Nehospodárné hospodaření ČKA
Poprvé od vzniku České konsolidační agentury v roce 2001 byla provedena prověrka jejího hospodaření. Cílem bylo zjistit, zda Česká konsolidační agentura nakládá se svěřeným majetkem státu účelně a hospodárně. Zjištěny byly značné nedostatky. Více Vilém Faltýnek.
Ministerstvo financí neprovedlo v období od vzniku agentury dosud žádnou kontrolu. Předepsané doklady a materiály od agentury přijímá a schvaluje a nereaguje ani na zřejmé chyby a nedostatky, uvádí se ve zprávě, kterou ve středu představila její autorka Jana Krejčová.
Česká konsolidační agentura navazuje na činnost Konsolidační banky. Cílem je řešit problémy bankovního sektoru. Přebírá ve velkém objemu nedobytné pohledávky od jiných subjektů a v poměrně krátkém časovém úseku zajišťuje jejich prodej. Hlavním kritériem pro činnost agentury při realizaci aktiv by měla být efektivnost a snaha o minimalizaci negativních dopadů na hospodářský výsledek, a tím i na státní rozpočet. Podle Jany Krejčové se bohužel agentura řídila spíš rychlostí prodeje než ziskovostí. Výtěžnost prodeje se pohybuje od 2 do 17 procent ceny.
"My se domníváme, že se řídila spíš hlediskem rychlého prodeje, vzhledem k počtu pohledávek, které mají vypořádat, než hlediskem hospodárnosti, a to s přihlédnutím k tomu, že jak jsme zjistili, nebyly prodejní bloky dobře zpracovány, nebyly dobře prezentovány, nakonac ani soutěž nebyla připravena dobře, jestliže se v jejím průběhu musely schvalovat změny podmínek soutěže." Kromě nedostatků dokladování pohledávek a jejich oceňování, i obecných chyb v kvalitě práce, našli kontroloři nedostatky i v naplňování právních předpisů. "Zdálo se nám řekněme zvláštní, že agentura, která byla původně zřízena jenom na vypořádání všelijakých dluhů z bank a všemožných jiných institucí včetně zdravotních pojišťoven, se najednou posouvá do jiné oblasti, do oblasti bankovnictví."
Agentura rovněž za vysoké ceny pronajímala ocenění u vnějších firem, přestože má k dospozici vlastní síly k provádění těchto úkonů. Výsledek se navíc podle zprávy NKÚ ukázal být velmi pochybný: "To ocenění, provedené zpracovatelem za cenu asi deset milionů, zní docela zajímavě: Hodnota činí podle jeho názoru (!) 4,4 mld. To není stanovení, to je názor!" Za hospodárné takové zadávání zakázky podle Krejčové považovat nelze: "Není to protiprávní postup, zákon ho povoluje, orgány, které agenturu řídí, ho povolily, my se jen domníváme, že to hospodárné nebylo."Žádné konkrétní nástroje nápravy v jednotlivých prověřovaných případech ale úřad nemá, vysvětlila Jana Krejčová. "My můžeme konstatovat, jaké nedostatky jsme zjistili a co se s nimi po následné kontrole stalo, ale konkrétní opatření a postihy konkrétních pracovníků, to už musí udělat orgány agentury a orgány ministerstva, které jsou jejich nadřízeným a dozorovým orgánem." Reakci ministerstva se Radiu Praha zatím nepodařilo získat.
V souvislosti s úvahami o obsazení funkce prezidenta NKÚ zdůraznil člen kolegia úřadu Jan Holeček, že práce úřadu je nezávislá a podobné kontroly jako tato v ČKA proto mohou sloužit slouží jako nástroj boje proti korupci: "Výsledek každé řádné, tzn. objektivně a nezávisle provedené kontroly, napomáhá úsilí o likvidaci korupčního prostředí. Nezávislé kontroly jsou ovšem možné především díky institutu nezávislého kolegia a nezávislosti jeho členů. Tak tomu vždycky bylo, je tomu tak a chci věřit, že bude i nadále. A to navzdory nezodpovědně šířenému mýtu o výsostné kontrolní moci budoucího prezidenta úřadu."







