Přehled tisku

Pavel Telička, foto: ČTK

Komentáře čtvrtečního tisku se věnují slyšení nominovaného českého komisaře Pavla Teličky před poslanci Evropského parlamentu. Telička si při slyšení v Bruselu musel vyslechnout snad všechny výhrady a pochybnosti, které se kolem jeho nominace do funkce evropského komisaře přemílaly v Česku, a k tomu navíc ještě nepříjemné otázky k jeho budoucí specializaci na zdraví a ochranu spotřebitele, píše Právo.

Pavel Telička,  foto: ČTK
Komentáře čtvrtečního tisku se věnují slyšení nominovaného českého komisaře Pavla Teličky před poslanci Evropského parlamentu. Telička si při slyšení v Bruselu musel vyslechnout snad všechny výhrady a pochybnosti, které se kolem jeho nominace do funkce evropského komisaře přemílaly v Česku, a k tomu navíc ještě nepříjemné otázky k jeho budoucí specializaci na zdraví a ochranu spotřebitele, píše Právo. Musel to být velice perný pohovor, budoucí český komisař byl už ale z domova velmi dobře připraven, domnívá se list. Telička sice podle autora komentáře v Česku neabsolvoval žádnou podobnou zkoušku, zažil však zkoušky těžší a především zákeřnější. "První kopanec mu uštědřil vlastně už předseda vlády tím, že jej přijal až jako nouzové řešení po Kužvartovi. Z toho čiší parádní dávka nedůvěry," píše autor a soudí, že "kdo tohle musel unést, zvládne veřejné slyšení plné nelítostných, avšak z očí do očí pokládaných otázek, jistě lépe, než člověk tak tvrdě netrénovaný." Ze všech výroků pronesených v Praze a okolí podle listu čišela hlavně obava, zda je Telička hoden té pocty být evropským komisařem. V Bruselu se ale jednoduše zkoumalo, zda na to má.

Rovněž komentář Hospodářských novin se zamýšlí nad úrovní diskuze, v níž si čeští politici vyměňují rozdílné názory na evropskou integraci. Právě slyšení Pavla Teličky v Evropském parlamentu je podle listu dobrým příkladem. "Zatímco v Praze se mu dostalo vzkazů z mimořádných tiskových konferencí a přes média, až v Bruselu se dočkal ostrého dotazování z očí do očí," konstatuje list. Podobně se patrně v Česku nebude diskutovat ani o vládní koncepci směřování v EU, dodávají Hospodářské noviny a zamýšlí se v této souvislosti nad hrozbou ODS, že se koncepcí nebude řídit. Podle listu na tom není nic znepokojivého. "Jaký by ostatně dávalo smysl, kdyby se strana odmítající hlubší integraci podepsala pod dokument, který se k ní naopak, byť opatrně, hlásí?" ptá se. Lepší než sepsat zcela obecný text, na kterém by se shodli zastánci opačných postojů, bude to, když případně po koncepci současné vlády přijde inovovaná verze, do které vloží své představy o unii budoucí vládní reprezentace, uzavírají Hospodářské noviny.


Mladá fronta Dnes komentuje současnou situaci v českém zdravotnictví. Stejně jako je zbytečné nosit sovy do Atén, zdá se nelogické nosit do nemocnice obinadla, píše deník. Přesto si je někde pacienti nosit musí, podobně jako toaletní papír - a jinde zase nemusí. I na takových maličkostech lze podle listu doložit vládní levicí tolik odmítanou nerovnost pacientů, kteří si platí stejné zdravotní pojištění. Skrývaná spoluúčast pacientů tak získává v reálném životě až komické rysy, tvrdí Mladá fronta Dnes. Papír a obinadlo z domova podle deníku nejsou klíčem k problému zdejšího zdravotnictví, spíš jsou karikaturou jeho tváře. "Vyhodíme ročně několik miliard za nespotřebované léky, abychom na druhé straně nosili do nemocnice v igelitce párkorunový fáč," konstatuje list.

