Česko zůstává pro zahraniční investory atraktivní
Někteří odborníci tvrdí, že Česku hrozí, že postupně přijde o kvalitní zahraniční investory. Ti už prý tady jen těžko hledají patřičně kvalifikované síly. Co je na tom pravdy, to zjišťoval Zdeněk Vališ.
Podle některých odborníků se zahraniční investoři dostávají do obtížné situace, prý jim dělá potíže najít kvalifikované síly, protože si už téměř všechny rozebrali. Říká to například Libor Malý ze společnosti LMC, která se zasloužila o vznik internetového trhu práce v ČR a která dnes jeho vývoj podstatnou měrou formuje.
"V České republice vzniklo hodně továren takříkajíc na zelené louce, to znamená společností, které přišly a z ničeho vybudovaly firmu, která vyrábí subdodávky pro automobilový průmysl nebo elektronické součástky. A tyto společnosti hledají kvalifikované lidi s příslušným vzděláním a praxí v technických oborech. Obecně hledají lidi, kteří umí světové jazyky, kteří se nebojí práce. Problém je v tom, že ty společnosti hledají pracovní sílu v regionech, kde ji zrovna není dostatek."
Libor Malý vlastně naznačuje, že úsilí vlády a vládní agentury Czechinvest směrovat nové investice právě do regionů s vysokou nezaměstnaností se může míjet účinkem.
"Když se vláda snaží přitáhnout investory tam, kde je nezaměstnanost, tak si také musí položit otázku, proč je tam nezaměstnanost. Velká část odpovědi je v tom, že ti lidé třeba ani nechtějí pracovat nebo, že jejich profesní a kvalifikační struktura je taková, že je nikdo nechce."
"Je sektorálně jiný. Je možná menší zájem o výrobní investice a větší zájem o investice do strategických služeb, technologických center, vývoje softwaru. Je to prostě příklon k investicím do projektů s vyšší přidanou hodnotou, do projektů, které nejsou čistě výrobní."
Nehrozí tedy, že se z Česka, jak občas zaznívá, stane jen jedna velká montážní hala?
"To myslím rozhodně nehrozí. Například ve studiích prestižních nadnárodních poradenských společností je Česká republika hodnocena jako čtvrtá nejlepší na světě pro off-shoring v oblasti strategických služeb. Zcela jednoznačně se stáváme centrem v tomto sektoru ve střední a východní Evropě."
Martin Jahn přirozeně nemůže dopředu prozradit konkrétní jména investorů, kteří se připravují na vstup do Česka. Prý ale ještě v tomto roce lze očekávat příjemná překvapení.
"Velice zajímavé investice určitě přijdou v oblasti přesného strojírenství, letectví, vývoje softwaru, stejně jako zmíněných strategických služeb. Myslím, že druhá polovina roku bude určitě kvůli přicházejícím investorům zajímavý."
"Jednoznačně se dá říci, že roste zájem o Českou republiku i ze zemí, které nejsou členy Evropské unie. Nedávno jsem se setkal s mexickým velvyslancem a ten mě potvrdil enormní zájem o Českou republiku právě proto, že jsme se stali členy unie. Řekl, že nás mají ve skupině zemí, které dobře znají, a že Mexiko má s Evropskou unií preferenční ujednání o České republice. Opakuji, vstup do unie nám investičně pomohl i v zemích, které jsou mimo unii. A zejména v zemích, které mají s Evropskou unií nějaká preferenční ujednání. Atraktivnost Česka vstupem do unie se zvýšila mimo jiné proto, že zahraniční investoři samozřejmě vyžadují transparentní podnikatelské prostředí. A jestliže Česko plní legislativu Evropské unie, která je kompatibilní ve všech zemích, pak je to velmi dobrý signál pro investory, že Česko je čitelné."
Vraťme se ale ještě k tomu, co připomněl Libor Malý ze společnosti LMC. V regionech s vysokou nezaměstnaností asi opravdu existuje nedostatek kvalifikovaných pracovních sil pro výrobní činnost. S tímto problémem se ovšem setkávají nejen zahraniční investoři, ale zřejmě daleko více malí a střední domácí podnikatelé. Ti už delší dobu například tvrdí, že zaměření velké části českých středoškoláků a vysokoškoláků není pro trh práce příliš příznivé. Školy by se prý měly snažit přitáhnout studenty k technickým oborům, zvýšit jejich atraktivitu. Zakopaný pes, pokud jde o nezaměstnanost, je tedy nejspíš ve školství. Ale to už je jiné téma.
