Přehled tisku
Dramatická situace na severu Čech, kam postoupila vlna záplav, je středem pozornosti českého tisku. Deníky věnují pozornost i jižnějším oblastem a zejména Praze, kde již voda klesla, ale například statika domů je silně narušená a mohou se zřítit. Kromě informací o finanční a materiální pomoci z různých zemí se na stránkách tisku objevuje stále více kontaktů na četné organizace, které nabízejí humanitární pomoc a pořádají finanční sbírky. V souvislosti s likvidací záplav začínají listy uveřejňovat informace o hygienických opatřeních, ale i psychologické pomoci lidem postiženým povodní.
Dramatická situace na severu Čech, kam postoupila vlna záplav, je středem pozornosti českého tisku. Deníky věnují pozornost i jižnějším oblastem a zejména Praze, kde již voda klesla, ale například statika domů je silně narušená a mohou se zřítit. Kromě informací o finanční a materiální pomoci z různých zemí se na stránkách tisku objevuje stále více kontaktů na četné organizace, které nabízejí humanitární pomoc a pořádají finanční sbírky. V souvislosti s likvidací záplav začínají listy uveřejňovat informace o hygienických opatřeních, ale i psychologické pomoci lidem postiženým povodní.
Lidové noviny se zamýšlejí nad tím, že vláda bude muset přizpůsobit svůj program povodňové realitě, stanovit nové priority. Kromě likvidace ekonomických škod čeká kabinet Vladimíra Špidly i jemná rekonstrukce záchranného systému, především posílení informačních sítí. Vláda ve spolupráci s kraji a obcemi bude muset promyslet i možnosti regulace řek a dalších zásahů do krajiny, jež by mohly alespoň částečně zmírnit dopady příštích povodní, píše list. Pokud jde o program, který si vláda vytyčila, bude mít podle deníku mnohem větší starosti s plněním slibů v oblasti vědy a školství, a to proto, že nebudou peníze. Likvidace povodňových škod spolkne dlouhodobě desítky miliard korun, připomíná list. Domnívá se, že část prostředků by kabinet mohl ušetřit škrty v některých kapitolách. Ale mnoho z nich - zemědělství, kultura, místní rozvoj, armáda, vnitro - budou po záplavách potřebovat krátkodobé finanční posílení. Půjčovat si v této kritické chvíli ještě další peníze na vyšší platy učitelů by byl opravdu velký luxus a kabinet by ho těžko obhajoval, konstatují Lidové noviny. Plánovaná podpora rodinám bude muset také počkat. Přednostní pomoc budou potřebovat rodiny zasažené povodněmi. Přesně tak to přece diktuje princip solidarity, který premiér a jeho tým chtějí během čtyř let svého působení důsledně prosazovat, poznamenává deník. Zahájení své pouti k silnému sociálnímu státu si podle Lidových novin jistě sociální demokraté, lidovci a unionisté představovali idyličtěji. Ale dobrá vláda nikdy nepláče nad nepřízní osudu - je schopna se okamžitě přizpůsobit nečekaným okolnostem a radikálně předělat své původní sny. I kdyby se v nich oblíbené slovo sociální už nevyskytovalo tak často, uzavírá list.
Podle Hospodářských novin prověřila povodeň přinejmenším dva velké letité mýty a nedopadlo to příliš slavně. Vltavská kaskáda dá potopám na záda, bylo kdysi heslo oslavující budování přehrad. Teď se ovšem dozvídáme, že to byl opravdu jen mýtus, protože jde přece o díla, jejichž prvořadým účelem je výroba elektřiny a zásoba pitné vody. Zkrátka za povodeň prý kaskáda nemůže, uvažuje deník. Druhou legendou je pražské metro, u kterého se vysoké stavební náklady zdůvodňovaly i následovně: Nejde jen o vynikající dopravní řešení, které neohrozí zácpy v ulicích, ale metro bude současně integrovaným úkrytem pro obyvatelstvo městských čtvrtí, jimiž prochází. Investice do něj vložené se tak vyplatí vlastně dvakrát. Metro je zaplaveno a informace, proč se tak stalo, se kříží, poznamenávají Hospodářské noviny. Upozorňují však na to, že kdyby se ve válce nebo po teroristickém činu protrhla přehrada na Orlíku nebo ve Slapech, lidé v metru už by nežili.