Dluhy nemocnic jsou zbytečné - k jejich hlavním příčinám patří korupce, tvrdí v Hospodářských novinách někdejší ředitel největší české nemocnice v Praze-Motole Pavel Vepřek. Podle něj je investice do zdravotnictví hlavně rozdělování státních peněz do kapes vyvolených. Poukazuje na to, že manažeři nemocnic jsou zcela závislí na přízni několika důležitých byrokratů: ministr totiž může ředitele státní nemocnice odvolat bez důvodu. Ten je pak úspěšný jen tehdy, když udělá co největší ztrátu, tvrdí Vepřek. Tehdy, vysvětluje Vepřek, je totiž možné požádat o mimořádnou státní dotaci. A když stát pomůže rozpočtu nemocnice miliardami, snadno si mnozí z této částky nějaké peníze ulijou, naznačuje Vepřek rizika korupce. Poukazuje například na to, že vedení Motola si už od roku 2001 stěžuje, že dětská část padá a požádalo stát o čtyři miliardy. S podporou poslanců a médií získalo zatím miliardu. Bývalý ředitel Vepřek věří, že zdravotnictví se přestane zneužívat. Systém byl stabilní, když měl dost peněz, teď docházejí, a tak se bude muset změnit, dodává bývalý ředitel Motola v Hospodářských novinách.


Čtvrteční tisk také komentuje schválení zákonů, kterými chce vláda omezit daňové úniky a zvýšit příjmy státní pokladny. Vláda schválila zákon o registračních pokladnách a kolkování alkoholu, opět se však neshodla na podobě majetkových přiznání. Podle Lidových novin je značně nepřesné o tomto kroku vlády napsat, že kabinet dosáhl dílčího vítězství v boji s šedou ekonomikou. Schválená dvě opatření jsou totiž méně konfliktní a jsou spíše technického rázu. "Boj s šedou ekonomikou zbavený ideologického nátěru je až banálně jednoduchý: stačí zjednodušit výběr daní, nabídnout občanům za vybrané peníze odpovídající služby a především daňové zatížení snížit. V mantinelech 'takzvané reformy' však zbývá i proti šedé ekonomice jen 'takzvaný boj'," uzavírají sloupek Lidové noviny.

Také Hospodářské noviny si všímají boje vlády s šedou ekonomikou a považují dva schválené zákony nedostačující. "Chabá gesta, chabý boj," hodnotí list výkon vlády už v titulku. Deník se ptá, kdo ministrům uvěří, že jim jde o víc než jen o gesta, když jejich recepty na omezení šedé ekonomiky jsou málo účinné. Schválením zákona o registračních pokladnách vláda nepochybně v řadě lidí vyvolá pocit, že "na ty zloděje a daňové podvodníky konečně došlo". Podle listu se možná podaří vybrat i o něco víc na daních, šedá ekonomika však tím potřena nebude, zdůrazňuje. "Návody, jak pokladny obejít, jsou známy, a ten, kdo chce erár šidit, nebude váhat je použít," píšou Hospodářské noviny. Kolkování alkoholu ale podle deníku smysl má. O výnosu pro rozpočet sice lze zatím jen spekulovat, pro spotřebitele to však budou ochrana před patoky, které jsou vydávány za kvalitní lihovinu, uzavírá list.


Vláda se nemohla pustit do ošemetnějšího kšeftu, než je prodej sledovacího systému Věra Číně, soudí Mladá fronta DNES. Kabinet chce oživit obchod s Čínou, jejíž bezedný trh přitahuje desítky zemí, ale zároveň nemůže ignorovat mínění spojenců, aby Česko neprodávalo špičkové zbraně státu, který je může použít proti zájmům NATO. "Nazrávající skandál, při němž obchodní zájmy Čechů berou vrch nad jejich spojeneckými svazky, má samozřejmě i svůj rub," pokračuje deník. Praha v minulosti nejednou zohlednila výhrady spojenců k zamýšlenému exportu českých zbraní. Několikrát se pak ocitla v roli hlupce, když titíž kritici z řad spojenců zapomněli na morálku, jíž se oháněli, a trh, který Češi loajálně vyklidili, zaplnili vlastními kanóny. Odpověď na námluvy Věry s Číňany dá možná i začínající návštěva prezidenta Klause v této mocnosti, uvádí Mladá fronta Dnes.

Prezidentovy cesty do Číny si všímají také Lidové noviny, které obchodní misi prezidenta Klause považují za chvályhodný čin. Sedmá největší ekonomika světa má obrovský potenciál a podle názoru mnoha prognostiků se do pěti let vypracuje na druhé místo za Spojené státy, dodává list. "Je správné, aby Václav Klaus v Pekingu podpořil zájmy českého byznysu a dal najevo, že obchodní vztahy s Čínou chceme rozvíjet," píše deník. Na druhé straně ale list varuje, že si prezident musí dát pozor, aby vůči čínským komunistům nedbajícím na dodržování základních lidských práv nevystupoval servilně. "Bylo by od něj naivní si myslet, že české firmy dostanou v Číně zakázky jen proto, že se prezident nezmíní o čínských politických vězních," poznamenávají Lidové noviny.


