Přehled tisku
V komentářích českých deníků se odráží rozhodnutí ministra obrany Jaroslava Tvrdíka navrhnout vládě vyslání příslušníků jednotky speciálních sil do mezinárodní protiteroristické operace Trvalá svoboda v Afghánistánu. Lidové noviny se rovněž zamýšlejí nad tím, kteří politici a proč jsou podle posledního průzkumu na předních místech popularity. V souvislosti se zvýšením platů učitelů uvažují také o nutnosti podporovat kvalitní pedagogy.
V komentářích českých deníků se odráží rozhodnutí ministra obrany Jaroslava Tvrdíka navrhnout vládě vyslání příslušníků jednotky speciálních sil do mezinárodní protiteroristické operace Trvalá svoboda v Afghánistánu. Lidové noviny se rovněž zamýšlejí nad tím, kteří politici a proč jsou podle posledního průzkumu na předních místech popularity. V souvislosti se zvýšením platů učitelů uvažují také o nutnosti podporovat kvalitní pedagogy.
Pakliže ministr obrany Jaroslav Tvrdík hovoří o 120 vojácích, kteří mají odjet do Afghánistánu v rámci akce Trvalá svoboda, je podle Mladé fronty Dnes potřebné se zamyslet i nad možnými důsledky a souvislostmi. Na jednu stranu jde o příslušníky speciálních sil, výsostné profesionály, kteří se kromě obrany učí také zabíjet a dobře vědí, jaká nebezpečí jim hrozí. Je však česká společnost připravena a psychicky vybavena, aby unesla případné ztráty na životech svých vojáků, ptá se autor komentáře. Lidské ztráty se nedají nijak zlehčovat, i když armády s nimi ve svých plánech dokonce počítají, upozorňuje komentátor. Podotýká, že rozhodnutí politiků je přitom v tomto směru daleko jednodušší, neboť o jejich životy nejde. Samozřejmě, teroristé mohou znovu udeřit kdykoli a jakkoli. I v České republice. Bojovat proti nim je proto nutné, připouští autor komentáře Mladé fronty Dnes. Je však podle něj také nutné připravit se na obrovská rizika - včetně smrti vojáků.
První oběť má český protichemický kontingent v Kuvajtu. Voják, který se před nedávnem vrátil z mise domů, se před očima tchyně zastřelil kvůli neshodám s manželkou. Píše to Mladá fronta Dnes. Experti tvrdí, že chemikovi, jenž si vytrpěl v neobyčejně drsných klimatických podmínkách kuvajtské pouště své, se po návratu domů zhroutily životní hodnoty. Deziluzi řešil sebevraždou. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík považuje muže za oběť války proti terorismu. Mladé frontě Dnesřekl, že armáda připravuje týmy psychologů, kteří budou pomáhat rodinám vojáků už před jejich odjezdem do Afghánistánu, během jejich nepřítomnosti i po návratu z boje. Armáda se tak chce poučit z tragédií vojáků amerických jednotek Delta Force. Čtyři z nich nezávisle na sobě po návratu z bojové mise v Afghánistánu zastřelili před několika dny své manželky. Psycholog má podle deníku odjet i se speciální jednotkou.
Představa některých přívrženců Miloše Zemana, podle které by expremiér mohl kariéru završit v bruselských strukturách Evropské unie, nenarazila na výrazný odpor českých politiků. "Několikrát jsem doprovázel Miloše Zemana na jeho cestách v zahraničí a musím říci, že tam měl vždycky velký respekt. Myslím si, že v zahraničí by ho respektovali ina postu evropského komisaře," řekl deníku Právo Zemanův následník v čele vlády a sociální demokracie Vladimír Špidla. Zemanovi stoupenci přichystali scénář, podle kterého by se expremiér mohl pokusit za dva roky stát šéfem Evropské komise, kde by vystřídal Romana Prodiho. Snaha některých lidí protlačit Zemana do Evropské komise by mohla následovat v případě, že expremiér nevstoupí do souboje o prezidentský úřad nebo v něm neuspěje. Možnost, že by Zeman mohl působit v nějaké funkci v Bruselu, připustil také šéf Občanské demokratické strany Václav Klaus, ale podle něj je Zemanovo zvolení evropským komisařem zcela neprůchodné. "Pro mě je myšlenka, že by Evropská unie přijala jako šéfa unie někoho z nových členů, takovým nesmyslem, že jsem větší nesmysl snad nikdy neslyšel," prohlásil Klaus.
