Přehled tisku
Pokračující jednání o případné vládě sociální demokracie a Koalice je hlavním tématem komentářů českých deníků.
Tanec mezi ústavními vejci připomíná deníku Právo dohadování o koaličních procedurách. Sociální demokracie například odmítá Právo veta menšinových partnerů s tím, že by to bylo protiústavní, uvádí list. Uvažuje o tom, zda jsou tak silná slova na místě, a jako příklad dává opoziční smlouvu mezi sociální demokracii a Občanskou demokratickou stranou, kterou lidovci, Unie svobody i prezident zprvu označovali za protiústavní. Řešením ve vládě může být stanovení minimálního počtu hlasů pro přijetí většinového usnesení. Ústavně stanovenému většinovému principu při hlasování ve sboru by to patrně neodporovalo a veto by bylo jen stínové, míní deník. Záleželo by podle něj na tom, jestli by se Koalici podařilo na svou stranu získat nějakého sociálního demokrata nebo obráceně. Otázkou je, zda by se však dalo efektivně vládnout. Sporných momentů může podle deníku Právo vynést koaliční vyjednávání na světlo ještě víc. Lidovci a unionisté například žádají, aby odvolání členů vlády podléhalo předchozímu potvrzení od předsedů stran. Podle Ústavy však je pouze výhradním právem premiéra zajít k prezidentovi a navrhnout mu odvolání člena vlády. Vypadá to, že diskuse skončí smírem za pomoci následující argumentace. Mechanismy spolupráce nejsou zákon, takže lze s odvoláním na minulou praxi říci: rozum velí, že je lépe politicky sjednané postupy sdělit veřejnosti, než to nechat na kuloárových dohadech a vzájemném strašení z neústavností, konstatuje deník Právo.
Při vyjednávání o vládě je znovu ve hře polozapomenuté lustrační zákonodárství, uvádějí Hospodářské noviny v souvislosti s požadavkem předsedkyně Unie svobody-Demokratické unie Hany Marvanové. Podle ní by zákaz zrušení lustračního zákona zakotvený v koaliční dohodě mohl být vhodným vyvážením sociálních požadavků sociální demokracie. Lustrační zákon se svým způsobem ocitl v pasti plynoucího času i vůle občanů, domnívá se list. Poznamenává, že to, co bylo vždy sporné kvůli ničím nerušené existenci komunistické strany a její účasti v Poslanecké sněmovně, se stane ještě obtížněji obhajitelným, pokud komunistům budou přiznány aplikací poměrného zastoupení sněmovní funkce. A k tomu se schyluje, soudí deník. Podotýká, že není tajemstvím odmítání lustrací ze strany Evropské unie. Čeká nás, dříve nebo později, tedy debata o tom, jak opravdu čelit zlu a dědictví komunistické éry. Lustračním zákonem jsme si tuto debatu do značné míry jen alibisticky ulehčovali," dodávají Hospodářské noviny.
Otázkou, zda mají poslanci zvolení za Komunistickou stranu Čech a Moravy obsadit funkce ve sněmovně, se zabývá komentátorka Lidových novin. Připomíná, že komunisté získali ve volbách 41 mandátů a tvoří přes pětinu dolní komory parlamentu. Česká republika je vedle Ruska také jediný postkomunistický stát, kde hraje komunistická strana skutečně významnou roli, konstatuje autorka. Dodává, že seriózní a rozsáhlá veřejná diskuse o tom, co byla a nebyla kolaborace a jaké je dnešní postavení komunistů, se za více než dvanáct svobodných let neuskutečnila. Prošli jsme už transformací od komunismu natolik, abychom si mohli dovolit pokládat KSČM za demokratickou stranu nejen podle litery zákona?" ptají se Lidové noviny. Právě zde je podle listu prostor jak pro většinu sněmovny, tak především pro KSČM samou. Dokud totiž komunisté bagatelizují své spojení s minulostí a přesvědčivě se ho neodřeknou, budou přinejmenším podezřelí, že chtějí vrátit minulost, byť v jiné podobě. A podezření bude padat i na ty, kdo je chtějí vyvést z izolace," upozorňuje komentář Lidových novin závěrem.