Před vládou, která už tak má v rozpočtu pořádnou díru, stojí podle Mladé fronty Dnes kolosální problém - kde vzít a nekrást. Respektive kde vzít a nezadlužit zemi do himálajských výšin. Situace Špidlova kabinetu není kupodivu tak fatální, jak by se mohlo zdát, píše list. Má totiž před sebou tři cesty, jak získat mohutné finanční zdroje. Logika každého, komu zoufale chybějí peníze, je poměrně prostá, uvádí list. Prodej, co můžeš (a nepotřebuješ), a neutrácej zbytečně, cituje deník. Následně poznamenává, že má vláda v ruce 55 miliard za prodej Telecomu, privatizace ČEZ může vynést kolem 150 miliard a právě teď není důvod nakupovat nová stíhací letadla. Vláda zařadila mezi své priority "ochranu vzdušného prostoru", avšak list se ptá, zda má smysl v současné chvíli kupovat za 100 miliard korun nadzvukové bitevníky. Argumenty pro jsou jasné a zdánlivě nezpochybnitelné, píše list. Zásadní protiargumenty jsou však neméně pádné, dodává.
Hospodářské noviny konstatují, že tak plošná krizová situace, jakou přinesly záplavy posledních dnů, je vždy výzvou. Pro záchranáře profesní, pro postižené psychickou, pro ostatní obyvatelstvo morální a pro firmy je výzvou ekonomickou. Společná pohroma se může stát koncem pro jedny, ale i začátkem prosperity pro druhé. Podle deníku je jasné, že v této chvíli zažívají svůj boom například společnosti na produkci dezinfekce a hygienických potřeb, pekárny, výrobci holinek a nebo třeba vysoušečů. Až se situace uklidní, nedá se předpokládat, že by svoje výrobky chrlily tyto provozy i nadále v množství, jaké si vyžaduje současná kritická situace. Kromě klasického zájmu vydělat je jistě pohání i snaha pomoci a vlastní touha dokázat si, že to zvládnou. Jsou tu však další, připomínají Hospodářské noviny. Když vynecháme zemědělce, jsou zde postižené provozy firem snad ze všech oblastí hospodářství. V prvním náporu musejí bojovat především se zničenými zásobami, materiálem a výpadkem výroby. Přijde ale brzy čas podívat se, co dál, dodává. Peníze budou potřeba v soukromém i veřejném sektoru. Přes nízké úrokové sazby bude proto možná hlavně pro menší podniky problémem úvěr na obnovu podnikání vůbec sehnat. Jednou z možností je půjčka přímo od státu. V situaci rostoucího rozpočtového deficitu to ovšem možná bude problém, konstatují Hospodářské noviny.
Politické klima, které nastane po opadnutí záplav a bude se hledat viník jejich následků, nastiňuje komentář deníku Právo. Tak například Petr Nečas z Občanské demokratické strany už naznačil, že za všechno může vláda, připomíná list. A to zřejmě byl teprve začátek; až voda opadne, bude možná celá opozice jako jeden muž hledat důkazy, že vláda nic nezvládla. Trošku se přiživit na neštěstí je sice činnost s nehezkým jménem, ale jde-li o politiku, některým lidem to prostě nedá, míní komentátor. Není to podle něj však jen kritika, čím si lze ohřát politickou polívčičku. Záplavy posloužily například k tomu, aby se objevil návrh komunistů na zrušení pražského summitu NATO. Ať prý vláda ty nachystané dvě miliardy věnuje na následky povodní, sama KSČM přidá milión, píše autor a přidává poznámku, že i takový je populismus. Obává se však, že to nejhorší, co přinesou dny poté, teprve dozrává v lidech, kteří vždy a na všem něco vydělají. Ti, co skupovali pozemky kolem Prahy, když my jsme "investovali" do kupónových knížek, mají dnes dlouhé peníze a dlouhé prsty. Takže kdyby se náhodou za pár týdnů zjistilo, že třeba nemocnice Na Františku má porušenou statiku a bude ji třeba levně prodat nějakému obětavci, nepřekvapí mě to, naznačuje komentátor deníku Právo závěrem.
