních, které jsme ovlivnit mohli. Také chcfeme odlišit, co jsou z toho systémové jevy, co jsou jednotlivosti typu volební kampaně nebo jejich jednotlivých prvků."

Nicméně ve středu v rozhovoru pro BBC Václav Klaus prohlásil, že nabídne po volební porážce svou funkci k dispozici. Zatím ale neví, jestli se u delegátů kongresu nebude o funkci lídra ucházet znovu:

"Toto je otázkou chvilkového rozmýšlení a mého současného přemýšlení, o kterém zrovna tak diskutuji se svými syny a se svou manželkou jako s vedením ODS, se svými kolegy, tak se spoustou lidí. Reaguji na stovky, tisíce telefonátů, dopisů, mailů, kterých se zase vrší celé bedny v mém sekretariátu."

Ve čtvrtek Václav Klaus oznámil, že svolal na prosinec letošního roku mimořádný kongres strany, na kterém dosavadní vedení rezignuje na své funkce a umožní novou volbu.


Zdeněk Melichařík  (vpravo),  diskutoval po seskoku s předsedou Československé obce legionářské Antonínem Špačkem,  foto: CTK
60. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha si v úterý připomenuli Pražané u Národního památníku hrdinů heydrichiády v kostele svatých Cyrila a Metoděje. Pietního aktu se zúčastnil i prezident Václav Havel. Uvedl, že čin parašutistů, kteří atentát v roce 1942 spáchali, vnímá jako signál odporu porobeného národa vůči nacistickým okupantům:

"Svoboda, z níž se dnes těšíme, možná je i díle těch statečných hochů, kteří provedli atentát na Heydricha a samozřejmě za ní vděčíme i všem obětem, které následovaly v Ležákách, v Lidicích při heydrichiádě."

"Atentát na Heydricha byl jasným signálem okolnímu světu, že jsme země, která je v odporu k okupační moci. Proto poté okolní svět uznal českou exilovou vládu a z druhé světové války jsme vyšli jako vítězný stát," zdůraznil Václav Havel při panychidě v chrámu Cyrila a Metoděje v Praze. V jeho kryptě svedli parašutisté poslední boj. Zástupci armády položili věnce k pamětní desce, která spolu se stopami po střelbě připomíná někdejší události. Na desce jsou jména sedmi parašutistů včetně Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, kteří 27. května 1942 Heydricha smrtelně zranili."


Restaurátor Zbyněk Havlín kontroloval 19. června puklé srdce největšího českého zvonu Zikmund ve svatovítské katedrále v Praze. Srdce se utrhlo 15. června,  propadlo první podlahou z tlustých fošen a zastavilo se až o další podlahu,  foto: CTK
Pouhé čtyři hodiny poté, co skončily volby do Poslanecké sněmovny, se utrhlo srdce největšímu českému zvonu, svatovítskému Zikmundovi. Víc jak půltunové srdce propadlo podlahou zvonice a jen další vrstva ze silných trámů zabránila tomu, že neprorazilo i klenbu katedrály. Příčina byla zřejmě ve skryté vadě materiálu, z něhož bylo původní srdce před víc jak sto lety zhotoveno. Nové srdce pro Zikmunda vyková ve své zvonařské dílně na Zbraslavi Petr Rudolf Manoušek, který o svatovítské zvony už léta pečuje. Zikmund se podle něj znovu rozezní až za několik měsíců:

"Rozhodně to není práce na týden. Já bych to odhadoval na dva až tři měsíce, protože tam nejde jen o to vlastní vykování, ale nejprve musíme snést to nemocné srdce, které už je teď na dva kusy, dolů. A po vykování zase to nové vytáhnout nahoru. Bude to představovat jeřáb a zřejmě demontáž mříže, abychom se vůbec dostali ke zvonu. Nebude to rozhodně jednoduchá věc."

Zikmund se využívá jen pro slavnostní zvonění o církevních nebo státních svátcích. K jeho rozhoupání je zapotřebí osmi zvoníků. Když se srdce zvonu nyní utrhlo, se naštěstí nikomu z nich nic nestalo.