Za nepřátelský akt považuje irácká vláda vysílání Rádia Svobodný Irák z České republiky. Podle Hospodářských novin to uvedl irácký ministr zahraničí Nádží Sabrí. Zdůraznil, že vysílání Rádia Svobodná Evropa z Prahy do Iráku se velmi negativně promítlo do vzájemných vztahů. "Česká republika pošlapala dlouhodobě dobré vztahy, které mezi našimi zeměmi panovaly," řekl listu irácký ministr. Dodal, že vysílání z Prahy však nemá na situaci v Iráku žádný vliv a nic neznamená. "My čelíme americkým a britským bombám a raketám," podotkl Sabrí. Bagdádu ale podle něj vadí, že Česká republika "dává prostor našim (iráckým) nepřátelům a dovoluje (americké zPravodajské službě) CIA, aby šířila protiiráckou propagandu". Americká a britská vojenská letadla bombardovala v polovině června Irák. Podle amerického velitelství byla terčem radarová a protiletadlová základna v takzvaném bezletovém pásmu v jižním Iráku a útok byl odvetou za to, že Iráčané ze základny vystřelili na monitorující západní stroje rakety země-vzduch. Irácký vojenský mluvčí oznámil, že útok byl mířen na civilní cíle; o raněných ani obětech však nehovořil. Někdejší rozsáhlé styky mezi komunistickým Československem a autoritativním režimem v Bagdádu se rozpadly po pádu železné opony v Evropě a po invazi Iráku do Kuvajtu v srpnu 1990. Další ochlazení zaznamenaly česko-irácké vztahy na podzim 1998, kdy Rádio Svobodná Evropa zahájilo z Prahy vysílání do Iráku. Proti vysílání Irák oficiálně protestoval, posléze ale oznámil, že se nebude snažit rušit signál RFE, neboť jej vysílání neznepokojuje, připománají Hospodářské noviny.
Vyšetřování daňových úniků za více než 220 miliónů korun, z nichž je obviněno 122 podnikatelů, uzavřela v minulých dnech policie. Podle Mladé fronty Dnes podvody organizovala jihočeská firma, která přiznávala minimální příjmy, ale stovkám jiných podnikatelů vystavovala fiktivní faktury na miliónové částky za poradenské služby. Podnikatelé jí z toho platili jen malou část, ale svůj daňový základ snižovaly o celou fakturovanou částku. Případ podle listu začal v roce 1997, když strakonický finanční úřad upozornil policii na podivné aktivity jihočeské firmy. Její majitelé, čtyřiatřicetiletá Češka a jedenačtyřicetiletý Belgičan, vypracovali pro podnikatele podrobný návod na snížení daňového základu, který rozšiřovali po celé republice. Úředníci se o ně začali zajímat po dvou letech, kdy však oba podnikatelé opustili republiku. Ženu nakonec našla německá policie a vydala ji do české vazby. Prostřednictvím mezinárodní právní pomoci detektivové vyslechli i belgického občana a desítky svědků, z nichž se posléze stali obvinění. Během vyšetřování už podezřelí podnikatelé zaplatili třetinu částky dlužné na daních, uvádí Mladá fronta Dnes.
Pondělní informace ministerstva financí o plnění státního rozpočtu komentuje český tisk na svých ekonomických stránkách.