V první desítce nejoblíbenějších českých politiků je hned osm členů sociální demokracie, které doplňují dva kandidáti na prezidenta - Petr Pithart a Otakar Motejl. Opoziční politici se krčí kdesi hodně vzadu, konstatují Lidové noviny. Pro srovnání uvádějí, že například v Rakousku jsou v první šestce hned tři opoziční lídři a podobně je tomu i v Německu. Deník se zamýšlí nad tím, proč nemá česká opozice populární osobnosti. První možná odpověď je nasnadě: česká opozice, ODS a KSČM, prostě nemá ve svých řadách političku či politika, kteří by přes veškerou odlišnost názoru dokázali přesvědčit většinu o tom, že jsou pro politickou scénu přínosem a že svoji práci dělají dobře, uvažují Lidové noviny. Jako druhou možnost uvádějí to, že sociální demokracie nabízí voličům nevýrazné nekonfliktní typy, lidi kompromisu a pracovité úředníky, kteří přitahují tím, že nikoho neruší. Sázka na poklidnou jistotu má v Česku svou tradici a ČSSD - zdá se - to ví lépe než ostatní, shrnuje list.
Že by korunu mělo nahradit euro už netvrdí pouze šéf Národohospodářského ústavu Akademie věd Jan Švejnar. Podobnou myšlenku podle Hospodářských novin vyjádřil na Ekonomickém fóru i ministr průmyslu Jiří Rusnok. Velmi rychlému přechodu k euru se nebrání ani prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek, ani šéf společnosti CzechTrade Martin Tlapa. Zatím neoficiální debata na toto tma se vede i v Mezinárodním měnovém fondu. Eurem by se podle Jana Švejnara mohlo platit v Česku už před přijetím do Evropské unie, stejně jako například v Černé Hoře a v Kosovu. Tím by se vyřešily potíže podniků i celé ekonomiky, které příliš tvrdá měna přináší, tvrdí Jan Švejnar. Vláda a centrální banka sice dosud pevný termín pro vstup do měnové unie nevyslovily, hovoří se ale o letech 2008 až 2010, připomíná list. V rozhovoru pro Hospodářské noviny Jan Švejnar uvedl, že měna je sice národní záležitostí, ale jakmile se peníze mohou volně přesouvat, stává se, že poptávka po měně silně kolísá a instituce typu národní banky nejsou schopny tyto tlaky vyvážit. "Jestliže se neudrží pevný kurs, stojí to daňové poplatníky hodně peněz, a přesně tomu tak bylo v roce 1997," řekl Jan Švejnar. Jedním z řešením je podle něj právě zavedení jiné měny, v případě České republiky eura. Připustil však, že je to velmi extrémní krok, který je třeba pečlivě zvážit.
V souvislosti s nedostatkem peněz pro školství a s úvahami o propouštění učitelů upozorňují Lidové noviny na to, že má stále smysl bránit dobré učitele. Pokud jde o peníze, nebudou na tom od Nového roku lépe než ti horší. Odboráři si totiž vybojovali stejné navýšení pro všechny, připouští deník s tím, že to možná ve skutečnosti jinak nejde. Právě u učitelského povolání je totiž měření výkonu a jeho kvality velmi těžké a ošidné. Ředitelé nejsou neomylní a někdy může hrát v jejich očích větší roli poslušnost podřízeného, než například jeho tvořivost. Přitom ale, kupodivu, všichni široko daleko docela přesně vědí, ke komu by dali své děti a ke komu raději ne. A vědí to i komunální politici, naznačují Lidové noviny. Proto bychom se jich možná právě teď, během volební kampaně, měli ptát, jestli znají způsob, jak takové pedagogy udržet nebo jak je získat, dodává list.
O to, aby byla dopravní policie podřízena radnicím, hodlá usilovat jako politik bývalý pražský primátor Jan Kasl. V rozhovoru pro deník Právo označil za krok správným směrem rozhodnutí pardubického soudce, který osvobodil strážníky podezřelé z toho, že neoprávněně zastavovali a pokutovali řidiče za nedovolenou rychlost. "Budu usilovat o zvýšení pravomocí strážníků v duchu mé koncepce metropolitní policie. To znamená, že budu usilovat i o to, aby byla dopravní policie vyňata z resortu ministerstva vnitra, stala se součástí městské či obecní policie a byla plně podřízena primátorům nebo starostům," řekl Právu Kasl. Tato změna by podle něj měla přinést zásadní obrat v činnosti dopravní policie. "Pod pravomocí primátorů a starostů bude prostě dopravní policie plnit řídící a bezpečnostní funkci. Bude řídit dopravu a dbát na bezpečnost. To dosud nečiní. Je orientována na represi, a to je špatně," uvedl exprimátor Jan Kasl pro deník Právo.
