Přehled tisku
Komentáře českých deníků se dnes zamýšlejí nad situací v nejsilnější vládní straně ČSSD. Část sociálních demokratů by si totiž podle místopředsedy strany Zdeňka Škromacha přála návrat expremiéra Miloše Zemana do politiky. "Kdybych v těchto dnech posílal celou ČSSD někam poštou v balíku, dal bych na něj nálepku fragile - křehké," shrnuje svůj názor na současné fungování sociální demokracie autor komentáře Práva. Stačila totiž podle něj návštěva prezidenta Václava Klause na Vysočině u bývalého premiéra a Zemanovi příznivci opět ožili.
V sociální demokracii se rozbíhá další kolo nekonečné hry zvané "Miloši, vrať se", konstatují rovněž Lidové noviny (LN). Její účel je podle listu jasný, pravidla daná a výsledek předvídatelný. Hra podle listu začne vždy, když Škromach usoudí, že premiér Vladimír Špidla a vicepremiér Stanislav Gross prosazují příliš pravicovou politiku a ustupují koaličním stranám. Přes noviny proto vzkáže Zemanovi, ať se vrátí do politiky. Zeman zkritizuje vůdce strany, ale ihned dodá, že se z Vysočiny nevrátí. Špidla s Grossem pak povinně prohlásí, že si ze Zemana nic nedělají, hra skončí a následuje přestávka před dalším kolem, píší LN. Zatím poslední kolo bylo podle deníku zvláštní jen tím, že je svou návštěvou zahájil prezident Klaus.
Mladá fronta Dnes (MfD) se zamýšlí nad tím, zda je návrat Miloše Zemana do velké politiky reálný. "A pokud se vrátí, může být pro zemi přínosem?" ptá se autor komentáře. Připomíná zároveň, že případný Zemanův návrat by byl už druhý v pořadí. "Před rokem zahájil Zeman tažení z Vysočiny na Hradčany. Přijížděl za zvuků fanfár hlavní branou, odcházel opařený zradou svých věrných brankou pro služky," píše. Neúspěšný pokus o Hrad podle autora komentáře nastavil také parametry případného dalšího návratu. Zdá se absurdní, aby Zeman přijal nějakou poradenskou funkci v předsednictvu ČSSD, jak navrhuje Škromach. Zápas o místo v Senátu je také pod jeho úroveň, navíc nese riziko prohry. V úvahu tak přichází vlastně jen opětovná volba do čela sociální demokracie nebo přímé volby hlavy státu v roce 2008. Komentátor se domnívá, že by Zeman své schopnosti nejlépe uplatnil jako staronový předseda ČSSD. "Jenže až v té chvíli, kdy bude strana na lopatkách a v hluboké opozici. To je však situace, kterou si sociální demokraté včetně Škromacha nijak vroucně nepřejí," uzavírá.
Růst regulovaného nájemného, na němž se v úterý dohodli ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) a ministr pro místní rozvoj Pavel Němec (US-DEU), komentuje dnes tisk. Nájemné se má do roku 2006 podle jejich kompromisního návrhu třikrát zvýšit o deset procent. První růst nastane prvního září letošního roku, další 1. ledna 2005 a 1. ledna 2006. Právo si všímá časového urychlení růstu činží a konstatuje, že nájmy podle dohody za rok a čtyři měsíce vyskočí proti současnému stavu o 33 procent. Podle listu byl už Sobotkův návrh intervalu pro trojí zvyšování od 1. září 2004 do 1. září 2006 mimořádně tvrdý, teď je celá operace ještě krutější. "Lidé se sotva vzpamatují z dopadů, které nám přinese vstup do Evropské unie, a už je čekají další rány jdoucí těsně po sobě. Nejhorší na celé věci je, že sociálně slabší lidé nemohou čekat žádnou pomoc od státu. Jako kompenzace se pro ně nepřipravuje zhola nic. Dostanou dávky stejné, jako kdyby se nájmy nezvýšily. Jedině obce, budou-li mít vůli a peníze, by něco mohly nejpotřebnějším přidat. Na to ovšem nikdo spoléhat nemůže," píše.
V Basileji ve středu zemřel na selhání srdce významný český protestantský teolog Jan Milič Lochman. Informuje o tom Mladá fronta Dnes (MfD). Jednaosmdesátiletý rodák z Nového Města nad Metují patřil k významným představitelům české emigrace na Západě, kam odešel po roce 1968. Mezinárodně uznávaný vědec žil v Basileji, kde studoval, později léta vyučoval a kde byl v první polovině 80. let rektorem univerzity. Pražská Karlova univerzita mu již v roce 1992 udělila čestný doktorát a v roce 1998 obdržel v ČR Masarykův řád. V emigraci po roce 1968 byl Lochman stálicí akademického světa i ekumenického hnutí. Působil v řídících orgánech Světové rady církví a Světového reformovaného svazu; jako profesor systematické teologie, dogmatiky, etiky a filozofie byl zván k hostování na protestantských i katolických univerzitách a seminářích čtyř světadílů.
Česky psaný rukopisný fond spisovatele Franze Kafky je bohatší o nový dopis objevený v Nizozemsku. Nedatovaný dopis z doby první světové války, jehož adresátkou byla přítelkyně Kafkovy nejmladší sestry Ottly, Češka Růženka Wettenglová, dokládá Kafkovu aktivní znalost češtiny. V dnešních Lidových novinách to píše literární historik a přední odborník na Kafkovo dílo Josef Čermák. Jméno adresátky dopisu není podle něj neznámé, objevuje se v Kafkových dopisech Ottle, Felice a Mileně, v korespondenci členů Kafkovy rodiny a také ve vzpomínkové stati recitátora a jednoho z prvních propagátorů Kafkova díla Ludwiga Hardta z roku 1947. Je to však jediný Kafkův dopis adresovaný Růžence, který se zachoval. Z původních zřejmě tří stran navíc prostřední chybí.
