Přehled tisku

Přehled tisku

Budu dobrým prezidentem, sděluje podle Mladé fronty Dnes uchazeč o post hlavy státu Petr Pithart. Lidovecký kandidát rozjel prezidentskou kampaň a už navštívil senátorské kluby sociálních demokratů, unionistů a nezávislých. Chystá se i do sněmovny. Ostatní kandidáti jsou zatím pozadu. Jaroslav Bureš, kterého chce jako prezidenta prosadit ČSSD, se zatím do parlamentu nevydal. Komunistický kandidát Miroslav Kříženecký se do parlamentu nechystá vůbec. A za Václava Klause vede kampaň skupina poslanců. Nový prezident se volí už 15. ledna. Zatím každá strana trvá na svém kandidátovi. Neoficiální vyjednávání mezi jednotlivými stranami totiž nikam nevedla. Volba prezidenta bude pravděpodobně tajná, i když to nenařizuje ústava ani jiný zákon. V parlamentu však podle listu není vůle hlasovat otevřeně.

Staří lidé často myslí na to, jak asi budou vypadat jejich poslední dny na tomto světě, píše ve svém komentáři v Mladé frontě Dnes Pavel Tigrid. Ale jsou tací, kteří by si přáli, aby ještě za jejich života došlo k něčemu, co se jich sice bezprostředně netýká, ale velice jim leží na srdci. Jak Tigrid dále uvádí, jedním z jeho přání je, abychom si my Češi sami sobě přiznali, že poválečné vyhnání tří milionů českých Němců mělo ráz etnické čistky, nenávistné pomsty, založené na nepřijatelném principu kolektivní viny. A že jako každý národ, tak i my máme ve své historii stinné stránky, hlásíme se k nim a těch nešťastných událostí upřímně litujeme. Takové vyznání by podle něj svědčilo nikoli o slabosti, ale naopak o morální síle naší společnosti. Lidové noviny bilancují uplynulý rok ve školství. V roce 2002 se české školství muselo podle listu vyrovnat s řadou problémů. Někteří učitelé vyhrožovali stávkou, protože i přes zvýšení mezd měli nakonec méně peněz. Ministerstvo muselo řešit dluh 640 milionů korun za počítače generálnímu dodavateli projektu Internet do škol společnosti AutoCont On Line. Ani loni se nepodařilo prosadit zvýšení počtu tarifních tříd ze 12 na 16, vláda tento krok o rok odložila kvůli srpnovým povodním. Od 1. března se ale učitelům zvýšil mzdový tarif o 11 procent, na svých výplatních páskách měli mít víc o 910 až 1840 korun. Nová ministryně Petra Buzková pro učitele vyjednala další zvýšení mezd, a to od 1. ledna 2003. Připravuje se také změna osnov pro základní školy, která by měla zatraktivnit výuku. Škola bude mít možnost udělat svůj vzdělávací systém tak, aby odpovídal jejím potřebám. Ministerstvo chce během čtyř let předložit čtyři návrhy zákonů, které by se věnovaly vzdělávání dětí od mateřských po střední školy, pedagogům, vysokým školám a dalšímu vzdělávání. V březnu by poslanci měli projednávat zákon o počátečním vzdělávání, v němž bude zakotvena i nová podoba maturity.

Jak uvedla Mladá frodnta Dnes, cenu Evropan roku získal poprvé Čech. Jejím nositelem se stal Šimon Pánek ze společnosti Člověk v tísni. Cenu uděluje časopis Reader's Digest Výběr člověku, který nejlépe ztělesňuje evropské tradice a hodnoty. Pánek získal cenu za práci v humanitární organizaci Člověk v tísni, kterou pomohl před deseti lety založit. Organizace za dobu své existence rozdělila v 25 zemích světa materiální pomoc v hodnotě jedné miliardy korun. Kandidáta volí šéfredaktoři 19 evropských edic časopisu Reader's Digest. Součástí ceny je i 10 tisíc eur. Pánek chce peníze použít na fond pro vdovy a sirotky po Nepálcích zavražděných maoistickými bojůvkami.

Podle deníku Právo se obyvatelé Českého Krumlova obávají nových povodní. Vodohospodáři totiž předpověděli na páteční ráno třetí povodňový stupeň na řece Vltavě. Příčinou jsou hlášené až šedesátimilimetrové srážky na horských hřebenech Šumavy. Český Krumlov patřil loni v srpnu mezi nejvíce povodněmi zasažená města a náprava vzniklých škod zde potrvá ještě dlouho. "Nedovedu si ani domyslet, že by se po srpnových povodních opakovalo něco podobného," řekl starosta Českého Krumlova František Mikeš. Od čtvrtečního rána proto mobilizoval povodňové komise a záchranné sbory. "Situaci podrobně sledujeme, zatím jsou sice toky v klidu, ale jsme připraveni na všechno," konstatoval operační důstojník českokrumlovských hasičů Josef Fleischman.

