Přehled tisku
Hospodářské noviny se zamýšlejí nad tím, jak dopadnou historicky první volby do Evropského parlamentu, jejichž termín ve čtvrtek prezident Václav Klaus vyhlásil na 11. a 12. června. Politické strany sice mají připravené kandidátky, ale o tématech a programech, se kterými budou usilovat o podporu, zatím téměř není slyšet. "Leccos se dá odhadnout z postojů českých stran k Evropské unii obecně - ale ani to neplatí doslova, protože například KSČM by se pak těchto voleb neměla účastnit vůbec," uvažuje komentátorka HN. Otázkou podle ní je to, jaký dopad bude mít skutečnost, že 24 "evropských" poslanců nebude česká veřejnost moci vybírat na základě osobních kvalit kandidátů, jak by podle průzkumů většinou chtěla. Naopak, půjde o stranické kandidátky, v nichž volič případně může preferovat jen dvě jména. Výsledky voleb je tak těžké předpovídat.
Hospodářské noviny se zamýšlejí nad tím, jak dopadnou historicky první volby do Evropského parlamentu, jejichž termín ve čtvrtek prezident Václav Klaus vyhlásil na 11. a 12. června. Politické strany sice mají připravené kandidátky, ale o tématech a programech, se kterými budou usilovat o podporu, zatím téměř není slyšet. "Leccos se dá odhadnout z postojů českých stran k Evropské unii obecně - ale ani to neplatí doslova, protože například KSČM by se pak těchto voleb neměla účastnit vůbec," uvažuje komentátorka HN. Otázkou podle ní je to, jaký dopad bude mít skutečnost, že 24 "evropských" poslanců nebude česká veřejnost moci vybírat na základě osobních kvalit kandidátů, jak by podle průzkumů většinou chtěla. Naopak, půjde o stranické kandidátky, v nichž volič případně může preferovat jen dvě jména. Výsledky voleb je tak těžké předpovídat. Nicméně, dosavadní způsob a duch debaty o Evropské unii a pozici Česka v ní a z toho vyplývající obavy by mohly nahrávat zastáncům "národních" zájmů. Tedy občanským demokratům a komunistům, domnívá se autorka komentáře HN.
V souvislosti se snahou některých zemí unie o dosažení přechodného období pro volný pohyb nebo zákaz práce občanů z nových členských států uvažuje Mladá fronta Dnes o podobném postoji Čechů k některým jiným národům. "Vyhánět Čechy nebo Poláky z pracovního trhu je nejen neslušné, je to hloupé. Nezapomeňme ale, že i my jsme se chovali podobně legračně, když jsme si vyjednali jinou diskriminaci cizinců - nesmějí u nás kupovat polnosti a nemovitosti," píše autor. Naznačuje, že za několik let mohou usilovat o vstup do evropského klubu nezámožné Bulharsko a Rumunsko, Ukrajina, Moldávie a Bělorusko. V tom případě by asi čeští občané svým politikům nezazlívali, kdyby požadovali u nových států unie, aby směli volně soutěžit na českém pracovním trhu až po nějaké době, píše Mladá Fronta.
Komentář Mladé fronty Dnes se opět věnuje sporům o regulaci nájemného. Otázka mnoha lidí, z čeho by měli platit vyšší nájemné, se podle deníku dá zodpovědět dvěma způsoby. "Zaprvé ať si každý bydlí tam, kde si to může zaplatit. Stejně jako ti, kdo tak činí už nyní. Co je na tom nelogického? Zadruhé - ať stát sociálně slabším pomůže. Ale proč by místo státu, který vybírá dost, měli sociální břemeno nést majitelé, kteří vybírají málo?" ptá se na závěr svého komentáře MfD.
Hospodářské noviny se zastávají klientů stavebních spořitelen, kterým chtějí spořitelny zvyšovat poplatky. Kdo si loni založil stavební spoření, vyzrál nad státem, který od letoška podmínky zpřísnil. Nyní zjišťují, že tím, kdo byl kolektivně napálen, není stát. "Víc peněz než dosud totiž, minimálně některé, spořitelny vytáhnou i od mnoha klientů," uvádí komentář HN. V době, kdy se diskutovalo o změně podmínek státní podpory stavebního spoření a kdy padaly i návrhy na její zrušení, používaly spořitelny klienty jako živé štíty. "Čas lobování se úspěšně završil a ze zbožňovaných klientů se zas staly bezmocné kasičky na vylepšení firemní bilance," napsaly HN. Bezmocní jsou proto, že se nemohou jako u bank bránit odchodem ke konkurenci, protože by přišli o státní podporu. "Zákon o stavebním spoření přijal stát. Je tedy jeho povinností do něj zasáhnout ve chvíli, kdy jedna smluvní strana zneužívá svého postavení vůči té slabší. Stát musí chránit občany přesto, že se mu posmívají, jak na něj vyzráli," uzavírá komentář HN.
Mimomanželské vztahy politiků odsuzují v České republice více než tři čtvrtiny lidí, konkrétně 76,6 procenta. Přesto se 46,5 procenta, tedy značná část dotázaných domnívá, že odhalená nevěra politikům jejich kariéru nezničí. Vyplývá to z průzkumu agentury SC&C pro Mladou frontu Dnes, který list otiskl v pátečním vydání. Pokud jde o toleranci nevěry, nečiní 72 procent takto smýšlejících respondentů rozdíl v tom, zda jde o běžného občana nebo člověka ve státní funkci. Politikovi spíše toleruje mimomanželský vztah 17 procent respondentů a ženě v politice pouze necelých 10 procent. V případě prezidenta se 61 procent lidí vyslovilo v tom smyslu, že jim nevěra hlavy státu spíše nebo určitě vadí. Jednoznačně nebo spíše by ji tolerovalo 38 procent dotázaných, cituje výsledky průzkumu deník.
Program transplantací v největším českém centru, Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze, je podle páteční Mladé fronty Dnes v ohrožení. Špičkoví odborníci podávají výpovědi, jejichž důvodem jsou mimo jiné peníze, píše list. Cituje nejmenovaného lékaře, podle kterého IKEM neplatí přesčasy ani těm nejlepším odborníkům. Prvním odcházejícím je Miroslav Ryska, který pomáhá hlavně dětským pacientům a loni v červnu uskutečnil v republice první transplantaci jater od živého dárce. "Odcházejí ještě tři chirurgové," potvrdil deníku ředitel IKEM Karel Filip.
Se zvýšením daně z přidané hodnoty (DPH) z pěti na 19 procent, která by se týkala například některých menších kin a divadel, nesouhlasí ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD). "Zdražovat kulturu je nesmysl. Pravdu má kulturní veřejnost, nikoliv vláda," uvedl v rozhovoru otištěném v pátečním Právu. "Říkám, že toto uvažované opatření je velice nemoudré. Vystupoval jsem na vládě proti tomu, ale neuspěl jsem. Podpořili mne jen unionistický vicepremiér Petr Mareš a lidovecký ministr dopravy Milan Šimonovský," řekl Dostál. Připomněl, že opatření se netýká divadel a orchestrů nebo kulturních organizací zřizovaných státem nebo městem, neboť ty nejsou plátci DPH. Jde ale o privátní divadla, kina, koncertní či pěvecké soubory, což podle Dostála může způsobit rozpad této kulturní infrastruktury. Dostál ale zatím nepovažuje situaci za uzavřenou, a z tohoto důvodu chce především jednat v parlamentu s celým politickým spektrem.