První přesnější odhad povodňových škody, které za svůj resort uvedlo ministerstvo zemědělství činí 2,5 miliardy korun. Píší to Hospodářské noviny. Jak ale listu zdůraznil náměstek ministra pro zemědělskou výrobu Karel Mach, který prověřoval situaci především v jižních Čechách, je to jen první a velmi hrubý odhad. Podle Macha by zhruba 700 miliónů korun z uvedené částky mělo být kryto pojišťovnami. Dodal, že pojištěna je většina chovů skotu i prasat, v rostlinné výrobě je to však už mnohem slabší. Co z odhadovaných agrárních ztrát nenahradí zemědělcům pojišťovny, čili asi 1,8 miliardy korun, se bude snažit do určité míry kompenzovat podnikatelům stát, uvádí deník. Ministr zemědělství Jaroslav Palas potvrdil, že jeho úřad chce najít ve vlastních zdrojích asi 750 miliónů korun, připomínají Hospodářské noviny. Peníze by měly přijít například z Pozemkového fondu.
Při odstraňování škod po povodních by podle podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha mohli výrazně pomoci lidé bez práce a ti, kteří vykonávají náhradní vojenskou službu. Uvádí to deník Právo s tím, že jejich nasazení však omezuje platná legislativa. Ministerstvo práce připravuje ve spolupráci s ministerstvem obrany opatření, které by umožnilo využít takzvané civilkáře při likvidaci škod, řekl listu Škromach. Pokud jde o nezaměstnané, mají úřady práce svázané ruce. "Lidem bez práce nelze nařídit, aby na obdobné práce nastoupili. Je to často jen na základě dobrovolnosti," vysvětlil podle deníku Právo ministr. Pracovní místo, které by nařízením úřadů bylo určeno pro nezaměstnané, by muselo trvat minimálně půl roku. Tak dlouho odstranění škod nepotrvá, uvádí deník s odvoláním na vyjádření ředitele úřadu práce v Berouně Michala Mišiny. Ředitelka úřadu práce v Praze 2 Věra Frölichová upozornila podle listu na to, že je možné uzavřít konkrétní dohodu s obcí či městskou částí nebo firmou o krátkodobých veřejně prospěšných pracích. Jejich odmítnutí ze strany nezaměstnaných by mohlo být postiženo například vyškrtnutím z evidence, dodává deník Právo.
Ministerstvo zemědělství se dohodlo s Lesy České republiky, že prostřednictvím obecních úřadů poskytnou postiženým lidem stavební dříví na obnovu zničených krovů a rodinných dřevěných domků. Jak v rozhovoru pro deník Právo upřesnil ministr zemědělství Jaroslav Palas, za kubík dřeva budou inkasovat jednu korunu. Státní podnik Lesy ČR navíc už poskytl finanční výpomoc některým obcím, doplnil Palas. Podnik rovněž jedná se Svazem výrobců rodinných domků o výstavbě montovaných domků pro občany, kterým voda úplně zničila obydlí. Podle ministra Palase není dosud možné sdělit, kolik hektarů obdělané půdy velká voda zaplavila. Až voda opadne, skupiny složené ze zástupců ministerstva, Agrární komory, okresních pracovišť Pozemkového fondu a okresních úřadů projdou všechny zničené oseté plochy a pořídí protokol. Na základě toho se vyčíslí konečná škoda. Ministerstvo už z vlastních zdrojů vyčlenilo na úhradu škod způsobených ničivými záplavami částku do jedné miliardy korun, připomněl Palas. Jde zhruba o 600 miliónů z prostředků Pozemkového fondu, 150 miliónů z rezervního fondu Lesů ČR a 200 miliónů z ministerstva, uvádí deník Právo.