Česko se zbavilo jednoho z nelichotivých primátů: už nejsme "světové jedničky" v počtu lidí, kteří na soudní proces čekají za mřížemi vazebních věznic. Jak dále uvádí Mladá fronta Dnes, statistická čísla hovoří jasně: zatímco loni touto dobou ve vazebních věznicích sedělo 5522 lidí, dnes "pouze" 3493. Tedy o celou třetinu méně. "Podstatně jsme se přiblížili evropským standardům," komentuje změnu Zdeněk Karabec z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci. Rapidní pokles lidí vyšetřovaných ve vazbě přinesla novela trestního řádu, podle níž se policisté, žalobci a soudci začali řídit na začátku loňského roku. Od té doby se takzvané bagatelní trestné činy, například drobné krádeže, vyšetřují a soudí ve zkráceném řízení, které netrvá v průměru ani deset dnů. Ze statistik vyplývá, že zhruba pětina ze všech deliktů je vyřešena právě ve zkráceném řízení. Kromě rychlejších trestů si vazební věznice oddechly i díky dalšímu novému paragrafu, podle něhož mohou soudci do vazby poslat jen ty obviněné, jimž hrozí vysoké tresty. Navíc každé tři měsíce musí u každého z nich přezkoumat, jestli má ještě smysl držet jej v cele. Nová pravidla hry však s sebou přinesla i potíže. Na počátku roku se například dostávali z vazby lidé jen proto, že se soudy nedokázaly dohodnout, jak se jim pobyt za mřížemi prodlužuje. Na svobodě se tak omylem ocitli majitel zkrachovalého H-Systému Petr Smetka či šéf nejznámější vytunelované kampeličky Petr Bubeníček. Dnes už by se nic takového nemělo opakovat, protože Nejvyšší soud vydal verdikt, který "prodlužovací praxi" sjednotil.

Podle deníku Právo nemá Česká televize peníze na přenosy z našich divadel. Diváci tak v roce 2003 neuvidí přímé přenosy činoherních ani operních představení. Naproti tomu se mohou příznivci hudebního vysílání těšit na nový pořad Kořeny, který se věnuje folklóru a který bude vysílán v sobotu v poledne na střídačku s nově koncipovaným pořadem, jenž nese výstižný název Dechovka. ČT bude kromě toho dovážet starší záznamy oper ze zahraničí, v roce 2003 chce tímto způsobem připomenout i kulaté výročí skladatele Hectora Berlioze. Vedle záznamů koncertních vystoupení z tradičních domácích festivalů ČT připravuje i pravidelné koncerty vážné hudby ze Senátu, z budovy Valdštejnského paláce, které bude vysílat vždy třetí pátek v měsíci od 20.00 hodin. Diváci se mohou těšit i na tematické dokumentární filmy Gustav Mahler a Čechy, Královna zpěvu o Emě Destinnové nebo Max Brod a hudba. Snímek 120 let Národního divadla uctí 18. listopadu výročí otevření národní kapličky, dokument Čech a Němec se nehraje pojednává o historii německého divadla v českých zemích.

Čápice Kateřina, kterou sledovali čeští ornitologové, už není podle Lidových novin naživu. Stala se zřejmě obětí lovců trofejí v hustě obydlené pákistánské části Kašmíru. To, že Kateřina už nežije, oznámil ve čtvrtek Miroslav Bobek z Českého rozhlasu. Před Vánoci přitom překvapila ornitology přeletem nad osmitisícovým masivem K2 v pohoří Karákóram. Vypovídají o tom data ze satelitních vysílačů mapujících pohyb ptáků. Sibiřské čápici se stalo osudným jedno z bočních údolí Indu, kde se zastavila po přeletu K2. Jak vyplývá ze satelitních údajů a z dat pohybových a teplotních senzorů, někdo přenesl vysílač mrtvé čápice blíž k řece a od té doby se nachází severovýchodně od vesnice Dasar. Podle Bobka je nejpravděpodobnější to, že čápici po přeletu hor zabil nějaký vesničan nebo lovec. Pákistán a Kašmír jsou místy, kde jsou ve velkém počtu zabíjeni jeřábi, zejména pro lovecké trofeje. Kateřina se dlouho zdržovala na západě Číny, kde ale nejsou pro přezimování čápů vhodné podmínky. Podařilo se jí tehdy to, co ornitologové neočekávali - dostat se ze Sibiře do Indie přes 8 tisíc metrů vysoké hory. ˝Její přelet Střechy světa pokládám za nejúžasnější okamžik, jaký nám kdy čápi s vysílači připravili,˝ zhodnotil výkon čápice Bobek.

Obchodníci se rozhodli probudit zákazníky unavené vánočními nákupy. Podle Mladé fronty Dnes je lákají k dalšímu utrácení výraznými slevami, které v těchto dnech vypukly ve větších i menších nákupních centrech. Slevy oblečení, obuvi, nábytku i elektroniky se pohybují od 20 do 80 procent a většinou trvají do konce ledna či do vyprodání zásob. Například obchodní dům IKEA v Praze vábil zákazníky na slevy už s předstihem a první den nového roku se jen v jeho restauraci otočily čtyři tisíce lidí. Lednové slevy jsou podle Tomáše Krásného ze společnosti Incoma sezonní - obchodníci se zbavují loňských modelů a uvolňují sklady pro nové druhy zboží. Držet zboží ve skladech je podle něj pro obchodníky dražší než je prodat se slevou. Se slevami přicházejí prakticky všechny obchodní řetězce a obchodní domy, jako například Baťa, Carrefour či Tesco, a stejně tak i menší obchody a butiky. Lednovým slevám však ubraly na síle předchozí akční slevy, které obchodníci nasadili před Vánocemi. Obavy z toho, že lidé nebudou teď tolik utrácet, se ale podle deníku ukázaly jako liché.