Hrozba ze Spolany
V souvislosti s katastrofálními záplavami se v těchto dnech nejčastěji skloňuje společnost Spolana Neratovice, mamutí chemická továrna, která byla rovněž zalita povodňovou vodou. Představuje nebezpečí pro okolní obce i pro řeku Labe? Udělalo vedení firmy maximum pro zabezpečení kritických objektů? Tyto otázky jsou tématem pravidelné rubriky Jaromíra Marka.
V minulých dnech byl takřka celý areál chemičky pod vodou, co všechno bylo zatopeno a co všechno se do záplavové vody dostalo není ještě schopen nikdo říci. Faktem je, že nejméně dvě opuštěné výrobní haly ve Spolaně Neratovice patří k nejzamořenějším objektům na světě. Alespoň pokud jde o dioxiny, jedny z nejhorších jedů vyrobených člověkem. Ekologové už dva roky upozorňují na katastrofální stav budov. Rozbitými okny unikal zamořený prach řadu roků. Letos v únoru se o hale opět mluvilo. Greenpeace upozorňovali na riziko případných povodní, které by nebezpečný dioxin mohly vyplavit. Nastala několika měsíční tahanice o ochrannou zídkou, která by zamezila pronikání vody do haly. Nakonec Spolana obehnala objekt zídkou vysokou stodvacet centimetrů. Ukázalo se, že to bylo málo. Co na to Jan Papež předseda asociace zpracovatelů povodňových plánů, který vede skupinu expertů, která nyní zpracovává zprávu z povodní?
"Ta zeď je mýtus. Byl jsem u ní. Tady je výška zdi a takhle vysoko vyšla voda. Spolana, aby měla pokoj od všech, co po ní jdou, zvedla zeď o čtyřicet centimetrů. Byli jsme tam a bez emoci jsme museli říct: přeteklo to. Zeď se bude muset zvýšit, to je jasné."
Paradoxní je, že kdyby byla zeď o pouhých pětatřicet centimetrů vyšší, voda by nepřetekla. Hala, kterou voda zalila, je ovšem vážnou ekologickou hrozbou. Prach, vzduch i samotné stěny budovy prosycené dioxenem představují vážné nebezpečí. Podle propočtů obsahují takjové množství dioxinu, které reprezentuje přípustnou denní dávku pro řádově bilion lidí. Kdyby člověk pozřel jeden gram prachu z podlahy jedné z hal, nesměl by žádné další dioxiny konzumovat či vdechovat tisíce let, tvrdí toxikologové. Spolana se k těmto informacím zásadně nevyjadřuje. Jak tedy hodnotí situaci toxilogolický expert Greenpeace Martin Hojsík?
"Myslíme si tedy, že vedení Spolany riziko opravdu podcenilo, my jsme už v lednu upozorňovali na možnost záplav, na to, že stoletá voda budovy ohrozí, vedení tvrdilo, že vše je v pořádku a tak velká voda nemůže v nejbližší době přijít. Ono se nejedná ani tak o uložené dioxiny, ale hlavně o ty bývalé výrobní haly, které jsou už od 60. let velmi špatně zabezpečené. Ty budovy jsou zcela nasáklé dioxiny, je zde toxický prach, který může být vyplaven. Pokud k tomu dojde, voda bude kontaminovaná, dostane se do řeky, na pole, do domů. Přímo nebo prostřednictvím potravinového řetezce se dostane i do lidí. To ohrožení je poměrně rozsáhlé. Zatím bylo zamoření koncentrováno na jednom místě, ale takto se bude moci rozšířit a bude těžké zjistit, kam všude se dioxyny dostaly."
Jan Papež však tvrdí, že Spolana riziko nepodcenila.
"Nikdo na světě v době, kdy povodeň nastoupila nemohl Spolaně pomoci. Tahle povodeň nese všechny znaky katastrofy. Oni prostě neměli šanci."
Kde se vlastně dioxiny ve Spolaně vzaly? Vznikly jako vedlejší produkt při výrobě herbicidů a dalších látek pro zemědělství, průmysl a stavebnictví v 60. letech. Zdejší chemikálie putovaly přes prostředníky až k americké armádě, která je používala jako součást smutně proslulého prostředku Agent Orange.
Jestli ve Spolaně došlo či nedošlo k úniku dioxinů zatím není známo, faktem ale je, že i samotná chemička přiznala únik rtuti do Labe a dvakrát bylo okolí Spolany zamořeno velkým množstvím chloru. Obyvatelé okolních obcí si stěžují, že chemička je o svých problémech včas a pravdivě neinformuje. Pokračuje starosta Tuhaně Jaroslav Mašek.
"Spolana mně zklamala. Zachovala se macešsky k tomuto regionu. neinformovala a neřekla pravdu. Kdyby řekli pravdu, lidé by to vzali a to mně mrzí. Kus života jsem tam nechal."
Chování vedení Spolany opakovaně kritizovali předseda vlády Špidla a ministři životního prostředí a vnitra. Situaci ve Spolaně nyní šetří policie. Tento týden byl odvolán dosavadní generální ředitel a připravují se rozsáhlé změny. Co hodlá Spolana dělat s nebezpečnými objekty? Mají být zlikvidovány, otázka ovšem je, kdy k tomu dojde. Náklady na likvidaci zamořených objektů odhadují experti na 3 miliardy korun.