Ministerstvo financí v pondělí oznámilo, že deficit státního rozpočtu za první pololetí letošního roku dosáhl pouze 0,9 miliardy korun, a to především díky zahrnutí mimořádných příjmů za prodej Transgasu a z deblokace ruského dluhu. Zároveň ale uvedlo, že není důvod z pololetních výsledků jásat a přiznalo, že na konci roku se bude díra ve státní kase pohybovat kolem 80 miliard korun, což je bezmála o polovinu více, než si vláda naplánovala. To už je na pováženou, píší Hospodářské noviny a upozorňují, že červnový exkluzívně dobrý výsledek hospodaření státu nemá nic společného s běžným fiskálním provozem, jako je výběr daní, pojistného a naopak vyplácení platů či dávek. Prostě se pořád dokola se opakuje věc, kterou politikům ekonomové věčně vyčítají. Z mimořádných příjmů se hradí běžné výdaje, místo aby se tyto prostředky použily třeba na tolikrát omletou důchodovou reformu, píší Hospodářské noviny. Upozorňují také, že rozpočtové schodky, kterými končívá už tradičně sociálně demokratické hospodaření s veřejnými prostředky, nejsou trnem v oku pouze domácí pravici. Čím dál hlasitěji si na rostoucí zadlužení státní kasy stěžují i ekonomičtí odborníci a především evropské instituce. Zatímco totiž celkový dluh země jako takový není nijak hrozný a hrozivý, zadlužení samotného rozpočtu ani zdaleka nesplňuje podmínky pro připojení k Evropské měnové unii, upozorňují Hospodářské noviny.
Deníky si také všímají nynější úrovně kursu koruny. Mladá fronta Dnes například upozorňuje, že především díky kursu mají letos Češi ideální příležitost pořídit velmi výhodnou dovolenou na Slovensku. Hospodářské noviny v souvislosti s korunou píší o snižování cen dováženého spotřebního zboží a s odvoláním na analytiky i obchodníky naznačují, že pokles cen řady komodit má pokračovat. Zpevnění tuzemské měny by se výhledově mělo promítnout i do cen některých potravin, kde se silná koruna dosud neodrazila. Deník Právo zase píše, že silný kurs koruny, který se vůči dolaru posunul během roku téměř o čtvrtinu, ve svých peněženkách zatím příliš nepocítili motoristé, a že paradoxně lze nyní při troše štěstí koupit levnější benzín než v tuzemsku například v sousedním Rakousku.
Základní vojenskou službu nepovažuje stále více mladých mužů za přípravu na obranu země, nýbrž ji chápou jako totální finanční a sociální kolaps, píše Mladá fronta Dnes a pokračuje: Často totiž podnikají nebo mají slušně placená místa, k nimž se zpravidla vážou i nemalé finanční závazky. Těm však noví rekruti nemohou ze dne na den dostát. Pět tisíc mužů sice v pondělí nastoupilo k vojenským útvarům na roční základní či tříměsíční náhradní vojenskou službu, šedesátitisícová armáda však zároveň eviduje i jiné, vyšší číslo: devadesát tisíc udělených odkladů nástupu základní či náhradní služby. Byť ne všichni dostali odklad kvůli hrozbě, že vojenská služba je totálně zruinuje, tisíce mladých mužů si ze stejného důvodu dělají naději, že jejich existenční problém vyřeší profesionalizace armády, konstatuje Mladá fronta Dnes.
Ceny kompaktních disků se zahraničními nahrávkami podle Lidových novinčeská hudební vydavatelství asi o deset procent zlevnila. Pokles cen cédéček se zahraniční produkcí vydavatelství odůvodňují jednak silnou korunou, jednak bojem s pirátskými kopiemi. "Cédéčka vydavatelství EMI s mezinárodním repertoárem jdou s cenou o zhruba sedm procent dolů. Důvodem je posilující koruna, která umožňuje snížení ceny zahraničních CD," cituje list šéfa vydavatelství EMI Vladimíra Kočandrleho. "Podařilo se nám navíc získat svolení reagovat na zhodnocení kursu pružněji než dosud a nelze vyloučit ani další pohyb v souvislosti s kursovým vývojem," dodal. Za poklesem ceny stojí vedle silné koruny i snaha bojovat proti pirátským nahrávkám. Už dříve ovšem Kočandrle připustil, že snížení ceny hudebnímu průmyslu v boji s piráty příliš nepomůže. Úspěšný boj s nelegálními kopiemi touto cestou zpochybňují i odborníci. "Nižší ceny samozřejmě vítáme, ale nevěřím, že by došlo k nějakému snížení počtu pirátských nahrávek," řekl Lidovým novinám Karel Kučera z Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI), která v Česku sdružuje 25 hudebních společností. Cena zahraničních nosičů se dosud pohybovala kolem 600 korun, nosičů s českou hudbou se snížení cen netýká.
