Týden v ČR
Tzv. Benešovy dekrety nebrání vstupu České republiky do Evropské unie. Vyplývá to z nezávislé právní expertizy, kterou si nechal vypracovat Evropský parlament.
"Bude záležet na tom, jak se Česká republika postaví ani ne tak k samotným dekretům, které jsou, dá se říci, vyhaslé, konec konců to je oficiální stanovisko České republiky, ale jak se postaví k požadavku, aby byl zrušen tzv. amnestijní zákon z tuším 8. května 1946, což je vlastně něco, co Němci považují za bezpráví. Tento zákon totiž amnestoval nejen všechny zločiny páchané v době nesvobody, to znamená od zhruba 1. října 1938 do 8. května 1945, ale i poté - to je ta fáze divokého odsunu. To Němci vnímají velmi citlivě a už několikrát zaznělo, třeba i z úst německých představitelů v Bruselu v Evropské komisi, jmenovitě Güntera Verhaugena, že s tímto amnestijním zákonem by se mělo něco dělat před vstupem České republiky do Evropské unie."
O tzv. amnestijním zákoně kriticky pojednává i zmíněná analýza. Nicméně z jejich závěrů vyplývá, že zrušení tohoto zákona není nezbytné pro vstup České republiky do Evropské unie.
Komunikace s veřejností, čitelnost a předvídatelnost - to jsou hlavní rysy programu, který si pro svou kandidaturu na post budoucího prezidenta vytyčil Jaroslav Bureš. Jako bývalý soudce, ministr spravedlnosti a spoluautor řady zákonů klade velký důraz na účast hlavy státu v legislativním procesu. Za důležitou považuje bezpečnost občanů, vymahatelnost práva, nezávislé soudnictví, podporu ekonomických zájmů země, ale také vzdělanost a péči o český jazyk:
"Já jsem měl to štěstí, že na základní škole i na gymnáziu jsem měl vynikající učitelé češtiny, kteří dokázali obrátit mou pozornost zejména na tak skvělé autory, jako Karla Čapka, Karla Poláčka, Vladislava Vančuru. Odtud jsem si odnesl jistotu, že chce-li člověk být vzdělaný, tak musí především ovládat dobře mateřský jazyk. Já jsem přesvědčen, že pro kultivaci jazyka je třeba udělat, co je možné, protože kultivace českého jazyka je v mých představách spojená i s kultivací společnosti."
Jako o dalších kandidátech sociální demokracie na funkci prezidenta se zatím hovoří o ombudsmanovi Otakaru Motejlovi či bývalém premiérovi Miloši Zemanovi. Všichni kandidáti však musejí projít stranickými primárkami, které chce sociální demokracie otevřít i veřejnosti. Vítěz těchto primárek se stane oficiálním kandidátem sociálních demokratů pro volbu prezidenta oběma komorami parlamentu počátkem příštího roku.
Téměř 80 miliard korun - taková je dosavadní bilance škod po srpnových záplavách v Česku. Kraje zatím spočítaly škody na více než 55 miliard, Praha na 24 miliard. Podle mluvčího pražského magistrátu Martina Kupky jde o nejvyšší sumu ze všech postižených krajů:
"Odhady nákladů na odstranění škod způsobených povodní na majetku hlavního města Prahy představuje částku 11 miliard korun. V této položce je zahrnuto i necelých 6 miliard korun, které podle odhadů bude třeba vynaložit na opravu metra a všech dalších tepen Dopravního podniku. Těch dalších 13 miliard korun představují odhady nákladů na odstranění škod způsobených povodní na majetku všech ostatních právnických a fyzických osob."
Z následků povodní na národním kulturním dědictví se budou mnohde vzpamatovávat velmi dlouho, například v archivech a spisovnách. Rozsah škod tam lze počítat na běžné kilometry - desetitíce regálových polic unikátních a nenahraditelných dokumentů:
"Pokud se nemýlím, bylo vyčísleno, že asi 6 300 kubických metrů archiválií bylo zatopeno. V této souvislosti jsem rád, že se můžeme pochlubit tím, mám na mysli státní archivy, které spravuje ministerstvo vnitra, že ztráty, které utrpěly tyto archivy, byly minimální."
...sdělil náměstek ministra vnitra Vladimír Zeman. Přiznal ale, že v jiných archivech naopak došlo k obrovským ztrátám. Téměř jediná možnost záchrany poškozených dokumentů je urychlené zmrazení a odborné restaurování. Nyní je největší část dokumentů v mrazírnách a zvažují se metody jejich restaurování.
"Těch dvanáct kusů, které byly poraženy, byly okamžitě vyšetřeny na BSE a všechno je v pořádku. Potvrdil se tedy předpoklad, že žádný další nemocný kus se neobjeví. Věřím, že nějaká další omezení už se nebudou družstva týkat."
Ve čtvrtek však byl zjištěn další, čtvrtý výskyt nemoci šílených krav v České republice. Sedmiletá kráva z chovu Zemědělského podniku Šestajovice v okrese Praha-východ byla vyšetřena s pozitivním výsledkem, který je nutné potvrdit ještě jinou metodou. Test veterináři založili okamžitě a jeho výsledek bude znám v pondělí.
"Analytická publicistika by měla být jádrem našeho programu a budeme ji naopak rozšířovat. Budeme se snažit o jakési 'vzdělané' radio. Jeden za všechny uvedu pořad, který se bude jmenovat 'Osobnosti evropské politické scény' a bude to vlastně pořad, kde budeme na základě rozhlasových portrétů konkrétních evropských osobností ilustrovat demokratizaci a sjednocování Evropy."