Premiér Vladimír Špidla kvůli klíčovému hlasování o přijetí vládního návrhu zákona o dani z přidané hodnoty začal prosit o pomoc opoziční KSČM, píše Mladá fronta DNES. Hlasování je silně ohroženo vážnou nemocí vládního poslance Miloslava Vlčka. Podle listu se Špidla v úterý kvůli tomu sešel s šéfem komunistů Miroslavem Grebeníčkem. "Mluvil jsem s ním (Grebeníčkem) o tom, že náš poslanec (Vlček) je opravdu vážně nemocný, a popsal jsem mu závažnost toho rozhodování o DPH," popsal Špidla listu schůzku. Jak Mladá fronta Dnes dodává, Grebeníček drží Špidlu v napětí. Ve středu řekl, že jasno by mělo být až po další schůzce. Počítá s tím, že v úterý na jednání klubu KSČM přijde osobně buď premiér Špidla, nebo ministr financí Bohuslav Sobotka. "Chceme jednat. Ale u tohoto zákona si myslím, že je malá pravděpodobnost, že bychom změnili odmítavý postoj," řekl Grebeníček. Koalice potřebuje pro schválení zákona, který vrátil prezident Václav Klaus, 101 hlasů. Ty však nyní nemá. Přehlasovat prezidentské veto možná koalici pomůže poslanec Petr Kott. Ten Mladé frontě Dnes sdělil, že chce pro zákon o DPH hlasovat. Opoziční poslanec Kott zdůvodňuje svou ochotu pomoci vládě tím, že neschválení klíčového zákona o DPH by znamenalo ohromný chaos ve výběru daní. Nová pravidla totiž musí platit od května, hned po vstupu země do Evropské unie.


Senátorka a lídr kandidátky KDU-ČSL do Evropského parlamentu Zuzana Roithová si údajně nechala rozeslat část volebních letáků na účet Senátu. Podle deníku Právo bylo ze Senátu odesláno 200 obálek s letáky, poté na celou věc upozornily pracovnice podatelny. Senátorka chce poštovné za odeslané letáky zaplatit dodatečně ze svého účtu na konto Senátu. "Původně bylo připraveno k odeslání asi 3500 obálek, ale odešlo jich zhruba 200, což představuje poštovné za 2500 korun. Každopádně byl učiněn pokus připravit Senát o 35 až 45 tisíc korun," řekl listu člen komise pro práci kanceláře Senátu Josef Pavlata (ODS). Podle Roithové celý problém způsobila její asistentka. "Nechtěla dávat tak velké množství dopisů na poštu a myslela, že se to nějakým způsobem tady profinancuje," řekla senátorka. Nešlo podle ní o volební letáky "v pravém slova smyslu", ale o informace o Evropské lidové straně. Na letáku je ale také její fotografie a logo KDU-ČSL, píše Právo. Předseda lidovců Miroslav Kalousek nechtěl záležitost komentovat, dokud si nepromluví osobně s Roithovou. "Slyším to prvně a nepříjemně mne to překvapuje," řekl pouze. Představitelé ostatních stran budou podle listu požadovat vysvětlení od Roithové i od předsedy Senátu Petra Pitharta (KDU- ČSL). "Je to porušení kampaně a zneužití funkce senátora," řekl například místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) s tím, že bude požadovat vyvození důsledků.


Obchodníci vstoupili do boje o zákazníka s nabídkou vlastních značek cigaret, které jsou cenově výhodnější. Píšou to Lidové noviny, podle kterých své cigarety nabízí už několik dnů řetězec supermarketů Lidl, a to za 30 až 40 korun za krabičku. Zavedení vlastních cigaret na český trh podle informací deníku plánuje i Tesco. Stranou nezůstávají ani výrobci. Jak uvádějí Lidové noviny, začala firma Reemtsma vedle tradičních značek Mars či West nabízet i nové levnější cigarety Paramount a Rockets. Ty jsou v prodeji většinou ještě za nižší ceny. Cigarety, na které od ledna platí nová vyšší spotřební daň, už téměř obsadily trh. Většina levných cigaret je podle prodejců vyprodána, konstatuje deník. Výrobci začali do velkoobchodů dodávat cigarety za vyšší ceny, například u krabičky cigaret Petra vzrostla cena za krabičku ze 40 na 44 korun.